19 C 424/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné v částce 6 000 Kč měsíčně a to vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně a to od března 2023.

II. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [spisová značka], a dohoda rodičů žalobkyně o zvýšení výživného ze dne [datum] sepsaná sociální pracovnicí Okresního soudu v Tachově.

III. Žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost hradit jí výživné, jehož výši ponechala na úvaze soudu, a to od 1. listopadu 2022. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že studuje 3. ročník [anonymizována dvě slova] v [obec]. S tím jsou spojené výdaje s platbou za bydlení v [obec] ve výši 5 500 Kč. Další výdaje má žalobkyně s dojížděním z domova do školy a také po [obec], výdaje za stravu. [příjmení] výdaje má žalobkyně rovněž v souvislosti se zdravotním stavem, kdy potřebuje rovnátka, nosí brýle a pravidelně užívá léky. Žalobkyně bydlí u své matky, která hradí veškeré náklady spojené s chodem domácnosti. Žalovaný – otec žalobkyně dosud přispíval žalobkyni měsíčně částkou 4 400 Kč. K poměrům své matky žalobkyně uvedla, že pobírá invalidní důchod III. stupně a má další dvě děti, které jsou již dospělé. K poměrům svého otce – žalovaného uvedla žalobkyně, že je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba], výše jeho příjmu jí není známa. Žalobkyně má za to, že otec má další tři děti.

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že se v současné době připravuje na závěrečné zkoušky a přijímací zkoušky na nástavbové studium. Ke svým příjmům uvedla, že pobírá od žalovaného výživné ve výši 4 400 Kč měsíčně a dále přídavek na dítě ve výši 1 380 Kč. Chodí na nepravidelné brigády. Měsíčně si hradí telefon 580 Kč. Žije ve společné domácnosti se svou matkou, která pobírá invalidní důchod ve výši 19 759 Kč měsíčně. Za domácnost matka hradí nájem 5 804 Kč měsíčně, elektřinu 1 000 Kč měsíčně, úrazové pojištění 600 Kč měsíčně a paušál 750 Kč. Měsíčně dává matka žalobkyni částku 2 500 Kč a k tomu jí poskytuje stravu s sebou na celý týden. Žalobkyně hradí měsíčně 5 500 Kč ubytování v [obec] a 450 Kč měsíčně hradí za dopravu. Žalobkyně dále uvedla, že je nevyléčitelně nemocná, nastupuje do [anonymizována tři slova] [obec] na vyšetření a léčbu. Se žalovaným se nestýká, nad rámec výživného jí žalovaný přispěl 2x na letní tábor a 1x na lyžařský výcvik. Žádné dluhy žalobkyně nemá.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že je ženatý, bydlí v nájemním bytě s manželkou, která má invalidní důchod a ještě i pracuje, protože podporuje svoji nezaměstnanou dceru. Žalovaný pracuje, ke svému tvrzení dokládá potvrzení o příjmu. Žalovaný si koupil stodolu s garáží, kterou měsíčně splácí ze spotřebitelského úvěru, který mu byl poskytnut ve výši 400 000 Kč a měsíční splátka činí 5 200 Kč. Dále žalovaný uvedl, že za nájem a energie hradí 7 000 Kč měsíčně, dojíždění pro něj a pro manželku hradí 7 000 Kč měsíčně, náklady na dřevo na topení má ve výši 25 000 Kč ročně a za telefon a internet hradí 1 200 Kč měsíčně. Zdravotní stav žalovaného je neuspokojivý, byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Náklady na léky a masti má měsíčně 1 500 Kč, jeho manželka hradí za léky 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že se žalobkyní není v kontaktu. S ohledem na své poměry žádá soud o snížení výživného, dále se obává prudkého navýšení nákladů na bydlení, cen energií a vysokých nedoplatků. Ke svému tvrzení doložil lékařskou zprávu, přehled o výdělku a přehled o splácení úvěru.

4. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, dle níž se otec – žalovaný zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] – žalobkyně částkou 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2018.

5. Z protokolu vyhotoveného sociální pracovnicí ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena dohoda mezi matkou žalobkyně a žalovaným o tom, že se otec – žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 400 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 6. 2020.

6. Z potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 23. 8. 2022 vyplývá, že žalovaný byl v pracovní neschopnosti od 23. 8. 2022 do 4. 12. 2022.

7. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmu ze dne [datum] vyplývá, že za období květen až říjen 2022 je průměrný čistý příjem žalovaného 16 497 Kč měsíčně, s tím, že v září a říjnu 2022 byl žalovaný na pracovní neschopnosti celý měsíc. Z uvedeného vyplývá, že průměrný příjem za měsíce květen 2022 až srpen 2022 činí 24 746 Kč měsíčně.

