3 C 312/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - část obce zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení částky 15.097,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.300 Kč s úrokem z prodlení z částky 7.300 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 7.797,86 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 7.300 Kč splatné nejpozději do [datum]. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7.300 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 7.797,86 Kč, to vše splatné do [datum]. Na dané částky žalovaná ničeho neuhradila. Úvěr byl poskytnut žalované na číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, bezvýsledně. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnice Slovenské republiky ve věci příslušnosti soud postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum] dle kapitoly II oddílu 2 čl. 7 bod 1 písm. a).

4. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

6. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno] dne [datum], na základě níž se zavázal daný věřitel poskytnout žalované úvěr ve výši 7.300 Kč dne [datum] splatný do [datum], poskytnutý za smluvní úrok ve výši 40 % p. a. s tím, že celková dlužná částka činila 15.329,86 Kč. Žalované měl být úvěr uhrazen na číslo účtu [bankovní účet]. Dle výpisu žalobce daná částka byla uhrazena na číslo uvedené ve smlouvě dne [datum] ve výši 7.300 Kč. Žalovaná uvedenou částku neuhradila. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena žalobci s tím, že součástí smlouvy je i seznam postupovaných pohledávek. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Dále byla žalovaná upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky 32.395,69 Kč, bezvýsledně.

7. Po zhodnocení shora uvedeným skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku, uvedenou ve výroku I rozsudku. S poukazem na prodlení s úhradou této částky soud uložil žalované uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jehož ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků původním věřitelem je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 výše citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení v částce, uvedené ve výroku I rozsudku, dle § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb., následně postoupené žalobci.

9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.