3 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec část obce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec o zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 5 000 Kč a na nákladech řízení částku 5 114 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že věřitel [právnická osoba] s.r.o. uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce pro žalovanou služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne [datum], kdy daná smlouva byla ukončena. Žalovaná dle zvláštních podmínek žalobce v čl. 4 měla povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno]. Dané technické zařízení žalovaná od žalobce převzala, což potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Po ukončení dané smlouvy dne [datum] zařízení nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení výše specifikovaného zařízení. Žalovaná byla vyzývána o vrácení technického zařízení případně zaplacení smluvní pokuty ve výši dlužné částky v případě nevrácení, avšak bezvýsledně.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. K ústnímu jednání ve věci se dne [datum] bez omluvy nedostavila, kdy předvolání k ústnímu jednání měla řádně doručeno. Právní zástupce žalobce se z tohoto ústního jednání ve věci omluvil. Proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalobce pod původním označením [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, na základě níž bylo žalované poskytnuto technické zařízení [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] [číslo] k příjmu služeb. Toto zařízení bylo žalované dáno do nájmu na základě uvedené smlouvy. Platby za poskytnutí služeb měly být účtovány měsíčně a doručované e-mailem. K dané smlouvě náležely i zvláštní podmínky pro službu vymezenou ve smlouvě žalobce. Dle článku IV bodu 4.4 se žalovaná zavázala vrátit technické zařízení žalobci nejpozději do 10 dnů po ukončení smlouvy. Technické zařízení, které žalovaná obdržela na základě smlouvy, však žalobci po ukončení dané smlouvy nevrátila (dne [datum]). Ze smlouvy vyplývá, že v případě nevrácení technického zařízení, bere na sebe nájemce závazek zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Tuto povinnost žalovaná také nesplnila. Následně byla žalovaná společností žalobce vyzývána dne [datum] o vrácení technického zařízení, které měla v nájmu případně úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, bezvýsledně. O totéž byla upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum], taktéž bezvýsledně.

4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná dle smlouvy uzavřené s žalobcem o nájmu technického zařízení a účtování poplatků za poskytování služeb elektronických komunikací měla vrátit po ukončení smlouvy technické zařízení žalobci, což se nestalo. Proto je povinna uhradit částku 5 000 Kč jako smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 obč. zák. č. 89/2012 Sb., jejíž výše činí částku žalovanou. Soud dále uložil žalované uhradit s poukazem na prodlení s úhradou dlužné částky také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

5. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 5 114 Kč, sestávající se z částky 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále dvou úkonů á 1 000 Kč, účtovaných dle ust. § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/96 Sb., jednoho půl úkonu á 500 Kč dle shodného ustanovení, tří režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.

6. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.