19 C 86/2021
č. j. 19 C 86/2021-32
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 55 § 17
Plný text
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr Ing Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresa: adresa žalovaného pro zaplacení částky 41 393 Kč s přísl.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 393 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 250,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 393 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný, za přítomnosti svého otce [jméno] [celé jméno žalovaného], se dne 20. 10. 2019 v době od 11:15 hodin do 11:30 hodin na adrese [adresa], který byl v té době na střeše domu. Žalovaný po předchozí hádce vylezl za poškozeným na střechu domu, v ruce svíral rýč a vyhrožoval poškozenému, že ho zabije. Otec žalovaného ve snaze zabránit synovi v napadení poškozeného, vylezl rovněž na střechu domu. Poškozený z obavy, že bude napaden i otcem žalovaného, do otce žalovaného strčil a on upadl. Žalovaný proto skočil poškozenému na záda a žalovaný i poškozený upadli a pomalu se sunuli k okraji střechy. Žalovaný se dostal přes okraj střechy a úmyslně s sebou stáhl i poškozeného. Žalovaný upadl na trávník, poškozený ale upadl na betonový schod před domem. U poškozeného došlo ke spirálnímu zlomení dolního konce a přilehlé části těla levé holenní kosti a ke způsobení oděrek v dolní části levého bérce. Zranění si vyžádalo ošetření ZZS [obec], ošetření ve [anonymizována dvě slova], a.s. – chirurgické oddělení a následné ošetření a hospitalizaci ve [anonymizována dvě slova] [obec] – klinika ortopedie a traumatologie v době od 20. 10. 2019 do 23. 10. 2019 s vystavením pracovní neschopnosti od 20. 10. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že za tento čin byl žalovaný rozsudkem Okresního soudu v Tachově sp. zn. 8 T 107/2020 ze dne 1. 10. 2020, který nabyl právní moci dne 1. 10. 2020, uznán vinným z úmyslného ublížení na zdraví jinému, kdy mu tím způsobil těžkou újmu na zdraví. Žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaného dne 25. 11. 2020 vyzvala k úhradě dluhu – částky 41 393 Kč, kterou žalobkyně vynaložila na léčení poškozeného [jméno] [příjmení]. Následně žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 29. 1. 2021. Žalovaný na tyto výzvy nijak nereagoval, ačkoliv byly obě výzvy převzaty. Žalovaný do dne podání žaloby na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně na základě výzvy soudu souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný však na výzvu soudu, která mu byla osobně doručena dne 30. 3. 2021, nijak nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Tachově sp. zn. 8 T 107/2020 ze dne 1. 10. 2020 vyplývá, že žalovaný dne 20. 10. 2019 v době od 11:15 hodin do 11:30 hodin na adrese [adresa]. Z tohoto rozsudku rovněž vyplývá, že žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázaná na řízení ve věcech občanskoprávních.
5. V příčinné souvislosti s předmětným poškozením zdraví [jméno] [příjmení] vyplatila žalobkyně na náklady léčení poškozeného částku ve výši 41 393 Kč, což vyplývá z Regresních účtů pojištěnce – detailní rozpisy ze dne 3. 1. 2020 a 12. 6. 2020. Z těchto detailních rozpisů vyplývá, že náklady na léčení [jméno] [příjmení] ve výši 41 393 Kč sestávají z nákladů na ambulantní péči ve výši 2 534,46 Kč a 1 353,62 Kč, nákladů na dopravu ve výši 14 344,83 Kč a 3 205,92 Kč, nákladů na laboratoře a rehabilitaci ve výši 5 654,56 Kč a 1 431,66 Kč, nákladů na hospitalizační péči ve výši 7 290,96 Kč, nákladů na recepty ve výši 937,74 Kč a 4 293,18 Kč a nákladů na PZT (berle podpažní) ve výši 399,98 Kč.
6. Výzvou ze dne 25. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky. Žalovaný výzvu převzal osobně dne 1. 12. 2020.
7. Předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2021 opětovně vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s tím, že nebude-li výzvu akceptovat, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou.
8. Shora uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný způsobil svým chováním újmu na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení] a poškozený musel být lékařsky ošetřen. Z listinných důkazů bylo prokázáno, že náklady na léčbu činily celkovou částku 41 393 Kč a rovněž bylo prokázáno, že tuto částku na náklady léčení uhradila žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě této částky, nejprve výzvou, poté předžalobní upomínkou, avšak žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a na dluh ničeho neuhradil.
9. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
11. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že k poškození zdraví [jméno] [příjmení] došlo v příčinné souvislosti s chováním žalovaného. Zranění způsobená žalovaným poškozenému musela být lékařsky ošetřena. Náklady na léčení poškozeného, které činily částku 41 393 Kč, uhradila žalobkyně v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Poskytovatelům zdravotní péče uhradila žalobkyně jimi poskytnutou péči poškozenému. V příčinné souvislosti s poškozením zdraví tak uhradila žalobkyně náklady léčení poškozeného a v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb. má vůči třetí osobě, tj. žalovanému, právo na náhradu nákladů vynaložených na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté svým pojištěncům, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním této třetí osoby vůči pojištěnci. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě nákladů vynaložených v souvislosti s léčbou poškozeného. Žalovaný v řízení na svoji obranu nic neuvedl.
12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 393 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 250,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 070 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 393 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.