3 C 253/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení částky 15.979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.700 Kč s úrokem z prodlení z částky 8.700 Kč od [datum] do zaplacení, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 7.279 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dané finanční prostředky byly poskytnuty původním věřitelem za poplatek v částce 8.917 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách 316 Kč. Žalovaná na poskytnuté finanční prostředky uhradila pouze částku 1.300 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena k témuž dni žalobci. Toto bylo písemně oznámeno žalované oznámením ze dne [datum]. Dlužná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 8.700 Kč a dlužnou část poplatku v částce 7.279 Kč. Žalovaná byla upomínána o úhradu daných částek, avšak bezvýsledně.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] pod [číslo] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10.000 Kč za poplatek ve výši 8.917 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 316 Kč. Žalovaná potvrdila ve smlouvě, že v místě bydliště převzala v hotovosti finanční prostředky jako zápůjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná však řádným způsobem zápůjčku nesplácela. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka z výše uvedené smlouvy postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Dále byla žalovaná vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky 20.775,83 Kč nejpozději do [datum], taktéž bezvýsledně. Žalobce v řízení potvrdil, že žalovaná na úhradu zápůjčky zaplatila částku 1.300 Kč.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku a s poukazem na prodlení žalované s úhradou této částky jí soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a jejím ujednání o výši poplatku za poskytnutí zápůjčky, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy, kdy smlouva o zápůjčce je z uvedeného důvodu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 výše citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 výše citovaného zákona, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku následně postoupené žalobci. Proto byl návrh, co do zbytku, specifikovaný ve výroku III rozsudku, jako nedůvodný zamítnut.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce i žalovaná byli ve věci úspěšní pouze zčásti.