19 C 56/2021
č. j. 19 C 56/2021-23
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 10
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 250 § 257
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2914
Plný text
Okresní soud v Tachově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr Ing Patrika Kurze, Ph.D. a Stanislavy Janochové a Mgr. Jaroslava Pokorného ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 152 868Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 152 868 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 152 868 Kč od 18. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 30 175 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 152 868 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaný byl v období od 1. 11. 2019 do 21. 11. 2019 zaměstnán u žalobkyně jako řidič a dne 14. 11. 2019 při výkonu zaměstnání zavinil pod vlivem návykové látky dopravní nehodu, při které vznikla škoda 152 868 Kč. Škodu na základě pojistné smlouvy [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uhradila společnost [právnická osoba] a dopisem ze dne 17. 6. 2020 uplatnila vůči klientovi – žalobkyni právo na náhradu plnění vyplaceného v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] tj. částky 152.868 Kč.
2. Žalovaný se k předmětné žalobě k výzvě soudu nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili, aby soud rozhodl bez nařízení jednání na základě tvrzení a důkazů, které má soud od účastníků k dispozici.
4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z potvrzení o zaměstnání – zápočtového listu je patrné, že byl žalovaný zaměstnán u žalobkyně v období od 1. 11. 2019 do 21. 11. 2019 a byl pracovně zařazen jako řidič. Z dopisu [anonymizováno] [obec] pojišťovny je patrné, že tato dopisem ze dne 17. 6. 2020 uplatnila právo na náhradu vyplaceného plnění 5 730 EUR za újmu způsobenou při dopravní nehodě dne 14. 11. 2019 vozidlem [registrační značka], s tím, že zaměstnanec žalobkyně – žalovaný [celé jméno žalovaného] řídil vozidlo pod vlivem návykové látky. Na základě těchto skutečností uplatnila pojišťovna u žalobkyně nárok ve výši 152 868 Kč, jakožto po osobě, pro niž řidič jezdil.
5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2020.
6. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.
7. Dle ust. § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.
8. Dle ust. § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
9. Dle § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce dále platí, že zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
10. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán od 1. 11. 2019 do 21. 11. 2019 jako řidič. Dne 14. 11. 2019 žalovaný jako řidič vozidla žalobkyně [registrační značka] při výkonu zaměstnání zavinil pod vlivem návykové látky (amphetaminu) dopravní nehodu, při které vznikla škoda ve výši 152 868 Kč. Škodu na základě pojistné smlouvy [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uhradila společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [číslo] [obec a číslo] a dopisem ze dne 17. 6. 2020 uplatnila vůči žalobkyni právo na náhradu plnění vyplaceného v souvislosti s pojistnou událostí [číslo] tj. částky 152.868 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný jakožto zaměstnanec způsobil žalobkyni jakožto zaměstnavateli škodu, je povinen ji žalobkyni uhradit v penězích dle § 250 ve spojení s § 257 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, s tím, že dle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, platí, že [anonymizováno] [ulice] pojišťovna jakožto pojistitel má proti pojištěnému - žalobkyni právo na náhradu toho, co za ni plnil, když prokáže, že pojištěný žalobkyně, respektive zaměstnanec žalobkyně – žalovaný, řídil vozidlo pod vlivem omamné nebo psychotropní látky motorové vozidlo.
11. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný způsobil žalobkyni jako zaměstnavateli škodu ve výši 152 868 Kč zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů, kdy dne 14. 11. 2019 řídil nákladní vozidlo pod vlivem návykových látek, zavinil dopravní nehodu a vznik pojistné události, přičemž žalobkyni vznikla povinnost uhradit pojišťovně plnění vyplacené v souvislosti s pojistnou událostí v plné výši a vznikla jí tím škoda, kterou touto žalobou vymáhá po žalovaném.
12. Na základě výše uvedeného rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení měla plný úspěch ve věci žalobkyně a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 6 115 Kč a dále v odměně advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) po 7 720 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu v celkové výši 23 160 Kč, 3 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, celkem 24 060 Kč Náklady řízení celkem 30 175 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.