3 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - část obce zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec - obec o zaplacení částky 2.453,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je z částky 1 053,96 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a společností žalobce. Původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru C [číslo], na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 400 Kč, který měl být zaplacen nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak finanční prostředky nevrátil. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 400 Kč a nesplacené části poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 053,96 Kč O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán, avšak bezvýsledně.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným chybně označeným jako [jméno] [příjmení], narozen [datum], [rodné číslo] a bytem [adresa], na základě níž se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 1 400 Kč za poplatek ve výši 1 053,96 Kč a za smluvní úrok ve výši 40 % p.a. Splatnost úvěru byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však úvěr řádným způsobem nesplácel. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Následně byl žalovaný právním zástupcem žalobce upomínán dne [datum] o úhradu celkové dlužné částky ve výši 18 918,44 Kč včetně nákladů za právní zastoupení, avšak bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši 1 400 Kč jako jistinu původně poskytnutého úvěru následně postoupeného žalobci současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši pro prodlení žalovaného. Daná částka s příslušenstvím a její splatnost byla vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na obsah smlouvy o úvěru a její ujednání o úhradě poplatku za poskytnutí úvěru, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku v částce 1 400 Kč, následně postoupené žalobci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti.