3 C 278/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 19 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % p.a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, tj. částky 9 500 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měly být uhrazeny nejpozději do [datum]. V případě prodlení se žalovaný zavázal žalobci uhradit jednorázovou sankci pro prodlení jednotlivé splátky v částce 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 -ti splátek. Jednorázová sankce tedy činí 2 500 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru, který byl sjednán ve smlouvě, činil 7 000 Kč. Předmětem žalobního návrhu je částka 7 000 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, částka 2 500 Kč jako smluvní pokuta a dále částka 10 000 Kč jako nezaplacená jistina.. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu [obec a číslo] výzva dle § 114a o. s. ř., kterou převzal a ke které se nevyjádřil. Dále mu byla zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval.

3. Žalobce souhlasil ve věci s rozhodnutím bez nařízení jednání. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

4. Dle ustanovení § 2395 o. z. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smluvu o úvěru [číslo]. Na základě dané smlouvy se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s dobou trvání úvěru 70 dní ode dne čerpání finančních prostředků. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru od jeho poskytnutí do jeho úplného zaplacení. [příjmení] splatnost úvěru byla vymezena dnem [datum]. V odstavci VIII bodu 8.1 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky. Dále byla sjednána v bodu [číslo] smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Žalovaný úvěr řádným způsobem nesplácel. Z tohoto důvodu byl právním zástupcem žalobce vyzýván dne [datum] o úhradu částky 31 012 Kč, avšak bezvýsledně. Dále z dokladu / č.l. 12 spisu/ vyplývá, že žalovanému byla zaslána částka 10 000 Kč dne [datum] na číslo účtu [bankovní účet], uvedeného ve smlouvě o úvěru.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to do částky 10 000 Kč jako poskytnuté jistiny úvěru žalovanému ze strany žalobce, která doposud uhrazena nebyla. Proto soud uložil žalovanému uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na obsah smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru a dále sankcí v případě prodlení s každou splátkou úvěru, jsou v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o. z., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o. z., zcela neplatná. Soud dále uvádí, že neúměrná je sjednaná výše poplatku za poskytnutí úvěru, kterou žalobce požadoval ve výši 7 000 Kč z celkové částky úvěru ve výši 10 000 Kč a dále výše smluvních pokut za prodlení žalovaného s úhradou každé jednotlivé splátky, s níž se ocitl žalovaný v prodlení. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté jistiny úvěru dle § 2991 o. z., uvedené ve výroku I tohoto rozsudku.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce i žalovaný byli ve věci úspěšní pouze zčásti.