19 C 307/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátkou se sídlem v  obec , ulice a číslo pro zaplacení 67 748 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 67 748 Kč s 8,5% ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 67 748 Kč od 22. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 636 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 67 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 7. 2018 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 7. 8. 2020 v 14:20 hod. řídil vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [jméno], v obci [obec], ul. T.G. [příjmení], ve směru jízdy do ul. [ulice]. Zde v těsné blízkosti autobusové zastávky v prostoru před přechodem pro chodce nedodržel bezpečnou vzdálenost a přední částí vozidla Volkswagen narazil do zadní části vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] jedoucího před žalovaným, které řídila jeho majitelka [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě došlo ke lehkému zranění řidičky [příjmení], která byla vozidlem RZS převezena do nemocnice. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný nevlastní řidičské oprávnění pro žádnou skupinu. Ovlivnění alkoholem bylo u žalované i řidičky [příjmení] vyloučeno dechovými zkouškami, přístrojem [příjmení] v. č. ARMC [číslo] [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na obou zúčastněných vozidlech. Odtah a umístění vozidel si zajistili jejich majitelé. Věc byla předána k šetření pro podezření ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, avšak o probíhajícím správním řízení nemá žalobce žádné informace, a to přes skutečnost, že dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále„ zákon o povinném ručení“), je povinností žalovaného neprodleně informovat žalobce o průběhu a výsledku správního řízení. Vzhledem k tomu, že vozidlo Volkswagen, bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení): • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 10. 2020 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 8 470 Kč za pronájem náhradního vozidla a částku ve výši 52.203,00 Kč za škodu na vozidle Škoda, obě částky ve prospěch servisu [jméno] [příjmení], který provedl opravu vozidla a pronajal vozidlo náhradní, • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 4. 2021 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 1 475 Kč za zničené oblečení poškozené, • v rámci pojistné události [číslo] dne 8. 12. 2020 poškozenému [příjmení] záchrannému sboru [příjmení] kraje částku ve výši 5 600 Kč za zásah u dopravní nehody, tzn. celkem částku ve výši 67 748 Kč.

2. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 67 748 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím žalobcova právního zástupce písemně vyzván předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dne 13. 7. 2021, zaslanou na jedinou žalobci známou adresu žalovaného. Žalovaný se mohl s touto výzvou seznámit nejpozději dne 14. 7. 2021. Žalovaný dosud ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je polským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že s Polskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007.

4. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně.

5. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá:

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti.

2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země.

3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem.

6. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.

7. Z důvodu neznámého pobytu byl žalovanému stanoven soudem opatrovník [příjmení] [příjmení].

8. Na výzvu, aby se žalobce a žalovaný vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalobce nereagoval, žalovaný souhlasil. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

9. Z důkazů předložených žalobcem – detailu relace o dopravní nehodě, připojené fotodokumentace, zápisu o poškození motorového vozidla, zápisu o poškození věcí movitý a nemovitých a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě, bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 8. 2020 v 14:20 hod. řídil vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [jméno], v obci [obec], ul. T.G. [příjmení], ve směru jízdy do ul. [ulice]. Zde v těsné blízkosti autobusové zastávky v prostoru před přechodem pro chodce nedodržel bezpečnou vzdálenost a přední částí vozidla Volkswagen narazil do zadní části vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] jedoucího před žalovaným, které řídila jeho majitelka [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě došlo ke lehkému zranění řidičky [příjmení], která byla vozidlem RZS převezena do nemocnice. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný nevlastní řidičské oprávnění pro žádnou skupinu. Ovlivnění alkoholem bylo u žalované i řidičky [příjmení] vyloučeno dechovými zkouškami, přístrojem [příjmení] v. č. ARMC [číslo] [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na obou zúčastněných vozidlech. Odtah a umístění vozidel si zajistili jejich majitelé. Věc byla předána k šetření pro podezření ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, avšak o probíhajícím správním řízení nemá žalobce žádné informace, a to přes skutečnost, že dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále„ zákon o povinném ručení“), je povinností žalovaného neprodleně informovat žalobce o průběhu a výsledku správního řízení.

10. Z důkazů předložených žalobcem – Pojistné smlouvy [číslo] dokladu o vyplacení pojistného plnění z provozního systému žalobce, výplatních dopisů, vyúčtování zásahu HZS včetně přílohy, uplatnění nároku – povinné ručení, potvrzení o registraci škodné události, předávacího protokolu k vozidlo od [jméno] [příjmení], čestného prohlášení paní [příjmení], faktury / daňového dokladu [číslo] [číslo] od [jméno] [příjmení] a kalkulace opravy a kontrolní list č. E200257473, bylo zjištěno, že vozidlo Volkswagen, bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo]. Žalobce uhradil z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení): • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 10. 2020 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 8 470 Kč za pronájem náhradního vozidla a částku ve výši 52.203,00 Kč za škodu na vozidle Škoda, obě částky ve prospěch servisu [jméno] [příjmení], který provedl opravu vozidla a pronajal vozidlo náhradní, • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 4. 2021 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 1 475 Kč za zničené oblečení poškozené, • v rámci pojistné události [číslo] dne 8. 12. 2020 poškozenému [příjmení] záchrannému sboru [příjmení] kraje částku ve výši 5 600 Kč za zásah u dopravní nehody, tzn. celkem částku ve výši 67 748 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 7. 2021 s dodejkou a regresní výzvy žalobce ze dne 4. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě žalované částky dne 4. 11. 2020, avšak žalovaný přes tuto výzvu neuhradil ničeho.

12. Žalovaný skutkově netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. Žalovaný argumentoval proti podané žalobě nikoli skutkově, nýbrž pouze právním výkladem, viz závěry soudu dále.

13. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákona o povinném ručení“), má žalobce právo na náhradu toho, co vyplatil za žalovaného, protože řídil vozidlo v době, kdy nebyl držitelem žádného řidičského oprávnění a způsobil dopravní nehodu.

14. Podle § 2 písm. f) zákona o povinném ručení, se pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

15. Podle § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

16. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalovaný dne 7. 8. 2020 v 14:20 hod. řídil vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [jméno], v obci [obec], ul. T.G. [příjmení], ve směru jízdy do ul. [ulice]. Zde v těsné blízkosti autobusové zastávky v prostoru před přechodem pro chodce nedodržel bezpečnou vzdálenost a přední částí vozidla Volkswagen narazil do zadní části vozidla Škoda Fabia, [registrační značka] jedoucího před žalovaným, které řídila jeho majitelka [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě došlo ke lehkému zranění řidičky [příjmení], která byla vozidlem RZS převezena do nemocnice. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný nevlastní řidičské oprávnění pro žádnou skupinu. Ovlivnění alkoholem bylo vyloučeno dechovými zkouškami. [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda na obou zúčastněných vozidlech. Vzhledem k tomu, že vozidlo Volkswagen, bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení): • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 10. 2020 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 8 470 Kč za pronájem náhradního vozidla a částku ve výši 52.203,00 Kč za škodu na vozidle Škoda, obě částky ve prospěch servisu [jméno] [příjmení], který provedl opravu vozidla a pronajal vozidlo náhradní, • v rámci pojistné události [číslo] dne 6. 4. 2021 poškozené [jméno] [příjmení] částku ve výši 1 475 Kč za zničené oblečení poškozené, • v rámci pojistné události [číslo] dne 8. 12. 2020 poškozenému [příjmení] záchrannému sboru [příjmení] kraje částku ve výši 5 600 Kč za zásah u dopravní nehody, tzn. celkem částku ve výši 67 748 Kč. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnil, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 67 748 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím žalobcova právního zástupce písemně vyzván předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dne 13. 7. 2021, zaslanou na jedinou žalobci známou adresu žalovaného. Žalovaný se mohl s touto výzvou seznámit nejpozději dne 14. 7. 2021. Žalovaný dosud ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil.

17. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím opatrovníka podáním ze dne 6. 1.0 2021 tak, že žalovaný nárok neuznává. Žalovaný nepopírá, že byl dne 7. 8. 2020 účastníkem dopravní nehody, při které řídil osobní motorové vozidlo [příjmení] [příjmení] [registrační značka], v obci [obec] v ulici T.G. [příjmení], které narazilo do zadní části vozidla Škoda Fabia, [registrační značka]. Žalovaný ovšem namítá, že ve správním řízení nebylo rozhodnuto o tom, že by spáchal dopravní přestupek. Žalovaný dále uvádí, že nebyl vlastníkem předmětného vozidla [příjmení] [příjmení], a že vozidlo bylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. u žalobce, kdy pojištěným byl [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], nikoliv žalovaný. Pokud žalobce dovozuje odpovědnost žalovaného z § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 písm. f) a § 6 odst. 1 téhož zákona, pak žalovaný uvedl, že v dané věci nebyl ve smyslu zákona [číslo] Sb. pojištěným. Taktéž odkaz na § 10 odst. 1 písm. g) téhož zákona je dle žalovaného nepřípadný, když žalobce by mohl náhradu škodu vymáhat maximálně dle § 10 odst. 1 písm. j), podle kterého má pojistitel proti pojištěnému (nikoliv proti řidiči) právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), tedy osobě, která řídila vozidlo bez řidičského oprávnění. Žalovaný namítl, že nebyl ve smluvním vztahu s žalobcem.

18. Dle § 2 písm. f) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení platí, že vymetení pojištěného subjektu vůbec nesouvisí s vlastnictvím vozidla. Pojištěným je každá fyzická osoba, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla, tj. i řidič, byť není vlastníkem předmětného vozidla. Právo pojistitele – žalobce na úhradu vyplacené částky lze uplatnit nejen vůči provozovateli vozidla, který je povinen uzavřít pojistnou smlouvu, nýbrž i po řidiči vozidla, jež škodu způsobil, a to s odkazem na § 2910 o. z. V tomto se soud ztotožňuje se stanoviskem žalobce, s tím, že argumentace žalovaného v předchozím odstavci je lichá.

19. Protože žalobce listinnými důkazy prokázal, že z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla plnil poškozené, s tím, že žalovaný způsobil předmětnou újmu (škodu), má žalobce nárok proti žalovanému na náhradu toho co za něj plnil, tj. celkem 67 748 Kč s příslušenstvím.

20. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 636 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 710 Kč a odměny advokáta dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, po 2 940 Kč, dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a DPH z posledně jmenovaných částek dle § 137 o.s.ř..