3 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec o zaplacení částky 23.200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 100 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 100 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 11 100 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za poplatek ve výši 11 100 Kč. Na závazek ze smlouvy uhradila žalovaná pouze částku 2 900 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena k uvedenému dni žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna dne [datum]. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8 200 Kč.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne [datum], pod [číslo] smlouvou o úvěru, na základě níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které vyplatila žalované v hotovosti. Dané finanční prostředky byly poskytnuty žalované původním věřitelem za poplatek ve výši 11 100 Kč, to vše splatné po splátkách 450 Kč týdně. Dle vyjádření žalobce žalovaná na úhradu závazku ze smlouvy zaplatila částku 2 900 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna původním věřitelem oznámením ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové dlužné částky ve výši 33 003,37 Kč nejpozději do [datum], taktéž bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit částku ve výši 12 100 Kč současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, týkající se poplatku za poskytnutí úvěru, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy s tím, že smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 výše citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze částka ve výši 12 100 Kč jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 citovaného zákona následně postoupené žalobci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaná měli ve věci úspěch pouze zčásti.