3 C 235/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 620 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 620 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 620 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % p.a. a na nákladech řízení částku 1 489 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že z registru silničních vozidel žalobce zjistil, že osobní automobil registrační značka je evidován jako provozovaný s tím, že žalovaný byl vlastníkem – provozovatelem tohoto vozidla od datum do datum, když však neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla to je po dobu 128 dní. Příspěvek, který požadoval žalobce po žalovaném za provozované vozidlo bez sjednaného pojištění, činí částku 8 320 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatnění práva částku 300 Kč. Dané částky nebyly do současné doby žalovaným uhrazeny. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc s cizím prvkem, bylo potřeba se nejprve zabývat otázkou, zda podepsaný soud má pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout. Žalovaný je státním občanem Ukrajiny, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení anonymizováno parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (anonymizováno I), právní řád České republiky. V daném případě po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobcem dne datum o úhradu příspěvku do garančního fondu za vozidlo registrační značka, které bylo v období od datum do datum, to je 128 dní vedeno jako provozované bez sjednaného pojištění. Příspěvek činil částku 8 320 Kč a náklady na uplatnění práva částku 300 Kč. Dále byl žalovaný upomínán dne datum o úhradu dílčích dlužných částek, avšak bezvýsledně. Následně byl žalovaný vyzýván právní zástupkyní žalobce dne datum o úhradu celkové dlužné částky ve výši 8 620 Kč nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy, taktéž bezvýsledně. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení § 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že žalovaný byl veden jako vlastník – provozovatel vozidla v časovém období uvedeném shora s tím, že však neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu konkrétního vozidla uvedeného výše a neměl zaplacen také příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce dlužné včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s odkazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši repo sazby stanovuje ČNB. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.