19 C 68/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl v senátu ve složení z předsedy JUDr. Ing. Patrika Kurztégla, Ph.D., LL.M. a přísedících Josefa Bitary a Olgy Veselé ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna, IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody v důsledku pracovního úrazu o zaplacení 565 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 381 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 9 000 Kč od 7. 2. 2018 do 6. 4. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 250 Kč od 7. 2. 2018 do 10. 6. 2019 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 14 831 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 545 619 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 28 750 Kč od 7. 2. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 9 000 Kč od 7. 4. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 250 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 29 919 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 5 250 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 489 831 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Vedlejšímu účastníku se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice poměrnou část soudního poplatku za řízení ve výši 395 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice poměrnou část nákladů státu na znalečné ve výši 1 822 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala náhrady škody z titulu pracovního úrazu. Žaloba byla doplněna o zákonné náležitosti podáním ze dne datum. Žalobu odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy se žalovanou ze dne 28. 12. 2016 pracovala jako masérka. Dne 16. 6. 2017 došlo na pracovišti k pracovnímu úrazu, kdy v „ mlátírně“ žalobkyně omdlela, upadla ze schodů a při pádu si poranila levou nohu, levou ruku, narazila si rameno a utrpěla otřes mozku. V důsledku pracovního úrazu byla od 16. 6. 2017 do 27. 11. 2017 a od 16. 7. 2018 do 31. 3. 2019 v pracovní neschopnosti. Dne 1. 4. 2019 byl žalobkyni přiznán částečný invalidní důchod pro středně těžké omezení hybnosti jednoho nebo dvou kloubů, omezení funkce končetiny pro manipulaci a přenášení těžkých předmětů. Žalobkyně obdržena v souvislosti s pracovním úrazem od pojišťovny právnická osoba tato plnění: a. Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 11. 6. 2017 do 3. 11. 2017 ve výši 29 919 Kč b. Bolestné za položky číslo – 6 bodů, číslo – 30 bodů, celkem 36 bodů, v částce 9 000 Kč c. Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 450 Kč.

2. V předmětném řízení žalobkyně nárokuje náhradu za bolest v důsledku pracovního úrazu dle vyhlášky č. 276/2015 Sb. za položky 11.13 – 120 bodů, položku 1.2 – 40 bodů, položku 15.48 – 30 bodů, celkem 190 bodů á 250 Kč, tj. 47 500 Kč. Podáním ze dne 31. 8. 2020 žalobkyně žalobu vzala částečně zpět, co do částky 7 500 Kč s příslušenstvím, a to za bolestné za položku 15.48 – 30 bodů. V tomto rozsahu soud řízení zastavil dne 12. 10. 2020. Z titulu bolestného je tak nadále nárokováno 40 000 Kč.

3. Současně nárokuje za ztížení společenského uplatnění dle vyhlášky 276/2015 Sb. za položku 8.6 – 1 500 bodů, položku 9.41 – 200 bodů, položku 8.17 – 400 bodů, celkem 2 100 bodů á 250 Kč, tj. 525 000 Kč 4. Současně nárokuje náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s léčením – za vypracování dvou posudků ze dne 30. 4. 2020.

5. Celkem tak žalobkyně nárokuje zaplacení částky 565 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 40 000 Kč od 7. 2. 2018 do zaplacení a ve výši 10 % p. a. z částky 525 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení.

6. V návaznosti na rozpory se znaleckými posudky předloženými vedlejším účastníkem si nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení ke dni 31. 12. 2020 O závěry tohoto znaleckého posudku žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 1. 2. 2021.

7. Na základě těchto závěrů je žalobkyní dále nárokováno bolestné dle vyhlášky č. 276/2015 Sb. ve výši 178 bodů tj. celkem 44 500 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo ze strany vedlejšího účastníka k úhradě 16 500 Kč, zbývá k úhradě 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 28 000 Kč od 7. 2. 2018 do zaplacení.

8. Současně žalobkyně rozporuje závěr znaleckého posudku, co se ztížení společenského uplatnění týče a trvá na svém nároku dle vyhlášky 276/2015 Sb. v celkové výši 2 100 bodů.

9. Současně žalobkyně nárokuje náhradu účelně vynaložených nákladů na zpracování dvou posudků ze dne 30. 4. 2020 ve výši 500 Kč. Dále s připočtením nákladů za zpracování znaleckého posudku anonymizováno příjmení ze dne 31. 12. 2020 ve výši 5 625 Kč.

10. Na základě výzvy zdejšího soudu podal vedlejší účastník dne 26. 2. 2021 vyjádření k výše zmíněnému znaleckému posudku, ve kterém zcela odmítá závěry znaleckého posudku i nároky žalobkyně. Vedlejší účastník namítá, že znalec nebral zřetel na prvotní diagnózu, dále pak to, že žalobkyně znalci neposkytla k porovnání znalecké posudky předložené vedlejším účastníkem. Tento rozporovala i žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2021. V návaznosti na vyjádření vedlejšího účastníka vyzval soud anonymizováno příjmení k doplnění znaleckého posudku. Ten tak učinil dne 9. 3. 2021 znaleckým posudkem číslo kde pouze rozporoval námitky vedlejšího účastníka, neuvedl žádné nové závěry, na svých závěrech setrval. Vedlejší účastník ve vyjádření ze dne 22. 4. 2021 zcela odmítá doplněk znaleckého posudku vzhledem k neuvedení nových závěrů. Těmito se soud podrobně v odůvodnění rozsudku dále nezabýval vzhledem ke skutečnosti, že byl dne 15. 6. 2023 vypracován revizní znalecký posudek číslo celé jméno znalce.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou posudky předložené žalobkyní a vedlejším účastníkem ve vzájemném rozporu, předložila žalobkyně dne 31. 5. 2021 důkazní návrh na vyhotovení revizního znaleckého posudku.

