Okresní soud v Tachově · Rozsudek

19 C 89/2023

č. j. 19 C 89/2023-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2023:19.C.89.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Tachově vyhověl žalobě o náhradu nákladů za převoz do protialkoholní záchytné stanice, protože žalovaný byl pod vlivem alkoholu a ohrožoval sebe i druhé. Soud uznal, že podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. je osoba pod vlivem návykové látky povinna hradit náklady na záchytnou službu. Na základě vyúčtování byla částka nákladů určena na 533 Kč, kterou soud uložil žalovanému k úhradě. Soud také ukládal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč.

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 533 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 533 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud ukládá žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozsudku zaplatil v kolcích nebo na účet Okresního soudu v Tachově č. účtu číslo na variabilní symbol soudní poplatek za žalobu, který činí 1 000 Kč podle položky 1 odst. 1 písmeno a) sazebníku soudních poplatků.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit mu výše uvedenou částku a náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnil tím, že dne 5. 1. 2023 byl Policií ČR proveden převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, neboť žalovaný byl pod vlivem alkoholu, zjevně nekontroloval své chování a tím zjevně ohrožoval sebe i jiné osoby a majetek. Při převzetí do protialkoholní záchytné stanice službu konající lékař diagnostikoval u žalovaného lehký stupeň opilosti. Na základě výše uvedeného požaduje žalobce po žalovaném náklady mu vzniklé za uskutečněný převoz do protialkoholní záchytné stanice ve výši celkem 533 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a stanovil mu k tomu lhůtu. Žalovaný na výzvu nereagoval a dluh neuhradil.

2. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.

3. Z žalobcem předložených listin plyne následující: Z úředního záznamu číslo jednací rok číslo ze dne datum, že dne 5. 1. 2023 po 19:15 hodin byl Policií ČR proveden převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, neboť žalovaný byl pod vlivem alkoholu, zjevně nekontroloval své chování, dopouštěl se protiprávního jednání, a tím zjevně ohrožoval sebe i jiné osoby a majetek. Orientační dechovou zkoušku byla u žalovaného zjištěna 2,01 promile alkoholu.

4. Ze záznamu protialkoholní záchytné stanice č. rok ze dne 5. 1. 2023 je patrné, že žalovaný je orientovaný, měl vrávoravou chůzi, klidné chování, normální řeč, zapáchal po alkoholu, byl při vědomí. Službu konající lékař diagnostikoval střední stupeň opilosti.

5. Z vyúčtování nákladů číslo jednací je patrné, že cena spotřebovaných pohonných hmot činila 179,30 Kč a náhrada za použití silničního motorového vozidla činila 353,60 Kč, celkem 533 Kč.

6. Výzvou číslo jednací ze dne 24. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a byla mu stanovena 15 dnů náhradní lhůta k úhradě.

7. Dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

8. Dle § 89c odst. 2 téhož zákona platí, že pokud osoba, která je do záchytné stanice dopravována při poskytnutí zdravotnické záchranné služby nebo zdravotnické dopravní služby, bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu nebo poškozuje majetek poskytovatele zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatel zdravotnické záchranné služby nebo poskytovatel zdravotnické dopravní služby nemůže tomu zabránit vlastními silami, může tento poskytovatel požádat o nezbytnou součinnost Policii České republiky, Vojenskou policii, jde-li o osobu vyzvanou k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vojenským policistou, obecní policii a v případě osob ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody Vězeňskou službu.

9. Dle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

10. Na základě předložených důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době pod vlivem alkoholu, zjevně nekontroloval své chování a ohrožoval svůj život, zdraví a proto byl Policií ČR převezen do protialkoholní záchytné stanice a to opakovaně (§ 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb.). Dle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. dopravu hradí ošetřená osoba v případě, že se u ní prokáže přítomnost alkoholu. Žalovaný neuhradil vyúčtované náklady na výzvu žalobce.

11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci vyúčtovanou částku 533 Kč (výrok I.).

12. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představují paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč (výzva k úhradě, podání žaloby) dle ust. § 151 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s ustanovením § 2 prováděcí vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výrok II.). Obě povinnosti uložil soud žalovanému splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

13. Výrok o povinnosti k úhradě soudního poplatku (výrok III.) je odůvodněn položkou 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků a ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (srov. 93Co 56/2013 – 55, ASPI JUD250875CZ). Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená ve výroku rozsudku, lze se domáhat jejího splnění soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.