3 C 180/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení částky 22.306 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 800 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 11 506 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný si ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, kdy se zavázal uhradit žalobci poplatek v částce 406 Kč. Dále se zavázal žalovaný uhradit žalobci za poskytnutí finančních prostředků poplatek v částce 11 100 Kč. To vše bylo splatné po splátkách v částce 457 Kč týdně. Žalovaný zaplatil na závazek ze smlouvy částku 4 200 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně byla pohledávka na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni postoupena původním věřitelem žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] pod [číslo] smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za poplatek ve výši 11 100 Kč s tím, že žalovaný se zavázal platit životní pojištění v částce 406 Kč. Celková dlužná částka ze smlouvy činila 26 506 Kč, která byla splatná po splátkách 457 Kč týdně. Žalovaný však řádným způsobem závazek ze smlouvy neplnil. Dle údajů žalobce žalovaný uhradil na tento závazek pouze částku 4 200 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Současně žalovaný potvrdil, že finanční prostředky dle smlouvy mu byly vyplaceny v hotovosti v den podepsání smlouvy v místě jeho bydliště. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy postoupená žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] o zaplacení dlužné částky ve výši 37 717,44 Kč, nejpozději do [datum] opět bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku, specifikovanou ve výroku I tohoto rozsudku, současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na poplatek stanovený ve smlouvě za poskytnutí finančních prostředků jako půjčky, kdy toto ujednání v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy, s tím že daná smlouva je z uvedeného důvodu tzn. smlouva o půjčce dle ust. § 580 a odst. 1 shora citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 shora citovaného zákona v částce, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce i žalovaný měli ve věci úspěch pouze zčásti.