3 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec - část obce o zaplacení částky 19.380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 780 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 780 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 9 600 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy se zavázal právní předchůdce žalobce žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy za poplatek ve výši 9 600 Kč, to vše splatné po splátkách 360 Kč. Dle vyjádření žalobce žalovaný uhradil na závazek ze smlouvy částku 2 220 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením ze dne [datum]. Dlužná částka ve výši 19 380 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 380 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobcem o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] pod [číslo] smlouvou o zápůjčce, na základě níž poskytl v hotovosti žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 9 600 Kč. Celková dlužná částka ve výši 21 600 Kč měla být hrazena po splátkách 360 Kč týdně. Žalovaný dle vyjádření žalobce na závazek ze smlouvy uhradil pouze částku 2 220 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Následně byl žalovaný upomínán právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky 24 510,57 Kč nejpozději do [datum], taktéž bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku uvedenou ve výroku I rozsudku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a jejím ujednání o výši poplatku za poskytnutí zápůjčky, které je v rozporu z ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 výše citovaného zákona a to částka uvedená ve výroku I tohoto rozsudku jako zůstatek jistiny po částečné úhradě žalovaným následně postoupené žalobci.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.