3 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, obec o zaplacení částky 3.026 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.026 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 1.508 Kč ve výši 9,75 % p. a. od datum do zaplacení a na nákladech řízení částku 600 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalovaná použila dne datum a datum dopravní prostředek žalobce v obec, aniž by zaplatila stanovené jízdné. Z uvedeného důvodu žalobce naúčtoval žalované za jízdu dne datum jízdné ve výši 18 Kč a za jízdu dne datum jízdné ve výši 8 Kč. Vzhledem k nezaplacení jízdného žalobce vyúčtoval žalované také přirážku k jízdnému za každou jízdu á 1.500 Kč. Dané částky žalovaná do současné doby neuhradila.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 2550 obč. z. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil z hlášení o provedené přepravní kontrole žalobce, že žalovaná použila dne datum dopravní prostředek žalobce linku číslo vůz číslo aniž by zaplatila stanovené jízdné ve výši 8 Kč. Dále z hlášení žalobce ze dne datum vyplývá, že žalovaná použila dne datum dopravní prostředek žalobce linku číslo vůz číslo aniž by zaplatila jízdné ve výši 18 Kč. Totožnost žalované byla zjištěna pracovníkem žalobce z číslo obč. průkazu. Žalovaná byla vyzývána dne datum a datum o zaplacení dílčích dlužných částek, avšak bezvýsledně.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobce ve dvou případech, aniž by zaplatila stanovené jízdné specifikované shora a dále přirážku k jízdnému za každou jízdu á 1.500 Kč, účtovaných jako smluvní pokutu v souladu s ust. § 2048 obč. zák. č. 89/2012 Sb. a v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem městské hromadné dopravy žalobce. Současně s úhradou dlužné částky soud uložil žalované uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. z dílčích dlužných částek, kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

6. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 600 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2 úkonů á 100 Kč, přiznaných v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.