3 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec o zaplacení částky 6.496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 195 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacen íz částky 5 195 Kč ve výši 9,75 % p. a. a na nákladech řízení částku 1 191,2 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 1 301 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel právnická osoba uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na straně věřitele se následně od datum stala právním předchůdcem žalobce právnická osoba příjmení příjmení, kdy původní věřitel právnická osoba zanikl vnitrostátní fúzí sloučením se společností právnická osoba Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 499 Kč z úvěrového účtu původního věřitele. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový a byl převeden na běžný účet žalovaného. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 10,90 % p. a. Následně na základě smlouvy ze dne datum s účinností ke dni datum byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemně dne datum. Dle vyjádření žalobce na úhradu finančních prostředků ze smlouvy žalovaný zaplatil částku 4 304 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen.Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval shodně jako žalobce. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným pod původním příjmením příjmení smlouvu o úvěru číslo na základě níž se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 9 499 Kč splatné po splátkách 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný dle vyjádření žalobce zaplatil na úvěr částku 4 304 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne datum, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn původním věřitelem oznámením ze dne datum. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce výzvou ze dne datum o úhradu částky 8 534,90 Kč nejpozději do datum, bezvýsledně. Původní věřitel právnická osoba zanikl vnitrostátní fúzí sloučením se společností právnická osoba k datum. Tzn. věřitel právnická osoba převzala pohledávku za žalovaným od věřitele právnická osoba 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to do částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do této částky byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku ve výši 5 195 Kč jako zůstatek původně poskytnuté jistiny úvěru původním věřitelem současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, kdy z dané smlouvy nevyplývá, že by smluvní úrok byl v této smlouvě sjednán a v jaké konkrétní výši s tím, že pokud žalovaný měl platit určité poplatky a v konkrétní výši, tak toto ujednání z dané smlouvy taktéž nevyplývá. Proto žalobci přísluší pouze zůstatek jistiny úvěru který byl následně postoupen žalobci.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 a odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný ve věci pouze z 80 %. Proto mu přísluší náhrada nákladů z původní částky 1 489 Kč, která se sestávala z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tří úkonů á 200 Kč – § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč – odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř. krácení představují náklady řízení pouze částku 1 191,2 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.