3 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - ulice zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení částky 1.861,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 900 Kč s úrokem z prodlení z částky 900 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 961,38 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 900 Kč splatné nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr vyčerpala, aniž jej vrátila. Dlužná částka představuje zčásti nezaplacenou jistinu úvěru ve výši 900 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 961,38 Kč. Žalovaná na úhradu úvěru nezaplatila žádnou částku. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet]. Žalovaná byla o zaplacení dluhu upomínána, bezvýsledně. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno], na základě níž se daný věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 900 Kč dne [datum] splatné do [datum] za smluvní úrok ve výši 40 % p. a. Celková částka k zaplacení činila 1.889,98 Kč. Číslo účtu žalované bylo uvedeno v dané smlouvě [bankovní účet]. Z potvrzení [právnická osoba] [obec] (čl. 31 spisu) vyplývá, že na účet uvedený ve smlouvě byla žalované zaslána dne [datum] částka 900 Kč. Dále na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna původním věřitelem oznámením ze dne [datum]. Žalovaná byla také vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 7.925,83 Kč, bezvýsledně. Uvedená částka byla vyčíslena včetně nákladů řízení.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku ve výši 900 Kč představující dlužnou jistinu původně poskytnutého úvěru současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Daná částka, uvedená ve výroku I rozsudku, byla následně postoupena žalobci. Splatnost této částky s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, které je dle ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., v rozporu s dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 obč. z. č. 89/2012 Sb. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze částka uvedená ve výroku I rozsudku, představující bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb., následně postoupené žalobci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti.