3 C 312/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec - část obce zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, obec o zaplacení částky 15.097,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.300 Kč s úrokem z prodlení z částky 7.300 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 7.797,86 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 7.300 Kč splatné nejpozději do datum. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7.300 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 7.797,86 Kč, to vše splatné do datum. Na dané částky žalovaná ničeho neuhradila. Úvěr byl poskytnut žalované na číslo účtu bankovní účet. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, bezvýsledně. Následně na základě smlouvy ze dne datum byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnice Slovenské republiky ve věci příslušnosti soud postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 ze dne datum dle kapitoly II oddílu 2 čl. 7 bod 1 písm. a).

4. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

6. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo anonymizováno dne datum, na základě níž se zavázal daný věřitel poskytnout žalované úvěr ve výši 7.300 Kč dne datum splatný do datum, poskytnutý za smluvní úrok ve výši 40 % p. a. s tím, že celková dlužná částka činila 15.329,86 Kč. Žalované měl být úvěr uhrazen na číslo účtu bankovní účet. Dle výpisu žalobce daná částka byla uhrazena na číslo uvedené ve smlouvě dne datum ve výši 7.300 Kč. Žalovaná uvedenou částku neuhradila. Následně na základě smlouvy ze dne datum byla pohledávka původního věřitele za žalovanou postoupena žalobci s tím, že součástí smlouvy je i seznam postupovaných pohledávek. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne datum. Dále byla žalovaná upomínána právním zástupcem žalobce dne datum o úhradu částky 32.395,69 Kč, bezvýsledně.

7. Po zhodnocení shora uvedeným skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku, uvedenou ve výroku I rozsudku. S poukazem na prodlení s úhradou této částky soud uložil žalované uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jehož ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků původním věřitelem je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 výše citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení v částce, uvedené ve výroku I rozsudku, dle § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb., následně postoupené žalobci.

9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím podepsaného soudu ve dvojím vyhotovení.