3 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení částky 11.860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 980 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 980 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 8 880 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě dané smlouvy poskytl daný věřitel žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč za poplatek ve výši 8 880 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách po 360 Kč. Dle vyjádření žalobce žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila částku 9 020 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením ze dne [datum]. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 133,60 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 726,40 Kč. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] pod [číslo] smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč při podpisu smlouvy za poplatek ve výši 8 880 Kč s tím, že celková dlužná částka činila 20 880 Kč. Žalovaná potvrdila ve smlouvě, že finanční prostředky jako jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná dle vyjádření žalobce na úhradu závazků ze smlouvy zaplatila částku 9 020 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Dále byla žalovaná upomínána o zaplacení částky 17 630,11 Kč nejpozději do [datum] právním zástupcem žalobce, taktéž bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na obsah smlouvy o úvěru a jejím ujednání o úhradě poplatku za poskytnutí úvěru, který je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy, kdy smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení vzniklé žalované, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dle § 2991 citovaného zákona následně postoupené žalobci původním věřitelem.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaná byli ve věci úspěšní pouze zčásti.