8. Z tabulky umoření o splácení dluhů ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným vyplývá, že žalovanému byl dne 14. 7. 2020 poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč a tento žalovaný pravidelně splácí, přičemž splátky jsou předepsány do 17. 7. 2030 částkou 5 159,70 Kč měsíčně.

9. Z potvrzení o studiu ze dne 14. 12. 2022 vyplývá, že žalobkyně je ve školním roce 2022 žákyní třetího ročníku [anonymizována dvě slova] [obec], obor kuchař – číšník.

10. Při ústním jednání konaném dne [datum] uvedla žalobkyně, že podala návrh na zvýšení výživného a žádá, aby jí žalovaný přispíval částkou 6 000 Kč měsíčně, a to od března 2023. V rámci výslechu žalobkyně uvedla, že hradí pronájem bytu 5 500 Kč měsíčně, stravu 2 000 Kč měsíčně, Plzeňskou kartu na dojíždění 350 Kč měsíčně, za léky 60 Kč měsíčně, pomůcky do školy, sešity 1 200 Kč za celý rok, úbor 4 000 Kč na rok, dále hradí 125 Kč měsíčně za Spotify, 2 000 Kč měsíčně za oblečení a na kulturu, sport, hygienické a drogistické potřeby hradí 1 000 Kč měsíčně. Výdej za rovnátka bude asi 10 000 Kč v březnu. Skla brýlí mění každý rok za 1 500 Kč. Mezi své příjmy uvedla žalobkyně příjem 4 400 Kč od otce, 3 700 Kč od matky, z praxe 1 500 Kč měsíčně, za brigády od září do ledna vydělala 3 000 Kč měsíčně a dále pobírá příspěvek na dítě 1 380 Kč měsíčně. Žalobkyně žádá o zvýšení výživného, protože se bude od února připravovat na závěrečné zkoušky a přijímací zkoušky na navazující maturitní obor a nebude moci chodit na brigády. Od září 2023 nebude mít příjem z praxí, nebude mít čas na brigády, bude studovat. V současné době si také spoří 1 500 až 2 000 Kč měsíčně na autoškolu, spoří již od 17 let. Na závěr žalobkyně navrhla, aby bylo žalobě vyhověno a aby byla žalovanému uložena povinnost hradit jí měsíčně výživné ve výši 6 000 Kč, a to od března 2023.

11. Při ústním jednání konaném dne [datum] uvedl žalovaný, že by chtěl výživné snížit z finančních důvodů, a to na částku 3 000 Kč. Uvedl, že ze zdravotních důvodů, tj. nemoci zad a karpálních tunelů se mu snížily příjmy, protože dlouhodobě marodil, a to od června 2022 do 2. 12. 2022. Od 2. 12. 2022 již pracuje za předchozí příjem, ale v době nemoci se mu příjem snížil. Má hodně dluhů, musel si půjčit na dřevo a uhlí 25 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žije s manželkou, měsíčně hradí nájem 3 900 Kč, elektřina 2 000 Kč měsíčně, voda 500 Kč měsíčně, topení 25 000 Kč ročně, tj. 2 100 Kč měsíčně, pojištění vozidla 3 500 Kč ročně, tj. 290 Kč měsíčně, úvěr na nemovitost 5 200 Kč měsíčně, léky a doplňky stravy 500 Kč měsíčně, výživné 4 400 Kč Náklady na dojíždění do práce. Na závěr žalovaný uvedl, že souhlasí s návrhem žalobkyně.

12. Dle § 859 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.

13. Dle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Dle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Dle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Dle § 915 o. z. platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.

17. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Podle § 163 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

19. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni trvá, když tato není schopna sama se živit, neboť se soustavně připravuje na své budoucí povolání.

20. Účastníci vzájemně nerozporovali své příjmy a výdaje, soud proto tyto blíže neprokazoval co do jejich výše a důvodů. U žalobkyně i žalovaného se jedná o běžné výdaje ve vztahu k jejich příjmům.

