3 C 242/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec o zaplacení částky 6.171 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 171 Kč s úrokem z prodlení ve výši 161,61 Kč, s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % p. a. a na nákladech řízení částku 1 489 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětem řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že u žalobce došlo ke změně názvu z původního právnická osoba a právnická osoba na právnická osoba Mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne datum smlouva o úvěru číslo. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností dne datum. Následně účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do datum. Poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven žalobcem v částce 1 451 Kč. Finanční prostředky byly žalovanému žalobcem vyplaceny dne datum. Žalovaný však tyto finanční prostředky v částce 4 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru neuhradil. Žalobce následně žalovanému účtoval z důvodu prodlení také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od datum do datum v celkové výši 720 Kč, když tato částka nebyla taktéž ze strany žalovaného uhrazena. Žalobce však požaduje uhradit polovinu smluvní pokuty vždy pouze do výše poloviny jistiny.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 2390 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – jestliže zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne datum a to prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, kde se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč za poplatek v částce 1 451 Kč, kdy smluvní úrok nebyl sjednán. Vzhledem k uvedenému se tedy jedná o smlouvu o zápůjčce. Celková dlužná částka činila 4 871 Kč po uplatnění slevového kódu a měla být zaplacena do 28 dnů od poskytnutí finančních prostředků žalobcem. Žalovaný však řádným způsobem finanční prostředky nesplácel, proto byl vyzýván dne datum o úhradu celkové dlužné částky 10 625,86 Kč právní zástupkyní žalobce a to nejpozději do sedmi dnů od doručení dané výzvy, avšak bezvýsledně. Z potvrzení o platbě (čl. 32 spisu) vyplývá, že žalobce poskytl na účet žalovaného dne datum částku 4 000 Kč s tím, že ze zprávy (čl. 34 spisu) vyplývá, že držitelem účtu je žalovaný.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. § 2390 obč. zák. č. 89/2012 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný finanční prostředky, které mu poskytl žalobce na základě smlouvy o zápůjčce v částce 4 000 Kč, neuhradil. Dále nebyl také uhrazen poplatek za poskytnutí finančních prostředků v částce 1 451 Kč, který žalovanému účtoval žalobce bez slevového kódu. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku 4 000 Kč jako jistinu zápůjčky, dále částku 1 451 Kč jako poplatek za poskytnutí finančních prostředků a s poukazem na prodlení s úhradou těchto částek dále soud uložil žalovanému zaplatit smluvní pokutu v částce 720 Kč, účtovanou žalobcem v souladu s ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. Dále soud uložil žalovanému zaplatit s poukazem na prodlení s úhradou dlužné částky také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

6. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.