19 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov , IČO anonymizováno adresa žalobkyně doručovací adresa: anonymizováno 9 slov obec , ulice a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 9 060 Kč s přísl.

I. Řízení se co do částky 9 060 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 060 Kč od 1. 1. 2021 do 22. 3. 2021 ve výši 166 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Soud vyzývá žalovaného, aby do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku zaplatil soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky [číslo] bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 060 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že [země] je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec] a žalobce je příslušný s uvedeným pozemkem hospodařit. Dále žalobce uvedl, že žalovaný je vlastníkem stavby [adresa] na výše uvedeném pozemku, [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný užívá pozemek st. [parcelní číslo] na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 29. 1. 1999. Žalovaný je povinen za užívání uvedeného pozemku hradit nájemné, které činí 9 060 Kč ročně. Nájemné je splatné vždy k 31. 12. běžného roku. Žalovaný neuhradil nájemné za rok 2020, ač byl o úhradu upomínán výzvou doručenou žalovanému dne 30. 1. 2021.

2. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 16. 4. 2021 uvedl, že žalovaný dne 22. 3. 2021 uhradil dlužné nájemné ve výši 9 060 Kč, avšak neuhradil příslušenství, tj. úrok z prodlení a náklady řízení.

3. Podáním ze dne 11. 5. 2021 vzal žalobce žalobu v rozsahu zaplaceného nájemného zpět.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 1. 1999 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu na nájem pozemku st. [parcelní číslo], [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], na dobu neurčitou.

6. Z oznámení o zvýšení nájemného o míru inflace a výzva k úhradě dlužného nájemného ze dne 15. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný je povinen hradit žalobci nájemné ve výši 9 060 Kč ročně s tím, že splatnost nájemného za rok 2020 byla ke dni 31. 12. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 9 060 Kč.

7. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

9. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že v roce 2020 trval mezi účastníky právní vztah založený smlouvou o nájmu, kdy žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy pozemek žalobce a tudíž má v souladu s ustanovením § 2201 o. z. a § 2217 odst. 1 o. z. povinnost hradit žalobci dohodnuté nájemné. Soud má za prokázané, že žalovaný nájemné v dohodnutém termínu splatnosti neuhradil.

10. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uhradil nájemné až dne 22. 3. 2021, tj. až po podání žaloby. Žalovaný uhradil pouze samotné nájemné ve výši 9 060 Kč, neuhradil však již úrok z prodlení a náhradu nákladů žalobce. Žalobce s ohledem na tuto skutečnost vzal žalobu v rozsahu zaplaceného nájemného zpět.

11. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu co do uhrazené částky ve výši 9 060 Kč zastavil.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku ve stanovené lhůtě žalobkyni nezaplatil, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žalobkyni přiznal úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období prodlení od 1. 1. 2021 do 22. 3. 2021, tj. ke dni splacení dlužného nájemného.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

14. Ve výroku IV. tohoto rozsudku uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek za žalobu. Soud tuto povinnost úhrady soudního poplatku za žalobu uložil žalovanému s ohledem na ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy v případě, že je navrhovatel osvobozen od povinnosti placení soudních poplatků, přechází poplatková povinnost na žalovaného. V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je v tomto případě žalobce Česká republika a je tudíž osvobozen od povinnosti hradit soudní poplatky. Soud při ukládání povinnosti úhrady soudního poplatku žalovanému vzal v úvahu i skutečnost, že byť bylo řízení pro částku ve výši 9 060 Kč zastaveno před prvním jednáním a měl by tak být zaplacený soudní poplatek snížený o 20 % (nejméně o 1 000 Kč) vrácen, jedná se právě o výši poplatku, který se nevrací. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.