12. Dne 30. 9. 2021 upřesnila žalobkyně své nároky z důvodu vypracovávání revizního znaleckého posudku a to tak, že stanovila výši požadovaného bolestného zpět na částku 40 000 Kč s příslušenstvím. Dále pak navrhla důkaz videozáznamu z operace levého ramene žalobkyně, který na výzvu soudu vydán z anonymizováno nemocnice v obec nebyl, z důvodu jeho neexistence. Náhradou byly poskytnuty preoperační snímky. Dále žalobkyně navrhla k důkazu výslech pana jméno příjmení anonymizováno.

13. Vedlejší účastník - pojišťovna, se k předmětné věci vyjádřila podáním ze dne 6. 8. 2020 tak, že předmětný nárok neuznává a to ani z části, a to s přepisem závěrů a odkazem na znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne 1. 2. 2018, který si nechala vyhotovit. V návaznosti na tento si nechala právnická osoba, vypracovat znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, příjmení, ze dne 26. 5. 2019. S těmito závěry se žalobkyně neztotožnila a rozporovala dílčí skutečnosti ve vyjádření ze dne 31. 8. 2020. Dále podala žalobkyně k výše uvedeným znaleckým posudkům námitky dne 21. 10. 2020, kde namítala podjatost znalce příjmení jméno příjmení anonymizováno, příjmení, a oba posudky označila za neúplné z hlediska zodpovězení zásadních otázek a opomenutí lékařské zprávy anonymizováno jméno příjmení ze dne 22. 6. 2017. Vedlejší účastník tyto námitky ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2020 rozporoval a doložil úplnost znaleckých posudků. Žalobkyně doplnila své námitky podáním ze dne 25. 11. 2020 o skutečnost, že oba znalecké posudky nezohlednily rentgenové snímky ze dne 22. 6. 2017. Vyjádřením ze dne 30. 11. 2020 tyto námitky vedlejší účastník rozporoval a doložil úplnost znaleckých posudků. Těmito námitkami v jejich podrobnostech se soud dále v odůvodnění rozsudku nezabýval vzhledem ke skutečnosti, že byl dne 15. 6. 2023 vypracován revizní znalecký posudek číslo celé jméno znalce.

14. V návaznosti na rozpory v rámci znaleckých posudků předložených vedlejším účastníkem a žalobkyní navrhl vedlejší účastník ve vyjádření ze dne 10. 6. 2021 provedení konfrontačního výslechu, nebo zadání revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem.

15. K žalobě se vyjádřila žalovaná podáním ze dne 3. 6. 2020, kdy pouze uvedla, že předmětný nárok neuznává, a to ani z části. Současně odkázala na pojišťovnu jakožto vedlejšího účastníka. Věcně se pak žalovaná vyjádřila podáním ze dne 15. 9. 2020, kdy uvedla, že rozporuje, že se pracovní úraz vůbec stal, s tím, že je sporný žalobkyní popsaný úrazový děj. Dále žalovaná rozporovala, že popsaná poškození zdraví vznikla v důsledku popsaného úrazového děje. Žalovaná dále upozornila, že se jedná o třetí pracovní úraz, který žalobkyně utrpěla od roku 2011. Důvěryhodnost popsaného úrazového děje žalovaná zpochybňovala na základě - řízení v té době vedeného proti žalobkyni u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, kde byla žalobkyně obviněna z pojistných podvodů, dále pak na základě lékařských zpráv ze dne 16. a 19. 6. 2023, kdy žalobkyně neuvedla žádnou bolest či poranění ramene (což žalovaná spatřuje jako velice nepravděpodobné v případě, že žalobkyně dopadla při pracovním úrazu na rameno). Dále pak žalovaná sporuje popsaný úrazový děj tím, že se mezi zdrojem vody, kde si žalobkyně natáčela vodu, a oknem, které se žalobkyně snažila otevřít kvůli zápachu, se nenachází schody, ze kterých žalobkyně údajně spadla, toto žalovaná dokládá fotografiemi místa úrazu. Dále pak žalovaná sporuje tvrzení žalobkyně, že byl v místnosti zápach, protože se v místnosti nachází silná vzduchotechnika. Co se týče příčinné souvislosti pracovního úrazu s jednotlivými pracovními neschopnostmi se žalovaná odkazuje na závěry znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne 25. 6. 2019.

16. Žalovaná nesporuje skutečnost, že uzavřela s žalobkyní pracovní smlouvu dne 28. 12. 2016, s druhem práce jako masér, a dobou trvání od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017. Dále pak žalovaná nesporuje skutečnost, že bylo žalobkyni dne 16. 6. 2017 (několik minut před nastalým úrazem) sděleno, že jí nebude obnoven pracovní poměr sjednaný do 30. 6. 2017.

17. Dále žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2021 navrhla soudu v rámci dalšího procesního postupu, aby nechal předložené znalecké posudky přezkoumat revizním znalcem.

18. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně byla v pracovním poměru se žalovanou na pracovní pozici masérky dle pracovní smlouvy ze dne 28. 12. 2016 a dále, že bylo žalovanou sděleno dne 16. 6. 2017 žalobkyni, a to pár minut před úrazem, že žalobkyni nebude žalovanou prodloužena pracovní smlouva. Dále je mezi stranami nesporné, že měla žalobkyně naplánované směny na červenec i srpen 2017.

19. Při hodnocení skutkových tvrzení soud vycházel z provedených důkazů, kdy zjistil dále uvedené skutečnosti.

20. Soud má za prokázanou výši měsíční mzdy 14 500 Kč spolu s osobním příplatkem po zkušební době 4 000 Kč. Doloženo mzdovým výměrem ze dne 1. 1. 2017.

21. Soud má za prokázané dle záznamu o návštěvě ambulance ze dne 16. 6. 2017 a dle záznamu o úrazu ze dne 19. 6. 2017, že došlo dne 16. 6. 2017 k pracovnímu úrazu žalobkyně.

22. Dle předložené zdravotnické dokumentace má soud za prokázaný zdravotní stav žalobkyně od 16. 6. 2017, kdy došlo k pracovnímu úrazu, do současnosti. Tato zdravotnická dokumentace byla předložena k posouzení znalci k vypracování revizního znaleckého posudku.

23. Soud má za prokázané, že dle rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného dne 27. 11. 2017 byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti od 16. 6. 2017 do 27. 11. 2017. Dále pak, že dle rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného dne 16. 7. 2018 byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti od 16. 7. 2018 do 31. 3. 2019.

24. Dle evidence České správy sociálního zabezpečení má soud za prokázané, že bylo žalobkyni vypláceno nemocenské pojištění v období od června 2017 do listopadu 2017, dále pak v období od července 2018 do března 2019.

25. Dle znaleckého posudku číslo vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne 1. 2. 2018 je patrný závěr tohoto znalce, že u žalobkyně došlo následkem pracovního úrazu k podvrtnutí levého kotníku, oděrce proximální části dorza levého předloktí, bez poruchy funkce horní končetiny, povrchové oděrce na laterální části distálního bérce a lehké distensi Achillovy šlachy vlevo. Dále pak znalec došel k závěru, že další trvající pracovní neschopnost nemá příčinu v pracovním úrazu ze dne 16. 6. 2017. Dále došel znalec k závěru, že žalobkyni následkem pracovního úrazu nevznikne nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění.

26. Dle znaleckého posudku číslo vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, příjmení, ze dne 26. 5. 2019 je patrný závěr tohoto znalce, že u žalobkyně došlo následkem pracovního úrazu k povrchní oděrce na levém lokti, k povrchní oděrce na zevní straně dolní části levého bérce, k podvrtnutí levého hlezenního kloubu a k natažení Achillovy šlachy. Dále znalec vyloučil existenci příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem ze dne 16. 6. 2017 a dočasnou pracovní neschopností v období od 16. 7. 2018 do 31. 3. 2019. Dále pak znalec konstatoval nemožnost předpokladu, že by pracovní úraz mohl zanechat u žalobkyně trvalé zdravotní následky.

27. Jako účastník byla dne 12. 10. 2020 vyslechnuta žalobkyně. Žalobkyně popsala, že s její prací byl její nadřízený spokojen, měl plánovat prodloužení pracovní smlouvy žalobkyně. Následně s časovým odstupem – dne 16. 6. 2020 jí mělo být jiným nadřízeným sděleno, že je podvodnice, že ji vyšetřuje hospodářská kriminálka. Po tomto rozhovoru žalobkyně šla zpět masírovat, bylo jí však sděleno, že bude masírovat na„ mlátírně“. Žalobkyně popsala svoji cestu na„ mlátírnu“ i prostor„ mlátírny“. Popsala, jak se jí úraz stal. Dále žalobkyně popsala svá zranění a postup při jejich léčbě. Následně žalobkyně uvedla, že nahlásila pojistnou událost na pojišťovnu (právnická osoba) nebyla však spokojena s vyřešením věci. Dále žalobkyně vypověděla, že v minulosti utrpěla dva pracovní úrazy. První úraz se stal dne 3. 1. 2011, kdy si žalobkyně poranila 5. a 6. obratel páteře. Druhý úraz se stal v roce 2014, kdy si žalobkyně poranila levé hlezno a v návaznosti s tímto úrazem byla operována. Žalobkyně vypověděla, že v srpnu 2018 neutrpěla žádný závažný úraz. Konečně žalobkyně uvedla, že anonymizováno příjmení je jejím lékařem praktickým a zároveň pracovním.

28. Dle znaleckého posudku číslo vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, ze dne 31. 12. 2020 je patrný závěr znalce, že u žalobkyně došlo následkem pracovního úrazu k pohmoždění levé horní končetiny v oblasti krajiny ramenní, v oblasti levého loketního kloubu a v oblasti horního konce levého předloktí (zde byla zaznamenána i povrchní oděrka). Rovněž došlo k poranění levé dolní končetiny v oblasti kotníku a bérce s plošným poraněním kožního krytu. Znalec dále konstatuje, že v souvislosti s výše uvedeným nedošlo k traumatickému přerušení levé Achillovy šlachy. Znalec dále konstatuje, že léčení levého ramenního kloubu po datu cca 6. 11. 2017 není přímým následkem pracovního úrazu ze dne 16. 6. 2017. Znalec dále určil bolestné ve výši 178 bodů a ohodnocení ztížení společenského uplatnění na 800 bodů.

29. V rámci znaleckého posudku číslo (doplnění znaleckého posudku číslo) vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, ze dne 9. 3. 2021 (tento byl reakcí na námitky vedlejšího účastníka právnická osoba, ze dne 26. 2. 2021) znalec pouze odkázal na závěry původního znaleckého posudku.

30. Jako znalci byli dne 13. 9. 2021 vyslechnuti: -) anonymizováno jméno příjmení -) anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, příjmení -) anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. Znalci ve své výpovědi odpověděli na otázky účastníků, odkazovali se na své závěry ve znaleckých posudcích. Tyto pak byly předány reviznímu znalci k vypracování revizního znaleckého posudku.

31. Dále byly anonymizováno nemocnicí obec na vyžádání soudu poskytnuty peroperační fotografie žalobkyně, které byly pořízeny v rámci operace levého ramene ze dne 26. 9. 2018. Na základě těchto soud vyzval znalce k vyjádření.

32. V rámci znaleckého posudku číslo (doplnění znaleckého posudku číslo číslo) vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, ze dne 21. 11. 2021 (tento byl reakcí na výzvu soudu, ze dne 12. 11. 2021) znalec pouze konstatoval závěry původního znaleckého posudku.

33. V rámci doplňujícího znaleckého posudku (doplnění znaleckého posudku číslo 2018) vypracovaného anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne 24. 11. 2021 (tento byl reakcí na výzvu soudu, ze dne 12. 11. 2021) znalec pouze konstatoval závěry původního znaleckého posudku.

34. V rámci elektronického podání ze dne 28. 1. 2022 konstatuje znalec příjmení jméno příjmení, anonymizováno, příjmení, že poskytnuté fotografie nijak neovlivnily závěry jeho znaleckého posudku číslo rok.

35. Dle revizního znaleckého posudku číslo vypracovaného celé jméno znalce ze dne 15. 6. 2023 soud uzavírá, že je jednoznačně a nepochybně prokázáno, že žalobkyně utrpěla podvrknutí hlezna vlevo, oděrku v oblasti lokte, respektive předloktí vlevo velikosti 3 x 1 cm a plošnou oděrku na bérci vlevo velikosti 10 x 4 cm. Hodnocení z titulu bolestného bylo znalcem učiněno následovně: a. Podvrknutí hlezna vlevo dle položky 16.17 – 30 bodů b. Oděrka v oblasti lokte, respektive předloktí vlevo velikosti 3 x 1 cm dle položky 1.16 – 3 body c. Oděrka na bérci vlevo velikosti 10 x 4 cm dle položky 1.16 – 12 bodů Bolestné celkem 45 bodů Hodnocení z titulu ztížení společenského uplatnění bylo znalcem učiněno následovně: a. Jizevnaté změny na lýtku dle položky 10.1, o velikosti 40 cm2 – 200 bodů. Odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění bylo znalcem stanoveno na 61 250 Kč.

36. Žalovaná a vedlejší účastník navrhli započtení vyplacených částek náhrad za bolestné a ztížení společenského uplatnění z pracovního úrazu na částky bolestného a ztížení společenského uplatnění, jež byly určeny revizním znaleckým posudkem. Současně navrhli započtení přeplatku na bolestném na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

37. Dle vyrozumívacího dopisu pojišťovny (vedlejšího účastníka) k pracovnímu úrazu, kdy vedlejší účastník eviduje pojistnou událost jako pracovní úraz, ze dne 6. 4. 2018, je patrné, že na základě tohoto vyrozumívacího dopisu bylo vyplaceno žalobkyni bolestné v rozsahu 36 bodů se sazbou 250 Kč za jeden bod, celkem tak 9 000 Kč a dále částka 29 919 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnost od 16. 6. 2017 do 3. 11. 2017 a daň 4 500 Kč.

38. Dle vyrozumívacího dopisu pojišťovny (vedlejšího účastníka) k pracovnímu úrazu, kdy vedlejší účastník eviduje pojistnou událost jako pracovní úraz, ze dne 10. 6. 2019, je patrné, že na základě tohoto vyrozumívacího dopisu bylo vyplaceno žalobkyni bolestné v rozsahu 30 bodů se sazbou 250 Kč za jeden bod, celkem tak 7 500 Kč. Tato skutečnost vyplývá i z databáze vedlejšího účastníka. Žaloba v rozsahu předmětných 7 500 Kč byla již vzata zpět žalobkyní dříve.

39. Žalobkyně potvrdila, že od pojišťovny obdržela dne 10. 6. 2019 částku 7 500 Kč jako pojistné plnění a dne 6. 4. 2018 částku 34 869 Kč. Toto doložila výpisem z účtu. Žalobkyně prohlásila za nesporné, že na bolestném z pracovního úrazu ji již bylo pojišťovnou vyplaceno 16 500 Kč.

40. K důkazu byly soudem dále provedeny následující listiny: lékařská zpráva – nález ze dne 31. 5. 2021, potvrzení o návštěvě ambulance ordinace z anonymizováno obec ze dne 17. 5. 2022, lékařská zpráva z návštěvy ambulance anonymizováno nemocnice ze dne 19. 10. 2020, lékařská zpráva z návštěvy ambulance anonymizováno obec ze dne 25. 10. 2022, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti 2. díl, lékařská zpráva z anonymizováno obec bez datumu, lékařská zpráva anonymizováno obec ze dne 28. 1. 2019, zpráva anonymizováno obec předběžná lékařská zpráva ze dne 14. 2. 2019, posudek o invaliditě – zvýšení stupně invalidity ze dne 20. 4. 2022, lékařská zpráva nemocnice ze dne 25. 2. 2022, lékařská zpráva z ortopedické ambulance anonymizováno příjmení ze dne 25. 4. 2022, kdy tyto dokládají zdravotní stav žalobkyně již posuzovaný opakovaně znalci a následně revizním znalcem.

41. Žalovaná ve věci k důkazu navrhla výslech pana jméno příjmení anonymizováno - nadřízeného žalobkyně. Tímto chtěla žalobkyně podložit návrh, aby soud zohlednil v návaznosti na stanovení výše odškodného chování žalované strany, kdy v podstatě k pracovnímu úrazu došlo i z toho důvodu, že paní žalobkyně byla vystresovaná a rozrušená z toho, jakým způsobem se k ní pan jméno příjmení anonymizováno toho předmětného dne choval, jak k ní byl arogantní a jak jí nadával, že je podvodnice a jak jí vyhodil z kanceláře a v podstatě i po tom pracovním úraze jí ihned nebyla poskytnuta pomoc, nikdo jí neodvezl do nemocnice, kdy tento odvoz si musela zajistit sama. K tomuto žalobkyně navrhla vyslechnout pana jméno příjmení anonymizováno.

42. O návrhu na provedení tohoto důkazu soud rozhodl tak, že jej neprovede. Soud při jednání své rozhodnutí o neprovedení důkazu odůvodnil následovně. Senát se poradil ohledně důvodnosti výslechu svědka jméno příjmení, tak jak byl navržen žalobkyní, kdy tento měl prokázat dle žalobkyně situaci, která předcházela pracovnímu úrazu, konkrétně nějaký nátlak, který měl být činěn na žalobkyni, v důsledku kterého měla být žalobkyně pod nějakým vlivem, tlakem. Toto mělo mít souvislost se zraněním, které je posuzováno v rozsahu odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Soud dospěl k závěru, že tento výslech je nadbytečný a jako takový ho nepřipouští k provedení. Nikdo nezpochybnil, že jednání žalobkyně s jméno příjmení bylo předcházející úrazu. Nikdo nezpochybnil obsah tohoto jednání, jak jej přednesla žalobkyně při své výpovědi. Současně si je soud vědom toho, že předmětné jednání žalobkyně s nadřízeným pravděpodobně nebylo s ohledem na jeho obsah, tak, jak žalobkyně uváděla, příjemné a jistě mělo vliv i na psychiku žalobkyně. Nicméně žalobkyně se následně rozhodla dle své vůle odejít, zmiňoval, že odešla pracovat dál, odešla za kolegy, kolegové jí měli sdělit, že tam, kde měla běžně pracovat, pracovat nebudete, že naopak má jít na mlátírnu. Následně po rozhovoru s nadřízeným žalobkyně dále řešila i tuto situaci, nejen rozhovor s panem příjmení. Dle názoru soudu byl mezi jednáním žalobkyně s nadřízeným a úrazem jistý časový odstup, nastala další situace, která se do do vnímání žalobkyně nějakým způsobem dostala – promítla. Tuto situaci s kolegy musela žalobkyně aktuálně řešit, nějak se k nim zachovat. Podle vyjádření žalobkyně tato nesouhlasila s tím, že půjde masírovat na mlátírnu. Řešila s kolegy proč má jít masírovat na mlátírnu ona a proč ne někdo jiný. Je patrné, že potom, co žalobkyně měla emočně vypjatý rozhovor s panem příjmení, ještě řešila další skutečnosti se svými kolegy a i přesto jste šla následně pracovat. Soud předpokládá, že žalobkyně zhodnotila, že vše bylo v pořádku do té míry, aby mohla jít pracovat. Soudu s ohledem na výše uvedené není znám způsob, jakým by mohl výslech pana příjmení ovlivnit řízení, vypovědět o aktuální psychické situaci žalobkyně a o příčinách této souvislosti. Taktéž by nemohl nic vypovědět o příčinné souvislosti mezi emočně vypjatým rozhovorem žalobkyně s nadřízeným a samotným úrazem. Soud nespatřuje přímou souvislost mezi rozhovorem žalobkyně s panem příjmení a nastalým pracovním úrazem. Mezi jednotlivými událostmi uplynul nezanedbatelný čas a žalobkyně se i přes tvrzení, že byla psychicky rozrušena, vrátila na pracoviště s vůlí dále pracovat.

43. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

44. Podle § 271c odst. 1 zákoníku práce, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2, vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

45. Podle § 271s zákoníku práce, soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

46. Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

47. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Podle odst. 2, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

48. Po zhodnocení uvedených skutečností má soud za prokázané (a mezi účastníky je rovněž činěno nesporným), že žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy jako masérka.

49. Dále je mezi účastníky nesporné, že dne 16. 6. 2017 utrpěla žalobkyně úraz. Sporný je rozsah zranění a následků tohoto úrazu, kdy soud vycházel z revizního znaleckého posudku a dále je sporné, že se jednalo o pracovní úraz.

50. Skutečnost, že se jednalo o pracovní úraz, nasvědčuje, že se úraz stal v místě výkonu práce žalobkyně. Dále tomuto závěru nasvědčují i znalecké posudky znalců žalobkyně a vedlejšího účastníka a předložené lékařské zprávy. Dále skutečnosti, že se jedná o pracovní úraz, nasvědčuje, že pojišťovna – vedlejší účastník po celou dobu eviduje pojistnou událost jako pracovní úraz a z titulu pracovního úrazu vyplácí i pojistná plnění. Žalovaná uhradila z titulu pracovního úrazu žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a bolestné. Námitce žalované, že se nemuselo jednat o pracovní úraz, soud nemůže přisvědčit s odkazem na výše odkazovaná konstatování znalců a evidenci pojišťovny. Současně s odkazem, že skutkový děj jak se úraz stal, popsala žalobkyně, kdy to jak se úraz stal nelze prokázat jinými soudu předloženými důkazy. Na tomto závěru soud nic nezmění ani úvaha revizního znalce, že při samotném úrazovém ději mohly mít vliv i jiné faktory než ty jaké popsala žalobkyně. Soud proto uzavřel, že předmětný úraz je úrazem pracovním.

51. Soud má za prokázané, že předmětný úraz nastal v pracovní době na pracovišti, jeho popis byl žalobkyní velice detailně popsán, včetně předmětné ztráty vědomí, včetně prostředí mlátírny, kde k předmětnému úrazu mělo dojít, k popisu schodů, popisu otvírání oken, popisu prostředí jako takového. Úraz byl zapsán i do záznamů žalované o pracovních úrazech. S ohledem na skutečnost, že v té době nebyl na mlátírně nikdo jiný, tudíž nikdo jiný nemůže dát jakékoliv svědectví o tom, jak k předmětnému úrazu došlo, tak není možné uzavřít jinak s odkazem na argumentaci tohoto a předchozího odstavce, než že k předmětnému úrazu došlo jakožto k pracovnímu úrazu. Soud musí primárně při zjištění skutkového děje vycházet z tvrzení žalobkyně v rámci její účastnické výpovědi, neboť není možný jiný důkaz o tom, jak došlo ke konkrétnímu pádu, který způsobil tato zranění, zda to bylo v důsledku dřívějšího zdravotního stavu žalobkyně či v důsledku omdlení či v důsledku uklouznutí na mokré podlaze či jakéhokoliv jiného důvodu.

52. Z provedeného dokazování (zejména revizního znaleckého posudku) vyplynulo, že u žalobkyně bylo zjištěno podvrknutí hlezna vlevo, oděrku v oblasti lokte, respektive předloktí vlevo velikosti 3 x 1 cm a plošnou oděrku na bérci vlevo velikosti 10 x 4 cm. Revizní znalec vyhodnotil bolestné za podvrknutí hlezna vlevo dle položky 16.17 – 30 body, za oděrku v oblasti lokte, respektive předloktí vlevo velikosti 3 x 1 cm dle položky 1.16 – 3 body a za oděrku na bérci vlevo velikosti 10 x 4 cm dle položky 1.16 – 12 body, celkem na bolestném 45 bodů. Revizní znalec vyhodnotil ztížení společenského uplatnění za jizevnaté změny na lýtku dle položky 10.1, o velikosti 40 cm2 – 200 body. Odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění bylo znalcem stanoveno na 61 250 Kč, na bolestném částkou 11 250 Kč a na ztížení společenského uplatnění částkou 50 000 Kč.

53. Na takto stanovenou náhradu za bolestné ve výši 11 250 Kč soud k návrhu žalované a vedlejšího účastníka započetl vyplacené plnění na bolestné 9 000 Kč a 7 500 Kč. Na bolestném tak má žalobkyně přeplatek 5 250 Kč. Soud uzavírá, že bolestné bylo žalobkyni zcela uhrazeno. Tento přeplatek na bolestném žalovaná a vedlejší účastník navrhli započíst na náhradu za ztížení společenského uplatnění, aby u žalobkyně nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Soud započetl na náhradu za ztížení společenského uplatnění dle revizního znaleckého posudku ve výši 50 000 Kč přeplatek na bolestném 5 250 Kč. Celkem tak dlužná částka na náhradě za ztížení společenského uplatnění činí 44 750 Kč.

54. V návaznosti na výrok I. a II. a následující tohoto rozsudku soud konstatuje, že chybou ve výpočtu při přípravě výroku rozsudku k vyhlášení udělal matematickou chybu a zjevně nesprávně započetl na revizním znalcem stanovené náhrady i částku 25 369 Kč v důsledku čehož bylo v tomto rozsahu vyhověno žalobě v nesprávné výši, žaloba byla v nesprávné výši zamítnuta a současně byl nesprávně stanoven poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované a byla tak i nesprávně stanovena náhrada za znalečné a soudní poplatek.

55. V důsledku této matematické chyby byl vyhlášen rozsudek ve znění výroku tohoto písemného vyhotovení a současně je soudem vyhotoveno i opravné usnesení již se správným výpočtem jak je uvedeno v tomto odůvodnění.

56. Nesprávnost matematického výpočtu je jednoznačně patrná z protokolu o ústním jednání ze dne 6. 9. 2023, kdy soud poučil účastníky, jak je uvedeno doslovně dále, o způsobu výpočtu prokázaných náhrad, s tím, že jednání bylo odročeno pouze za účelem prokázání dat výplat pojistných plnění, aby mohl soud rozhodnout o době trvání zákonného úroku z prodlení.

57. Citace části protokolu z ústního jednání konaného dne 6. 9. 2023: „ Soud konstatuje následující, že ze strany žalobkyně ani žalované fakticky nebyly vzneseny žádné další důkazní návrhy, pouze bylo konstatováno, že na bolestném je v souvislosti s tímto pracovním úrazem přeplatek 5 250 Kč, kdy teda vedlejší účastník navrhl, aby tato částka byla započtena na odškodnění za stižení společenského uplatnění. V této souvislosti soud poučuje účastníky dle § 118a, 119b, 211a, 205a, že tato částka je splatnou částkou, tato částka je v dostatečné výši, aby s ní mohlo být počítáno jakožto započtení na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, tudíž na odškodnění společenského uplatnění v rozsahu 200 bodů, tudíž 50 000 Kč. Soud konstatuje, že má za prokázané, že je započitatelná, a tudíž bere, že je započtena částka 5 250 Kč, která představuje přeplatek na bolestném, kdy bolestné bylo již hodnoceno soudem v předchozím poučení. Soud konstatuje, že v této souvislosti je třeba ještě doložit konkrétní data výplaty předmětných 9 000 Kč a 7 500 Kč na bolestné, neboť toto je rozhodující pro určení běhu lhůty zákonného úroku z prodlení, v této souvislosti soud stanovuje lhůtu vedlejšímu účastníku, potažmo žalované, k doložení potvrzení o výplatě těchto dvou částek, kdy současně stanovuje lhůtu pro koncentraci řízení, a to na 30. 9. 2023“ 58. Taktéž při ústním jednání konaném dne 3. 10. 2023, tj. v den vyhlášení rozsudku, soud poučil účastníky následovně: „ Soud odkazuje na poučení, které provedl při minulém jednání, kdy byli účastníci poučeni v souladu s § 118a, 119b, 205, 211a, že má soud za prokázané nároky tak, jak byly stanoveny ve znaleckém posudku, a to jak teda zčásti bolestného, tak zčásti ztížení společenského uplatnění, kdy v návaznosti na výplaty, které byly prokazovány vyrozumívacími dopisy a výpisy z účtu. Soud pouze upravuje závěr o době trvání úroků z prodlení z těchto částek. V základu jako takovém soud zůstává na poučení, jak bylo předneseno při minulém jednání.“ 59. S ohledem na tuto skutečnost – nesprávnost výpočtu – výrok I. a II. mají správně znít následovně, kdy takto bude rozhodnutí opraveno samostatným opravným usnesením. I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 750 Kč a částku ve výši 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 9 000 Kč od 7. 2. 2018 do 6. 4. 2018 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 250 Kč od 7. 2. 2018 do 10. 6. 2019 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 44 750 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 520 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 9 000 Kč od 7. 4. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 2 250 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 5 250 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 503 750 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

60. Žalobkyně navrhovala, aby soud zohlednil děj předcházející úrazu, konkrétně jednání žalobkyně s nadřízeným, kdy jí mělo být sdělováno, že je podvodnice. Žalobkyně navrhla, aby soud zohlednil v návaznosti na stanovení výše odškodného chování žalované strany, kdy v podstatě k pracovnímu úrazu došlo i z toho důvodu, že paní žalobkyně byla vystresovaná a rozrušená z toho, jakým způsobem se k ní pan jméno příjmení anonymizováno toho předmětného dne choval, jak k ní byl arogantní a jak jí nadával, že je podvodnice a jak jí vyhodil z kanceláře a v podstatě i po tom pracovním úraze jí ihned nebyla poskytnuta pomoc, nikdo jí neodvezl do nemocnice, kdy tento odvoz si musela zajistit sama.

61. Soud zohlednil situaci, která předcházela pracovnímu úrazu, konkrétně nátlak, který měl být činěn na žalobkyni nadřízeným, a zohlednil následný děj, kdy žalobkyně řešila místo – mlátírnu, kde měla dle sdělení kolegů nadále pracovat. Soud neshledal, že by toto mělo souvislost se zraněním, které je posuzováno v rozsahu odškodnění za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nikdo nezpochybnil, že jednání žalobkyně s jméno příjmení bylo předcházející úrazu. Nikdo nezpochybnil obsah tohoto jednání, jak jej přednesla žalobkyně při své výpovědi. Současně si je soud vědom toho, že předmětné jednání žalobkyně s nadřízeným pravděpodobně nebylo s ohledem na jeho obsah, tak, jak žalobkyně uváděla, příjemné a jistě mělo vliv i na psychiku žalobkyně. Současně soud vzal v potaz, že žalobkyně se následně rozhodla dle své vůle odejít, zmiňoval, že odešla pracovat dál, odešla za kolegy, kolegové jí měli sdělit, že tam, kde měla běžně pracovat, pracovat nebudete, že naopak má jít na mlátírnu. Soud zohlednil i vypjatost rozhovoru žalobkyně s kolegy, kdy žalobkyně následně po rozhovoru s nadřízeným dále řešila i tuto situaci. Dle názoru soudu se žalovaná dostala opakovaně do emočně vypjaté situace, a to jednak s nadřízeným a následně s kolegy. Tyto situace řešila a rozhodla se jít dále pracovat. Soud je přesvědčen, že žalobkyně zhodnotila, že vše bylo v pořádku do té míry, aby mohla jít pracovat. Soudu bere za podstatné, že při popisu děje úrazu žalobkyně popisovala především prostředí mlátírny, přítomný zápach a vysokou vlhkost. Soud nespatřuje přímou souvislost mezi rozhovorem žalobkyně s panem příjmení a s kolegy a nastalým pracovním úrazem. Mezi jednotlivými událostmi uplynul nezanedbatelný čas a žalobkyně se i přes tvrzení, že byla psychicky rozrušena, vrátila na pracoviště s vůlí dále pracovat. Tato argumentace je dle názoru soud nepodstatná pro posouzení možnosti zvýšení předmětného odškodnění.

62. Soud neshledal přítomné okolnosti pro navýšení odškodnění za společenské uplatnění žalobce. V této souvislosti soud připomíná, že k navýšení základního odškodnění ztížení společenského uplatnění může přistoupit především tehdy, dojde-li k závěru, že omezení poškozeného nelze, v návaznosti na porovnání jeho společenských, kulturních, sportovních a jiných aktivit v době před vznikem úrazu s jeho následnými možnostmi, vyjádřit jen základním odškodněním. V této souvislosti soud porovnal úroveň žalobkyně v době před vznikem pracovního úrazu s jejími možnostmi v současné době. Přitom vzal v úvahu, že žalobkyně neuvedla ničeho ze společenských, kulturních, sportovních či jiných aktivit, které by dříve konala a nyní je v důsledku pracovního úrazu konat nemůže či jen s obtížemi.

63. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žádné okolnosti ke zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění nad rámec základního neshledal.

64. Dále žalobkyně požadovala po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti uvedených dílčích nároků, soud proto žalobě v této části vyhověl. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení za příslušná období dle návrhu žalobkyně, s tím, že zohlednil částečné úhrady daných nároků.

65. Žalobkyně měla ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 4,78 % a neúspěch ve výši 95,22 %. Soud rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 150 o.s.ř. tak že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení zejména s ohledem na skutečnost, že se v předmětném řízení jedná o náhradu škody na zdraví. Škoda na zdraví byla v daném případě závislá na znaleckém posouzení úrazu a jeho následků. S ohledem na nemožnost žalobkyně posoudit možnou úspěšnost v předmětném sporu a stanovit výši nemajetkové újmy již v době podání žaloby rozhodl soud, tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, přesto, že byla žalovaná v podstatném rozsahu úspěšná.

66. S ohledem na výše uvedenou zjevnou nesprávnost a nesprávný matematický výpočet bude při opravě rozsudku změněn i poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně v předmětném řízení. Žalobce správně měl ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 9,21 % a neúspěch ve výši 90,79 %.

67. Podle § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích byl navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 věty první téhož zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Soudní poplatek v daném řízení činí celkem 8 250 Kč (1 000 z předmětu řízení 500 Kč náklady na zpracování posudku ze dne 30. 4. 2020) dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků a 5 250 Kč (z předmětu řízení 525 000 Kč - ztížení společenského uplatnění) dle položky 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků a poplatku 2 000 Kč (z předmětu řízení 47 500 Kč - bolestné) dle položky 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků). Podle výsledku řízení pak soud uložil žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši 395 Kč (4,78 %). S ohledem na výše uvedenou zjevnou nesprávnost a nesprávný výpočet při vyhotovování vyhlašovaného výroku rozsudku bude v opravném usnesení změněna i výše povinnosti žalované k úhradě části soudního poplatku neboť je odlišná výše poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v předmětném řízení. Dle stávajícího výroku rozsudku měla žalobkyně ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 4,78 % a neúspěch ve výši 95,22 %. Správně však je, a tak bude následně opraveno, že měla žalobkyně ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 9,21 % a neúspěch ve výši 90,79 %.

68. Soud dále uložil žalobkyni úhradu části znalečného (odměny a nákladů za vyhotovení revizního znaleckého posudku, a odměny a nákladů za výslechy znalců), kdy o znalečném bylo v řízení rozhodováno samostatnými usneseními, která jsou již pravomocná. Přiznané částky byly anonymizováno příjmení 2 225 Kč, 5 492 Kč a 1 450 Kč, anonymizováno příjmení 6 280 Kč a 2 800 Kč, anonymizována dvě slova 5 367,17 Kč a anonymizováno celé jméno znalce 14 500 Kč Celkem tak soud vyplatil znalcům na znalečném částku 38 114,17 Kč. Dle stávajícího výroku rozsudku měla žalobkyně ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 4,78 % a neúspěch ve výši 95,22 %. S ohledem na tento poměr úspěchu soud uložil žalované úhradu části nákladů znalečného ve výši 1 822 Kč České republice. Správně však je, a tak bude následně opraveno, že měla žalobkyně ve věci (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) úspěch v rozsahu odpovídající 9,21 % a neúspěch ve výši 90,79 %. Z tohoto důvodu bude opraven i výrok ukládající žalované úhradu části znalečného a to v návaznosti na poměr neúspěchu žalované co do 9,21 %, tj. části znalečného ve výši 3 511 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci k soudnímu exekutorovi.