3 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec - ulice zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, obec o zaplacení částky 1.861,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 900 Kč s úrokem z prodlení z částky 900 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 961,38 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 900 Kč splatné nejpozději do datum. Žalovaná úvěr vyčerpala, aniž jej vrátila. Dlužná částka představuje zčásti nezaplacenou jistinu úvěru ve výši 900 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 961,38 Kč. Žalovaná na úhradu úvěru nezaplatila žádnou částku. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované číslo bankovní účet. Žalovaná byla o zaplacení dluhu upomínána, bezvýsledně. Následně na základě smlouvy ze dne datum byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo anonymizováno, na základě níž se daný věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 900 Kč dne datum splatné do datum za smluvní úrok ve výši 40 % p. a. Celková částka k zaplacení činila 1.889,98 Kč. Číslo účtu žalované bylo uvedeno v dané smlouvě bankovní účet. Z potvrzení právnická osoba obec (čl. 31 spisu) vyplývá, že na účet uvedený ve smlouvě byla žalované zaslána dne datum částka 900 Kč. Dále na základě smlouvy ze dne datum, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna původním věřitelem oznámením ze dne datum. Žalovaná byla také vyzývána právním zástupcem žalobce dne datum o úhradu celkové částky 7.925,83 Kč, bezvýsledně. Uvedená částka byla vyčíslena včetně nákladů řízení.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku ve výši 900 Kč představující dlužnou jistinu původně poskytnutého úvěru současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Daná částka, uvedená ve výroku I rozsudku, byla následně postoupena žalobci. Splatnost této částky s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, které je dle ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., v rozporu s dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 obč. z. č. 89/2012 Sb. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze částka uvedená ve výroku I rozsudku, představující bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb., následně postoupené žalobci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.