21. Soud má u žalobkyně za prokázané, že má měsíční výdaje za spolubydlení v bytu v [obec] 5 500 Kč měsíčně, na dopravu 350 Kč, na stravu 2 000 Kč, oblečení 2 000 Kč, na hygienické potřeby a drogerii 1 000 Kč, na léky 60 Kč, na telefon 580 Kč, paušál 750 Kč Vedle těchto pravidelných výdajů má žalobkyně mimořádné výdaje 1 500 Kč na brýlová skla každý rok, v březnu očekává výdaj 10 000 Kč na rovnátka. Dále si musela do školy pořídit pracovní úbor za 4 000 Kč. Žalobkyně současně ze svých příjmů spoří 1 500 až 2 000 Kč měsíčně, kdy z těchto úspor chce hradit autoškolu a hradí i jiné mimořádné výdaje, např. dárky k Vánocům. Žalobkyně má příjmy ve výši 4 400 Kč výživné od otce, příspěvek na dítě 1 380 Kč. Od matky dostává měsíčně kapesné 4 200 Kč a jídlo, když jede do školy. Dále má příjmy z brigád v průměrné výši 3 000 Kč a z praxe 1 500 Kč. Poměr příjmů a výdajů žalobkyně je v průměru vyrovnaný kolem 15 000 Kč měsíčně, a to i se zohledněním mimořádných výdajů. Je však nepochybné, že v období od února do června dojde u žalobkyně ke snížení příjmů o 3 000 Kč z brigád a o 1 500 Kč z praxí. Tento výpadek je však relativně krátkodobý a lze důvodně očekávat, dle tvrzení žalobkyně, že od července si opět zajistí příjmy z brigád.

22. Výživné bylo naposledy měněno dohodou rodičů od června 2020 na částku 4 400 Kč měsíčně ze soudem dříve stanovených 3 500 Kč. Výše výživného nezletilé tak bylo naposledy měněno více jak 2 roky před podáním předmětného návrhu na zvýšení výživného. Žalobkyně je v současné době studentkou 3. ročníku střední školy a ve studiu má v úmyslu i nadále pokračovat na navazujícím maturitním oboru. Je nepochybné, že za poslední 2 roky, kdy byla naposledy měněna výše výživného, vzrostly žalobkyni její výdaje, a to přinejmenším v rozsahu výdajů na bydlení, stravu, ošacení a výdajů na uspokojování osobních potřeb. Žalobkyně žádá o zvýšení výživného o částku 1 600 Kč měsíčně, což bez dalšího odpovídá obecnému zvýšení cen za poslední 2 roky.

23. U žalovaného má soud za prokázané, že má příjem v průměrné výši 24 746 Kč měsíčně, s tím, že od září do konce listopadu 2022 byl v pracovní neschopnosti. Žalovaný sdílí domácnost s manželkou a s ní se i dělí o náklady na chod domácnosti. Dle sdělení žalovaného mají s manželkou společný účet, kam chodí jeho výplata, a manželka z tohoto účtu hradí jejich náklady. Žalovaný současně uvedl, že s manželkou žijí v domácnosti sami, dcera se již odstěhovala, osamostatnila. Dle tvrzení žalovaného má výdaje 4 400 Kč měsíčně na výživné, 7 000 Kč na nájemné a služby, 5 200 Kč na splátku úvěru, 3 500 Kč na dojíždění, 25 000 Kč ročně na topení, tj. 2 100 Kč měsíčně, 1 200 Kč na telefon a internet, 500 Kč na doplňky stravy. Dále žalovaný uvedl, že si vzal od známého půjčku 25 000 Kč na pořízení uhlí a dřeva na topnou sezonu, neuvedl, od koho si peníze půjčil a uvedl, že zatím na tento dluh neuhradil ničeho. Žalovaný tak uvedl celkové výdaje ve výši 23 900 Kč měsíčně. Dle tvrzení žalovaného má jeho manželka příjem z invalidního důchodu, kdy současně pracuje, ve výši celkem 19 000 Kč. Celkový měsíční příjem domácnosti žalovaného tak činí průměrně nejméně 43 000 Kč. Žalovaný má na úhradu svých a manželčiných potřeb částku 43 000 Kč. Výdaje žalovaného včetně výdajů na domácnost činí částku 23 900 Kč. I po zohlednění výdajů manželky žalovaného zbývá žalovanému dostatek finančních prostředků pro úhradu zvýšeného výživného o 1 600 Kč na částku 6 000 Kč, tak jak navrhuje žalobkyně.

24. Soud má za prokázané, že výdaje žalobkyně jsou přiměřené co do důvodu a výše. Soud bere v potaz, že se žalobkyně snaží zajistit i své vlastní příjmy na úhradu svých potřeb a spořit si. Současně soudu není znám žádný důvod, pro který by nemohlo být výživné žalovaným žalobkyni hrazeno ve zvýšené výši.

25. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni od března 2023 zvýšené výživné.

26. Tímto rozhodnutím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v části o výživném, a tuto skutečnost soud výrokem II. tohoto rozsudku deklaroval.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku s tím, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepožadoval.