Okresní soud v Tachově · Rozsudek

19 C 260/2023

č. j. 19 C 260/2023-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2023:19.C.260.2023.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 652 034,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 255 299,22 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 15 813,66 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 21 171,36 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 269 012,88 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, a dále pak částku 119 711,87 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 5 174,73 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 9 753,77 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 123 386,60 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, částku 228 868,04 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 11 788,40 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 18 759,93 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 239 156,44 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, částku 25 218,28 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 1 420,83 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 1 990,39 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 139,11 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení a částku 22 937,31 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 1 931,05 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 26. 6. 2023 částkou 2 007,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 923,36 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 66 883,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 255 299,22 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 29. 8. 2019 žalovanému poskytla částku 300 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 21 171,36 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 14,7 % ročně v kapitalizované výši 15 813,66 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 100 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném dále domáhala zaplacení částky 119 711,87 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 4. 5. 2020 žalovanému poskytla částku 150 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 9 753,77 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 10,3 % ročně v kapitalizované výši 5 174,73 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném dále domáhala zaplacení částky 228 868,04 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 25. 3. 2021 žalovanému poskytla částku 247 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 11 788,40 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 12,2 % ročně v kapitalizované výši 18 759,93 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném dále domáhala zaplacení částky 25 218,28 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 3. 7. 2021 žalovanému poskytla částku 26 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 990,39 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 14,1 % ročně v kapitalizované výši 1 420,83 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném dále domáhala zaplacení částky 22 937,31 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] čerpaného kartou, na jejímž základě žalobkyně od dne 21. 9. 2021 žalovanému poskytla úvěrový limit 20 000 Kč. Dluh na tomto úvěru byl zesplatněn k 31. 10. 2022 Vedle jistiny dluhu 19 992,31 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 007,26 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 22,99 % ročně v kapitalizované výši 1 931,05 Kč a na poplatcích 2 945 Kč. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 29. 8. 2019 žalovanému poskytla částku 300 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21. 10. 2022 nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 300 000 Kč a dále smluvního úroku ve výši 14,7 % ročně z dlužné částky, celkem 568 483,50 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu a svoji evidenci dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 21 171,36 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 14,7 % ročně v kapitalizované výši 15 813,66 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 100 Kč. Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 4. 5. 2020 žalovanému poskytla částku 150 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21. 10. 2022 nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 150 000 Kč a dále smluvního úroku ve výši 10,3 % ročně z dlužné částky, celkem 212 354,54 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu a svoji evidenci dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 9 753,77 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 10,3 % ročně v kapitalizované výši 5 174,73 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 25. 3. 2021 žalovanému poskytla částku 247 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21. 10. 2022 nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 247 000 Kč a dále smluvního úroku ve výši 12,2 % ročně z dlužné částky, celkem 404 339,16 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu a svoji evidenci dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 11 788,40 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 12,2 % ročně v kapitalizované výši 18 759,93 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 3. 7. 2021 žalovanému poskytla částku 26 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21. 10. 2022 nevrátil. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 26 000 Kč a dále smluvního úroku ve výši 14,1 % ročně z dlužné částky, celkem 39 024,43 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu a svoji evidenci dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 990,39 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 14,1 % ročně v kapitalizované výši 1 420,83 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] čerpaném kartou, na jejímž základě žalobkyně od dne 21. 9. 2021 žalovanému poskytla úvěrový rámec 20 000 Kč, který žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21. 10. 2022 nevrátil. Dluh na tomto úvěru byl zesplatněn k 31. 10. 2022. Naposledy předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení čerpaných prostředků včetně příslušenství. Dle evidence žalobkyně tato nárokuje jistinu dluhu 19 992,31 Kč čerpaných prostředků, dále se žalobkyně domáhá s odkazem na citovanou smlouvu a svoji evidenci zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 007,26 Kč do 26. 6. 2023, smluvního úroku ve výši 22,99 % ročně v kapitalizované výši 1 931,05 Kč a na poplatcích 2 945 Kč Tyto poplatky sestávají z 600 Kč poplatku za upomínání, 1 200 Kč poplatku za pozdní platby, 245 Kč ročního poplatku za kartu a poplatku 900 Kč za přečerpání úvěrového rámce. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který měl vrátit do 21. 10. 2022. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Žalovanému byl dále poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl vrátit do 21. 10. 2022. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Žalovanému byl dále poskytnut úvěr ve výši 247 000 Kč, který měl vrátit do 21. 10. 2022. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Žalovanému byl dále poskytnut úvěr ve výši 26 000 Kč, který měl vrátit do 21. 10. 2022. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 20 000 Kč, kdy žalovaný vyčerpal 19 992,31 Kč, které měl vrátit do 21. 10. 2022. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Všechny dluhy žalovaného byly zesplatněny ke dni 21. 10. 2022 neboť žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednané smluvní úroky u jednotlivých výše uvedených smluv ve výši 14,7 %, 10,3 %, 12,2 %, 14,1 % a 22,99 % ročně z dlužných částek jsou odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v těchto částech vyhověl. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. V případě sjednaných sankčních poplatků, v případě uvedených prvních 4 smluv o úvěru, žalobkyně tyto nárokuje ve výši 2 100 Kč, 1 500 Kč, 1 500 Kč a 1 500 Kč, zde soud akcentoval jejich sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který mají plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalovaného. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl. V případě sjednaných poplatků u páté ze smluv – smlouvy o úvěru čerpaného kartou – kdy žalobkyně nárokuje na poplatcích 2 945 Kč, kdy tyto poplatky sestávají z 600 Kč poplatku za upomínání, 1 200 Kč poplatku za pozdní platby, 245 Kč ročního poplatku za kartu a poplatku 900 Kč za přečerpání úvěrového rámce, soud akcentoval jejich sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který mají plnit již podle svých názvů. Zejména se jedná o poplatky, jež mají uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s prodlením, upomínáním žalovaného a vedením karetního účtu. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl. Na závěr žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené u jednotlivých závazků, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 883,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 26 082 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 652 034,72 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 720 Kč ve výši 7 081,20 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.