3 C 313/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupeného advokátem titul titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení částky 18.210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 4.600 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, a to částky 13.610 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč za poplatek ve výši 12.360 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 456 Kč. Žalovaná na úhradu závazků ze smlouvy zaplatila částku 10.400 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla postoupena pohledávka za žalovanou původním věřitelem žalobci. Toto bylo žalované oznámeno dne [datum]. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 13.976,97 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4.233,03 Kč. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] pod [číslo] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly v hotovosti žalované poskytnuty daným věřitelem finanční prostředky ve výši 15.000 Kč za poplatek ve výši 12.360 Kč s tím, že celková dlužná částka činila 27.360 Kč. Daná částka byla splatná po týdenních splátkách v částce 456 Kč. Žalovaná uhradila na závazek ze smlouvy částku 10.400 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka v celkové výši 19.260 Kč postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu tehdy dlužné částky ve výši 23.490,51 Kč, nejpozději do [datum], bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit částku 4.600 Kč a s poukazem na prodlení s úhradou této částky také s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a jejím ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o zápůjčce je z uvedeného důvodu ve smyslu ust. § 580 odst. 1 výše citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 výše citovaného zákona, kterým je částka specifikovaná ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupená žalobci.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti.