3 C 334/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně v řízení zastoupené advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec – část obce jako insolvenčního správce dlužníka právnická osoba IČO se sídlem ulice a číslo obec v řízení zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba podle části V. o.s.ř. o nahrazení rozhodnutí ČTÚ, č.j. ČT číslo – číslo ze dne datum ve znění opravného usnesení ČTÚ číslo ze dne datum a rozhodnutí ČTÚ č.j.ČTÚ číslo ze dne datum soudem

I. Návrh žalobkyně, jímž požadovala aby soud nahradil rozhodnutí ČTÚ, odboru pro zpč. oblast, č.j ČTÚ [číslo] – [číslo] ze dne [datum] ve znění opravného usnesení č.j. ČT [číslo] ze dne 21.9.2018 a rozhodnutí ČTÚ č.j. ČT [číslo] ze dne 30.7.2021 v článku I., písm. a) a c) a článku II. rozhodnutím, že návrh navrhovatele [právnická osoba] v řízení následně vedeném mezi žalovaným a žalobcem se zcela zamítá, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 8 712 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČS státu – Okresnímu soudu v Tachově na nákladech státem zálohovaných částku 10 113 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu návrh podle části V o. s. ř., specifikovaný ve výroku I a tohoto rozsudku. K dané věci uvedla, že byla účastníkem řízení před [anonymizováno] telekomunikačním úřadem, odborem pro zpč. oblast vedeného pod [číslo jednací] [číslo], kdy žalovaný byl nástupcem navrhovatele. Žalovaný se po žalobkyni domáhal uhrazení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacených dlužných cen za služby elektronických komunikací dle smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Řízení bylo zahájeno žalobou ze dne [datum], kdy původním věřitelem byla [právnická osoba] a.s.. [anonymizováno] byla vícekrát postoupena. [anonymizována tři slova] specifikovaný shora vydal rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno] – [příjmení], kdy ve výroku I návrhu vyhověl a ve výroku II rozhodl o nákladech řízení. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí rozklad, ve kterém namítla, že rozhodnutí není správné a zákonné, popřela existenci dluhu, nebyla si vědoma žádné smlouvy, kterou by uzavírala ani žádného nedoplatku. Namítla nepřezkoumatelnost rozhodnutí a promlčení pohledávky, jakož i nedostatek aktivní legitimace původního i nového věřitele. Dne [datum] vydal správní orgán prvého stupně opravné usnesení [číslo jednací] [číslo] [anonymizováno] [příjmení], kde upravil chybně vložené jméno odpůrce a navazující údaje. Rozhodnutím [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo k rozkladu žalobkyně rozhodnutí prvého stupně změněno tak, že návrhu navrhovatele bylo částečně vyhověno a to v částce [částka] s příslušenstvím, co do částky [částka] s příslušenstvím byl návrh zamítnut a dále bylo stanoveno, že žalobkyně je povinna uhradit navrhovateli náklady řízení [částka] a [částka] Náklady řízení o rozkladu nebyly žádnému z účastníků přiznány. Žalobkyně nemá další prostředky obrany, kdy se obrací na soud žalobou podle části V o.s.ř., neboť shora vydaným rozhodnutím byla porušena její soukromá subjektivní práva, když správní orgány nesprávně deklarovaly, že je povinností žalobkyně plnit žalovanému. Žalobkyně tedy napadá rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v rozsahu jí uložené povinnosti a ve výroku o nepřiznání nákladů řízení o rozkladu, tj. napadá částečně výrok I v bodu a) a c) a výrok II uvedeného rozhodnutí. Nesprávné je taktéž prvostupňové rozhodnutí. Rozhodnutí správního orgánu druhého stupně bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum], žaloba je tedy podána včas. Žalobkyně se domáhá, aby soud věc nově projednal a rozhodl. Dále žalobkyně namítla, že před správním orgánem prvého stupně nebyla řádně obesílána a nebyly řádně doručeny veškeré písemnosti, které jako odpůrce měla obdržet. Toto konstatoval i [anonymizováno] v řízení o rozkladu, ale nepovažoval tuto skutečnost za podstatnou a uvedl, že bylo chybou žalobkyně, že nevyužila svých procesních práv a nenahlédla do spisu. Tento postup je zcela v rozporu se základními zásadami správního i soudního řízení. Není povinností žalobkyně na základě dílčího procesního rozhodnutí zjišťovat, zda a jaké je proti ní vedeno řízení. Naopak je povinností veřejného orgánu, aby postupoval řádně a v souladu se zákonem. Žalobkyni byla odňata podstatná část práv v řízení před správním orgánem prvého stupně, na základě rozkladu nebyla tato vada, která má za následek nezákonnost procesu i vydaného rozhodnutí, napravena. Žalobkyně dále namítá, že správní orgán prvého stupně nesprávně využil opravy zjevné nesprávnosti rozhodnutí, když vytýkaná chyba představovala nikoliv zjevnou nesprávnost, ale zásadní vadu přezkoumatelnosti rozhodnutí. Žalobkyně dále namítá, že nebyly řádně posouzeny veškeré její námitky. K jejímu rozkladu se správní orgán nezabýval skutečností, zda mezi účastníky byla či nebyla uzavřena smlouva, tzn. mezi žalobkyní a původním poskytovatelem. ČTÚ nesprávně uvedl v rozhodnutí o rozkladu, že důkazy navrhovatele nebyly odpůrcem vyvráceny. Žalobkyně poukazuje na to, že je to navrhovatel, kdo musí ustát důkazní břemeno ohledně oprávněnosti žalobou uplatněného nároku. V případě námitky promlčení je žalobkyně přesvědčena o tom, že smlouva se měla řídit občanským zákoníkem, kdy promlčecí lhůta byla tříletá nikoliv zákoníkem obchodním. Nedostatečně byla posouzena i námitka nedostatku aktivní legitimace žalovaného jako navrhovatele. Podstatná je i skutečnost, zda byly řádně doloženy veškeré smlouvy o postoupení pohledávek na žalovaného a zda tyto smlouvy byly skutečně platné, nikoliv pouze rozhodnutí o sporu mezi dvěma posledními subjekty řetězce postupování. Žalobkyně dále namítá, že správní orgány postupovaly zcela v rozporu se zásadou rovnosti účastníků a ignorovaly důkazní břemeno, které tížilo žalovaného jako navrhovatele. Naopak zcela nesprávně přenášely aktivitu a důkazní břemeno na žalobkyni, která v daném řízení byla odpůrcem. Žalobkyně uvádí, že s původním poskytovatelem UPC žádnou smlouvu neuzavřela, nepodepsala, ani jí nevznikla vůči původnímu poskytovateli jakákoliv pohledávka. Proto byl podán předmětný návrh.

2. Žalovaný nesouhlasil s návrhem, požadoval jeho zamítnutí. Uvedl, že žaloba byla podána účelově a není opodstatněná. Poukázal na to, že pohledávka vyplývající ze správního řízení, byla žalobkyní již uhrazena dne [datum]. Žalobkyně v žalobě uvádí argumenty, kterými se dle jejího tvrzení správní orgán nezabýval, přestože jsou vypořádány v rámci odůvodnění napadaných rozhodnutí správního orgánu. Žalobkyní jsou uváděna tvrzení obecná s tím, že po soudu požaduje, aby na základě těchto obecných tvrzení přezkoumával rozhodnutí správního orgánu. Z těchto tvrzení žalobkyně a z dokazování neplyne, že by postup správního orgánu a jeho rozhodnutí bylo vadné. Žalobkyně neuvedla vymezení konkrétních důvodů k porušení jejích práv rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Žalovaný uvedl, že v rámci sporného řízení vedeného u Okresního soudu v Tachově byla řešena i legitimita smlouvy o dodávce služeb elektronických komunikací ze dne [datum]. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 1163/2010 žalobkyně uznala celý žalobní nárok, který se týkal smluvní pokuty a soud v předmětné věci rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne [datum]. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí nebrojila. Proto je absurdní, aby v jednom sporu žalobkyně zcela uznala žalobní nárok a ve druhém sporovala jeho platnost. Vzhledem k uvedenému byla žaloba podána zcela účelově a neopodstatněně. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví vyhotoveným [celé jméno znalkyně] dne [datum], kdy byla zkoumána spornost podpisu žalobkyně na smlouvě o dodávce služeb elektronických komunikací, nebylo však možné určit, zda je podpis žalobkyně zfalšovaný. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 žalobkyně zcela a výslovně uznala platnost smlouvy o dodávce služeb a ze znaleckého posudku nevyplývá, že by podpis žalobkyně měl být falešný, není možné vytvořit závěr, který by podporoval tvrzení žalobkyně.

3. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil a to z rozsudku pro uznání zdejšího soudu č.j.. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci dne [datum], že žalobkyně uznala žalovanou částku ve výši [částka] s příslušenstvím jako svůj dluh ve vztahu ke společnosti žalobce [právnická osoba], [IČO], a to ze smlouvy o dodávce služeb [anonymizována dvě slova] včetně dodatku. Následně byla žalovaná částka postoupena žalobci [právnická osoba] a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávky. V daném řízení soud posuzoval i platnost smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] [obec], [IČO] a žalobkyní ohledně dodávky služeb [anonymizována dvě slova] včetně dodatku [číslo] z téhož dne. Žalovaná v řízení sp.zn. [spisová značka] vedeném u zdejšího soudu v písemném podání ze dne [datum] uznala svůj dluh ve vztahu k žalobci [právnická osoba] a.s., [IČO] s tím, že požádala aby dlužnou částku ve výši [částka] mohla hradit v měsíčních splátkách po [částka]. Z rozhodnutí [anonymizováno] telekomunikačního úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že bylo částečně vyhověno návrhu navrhovatele [právnická osoba], [IČO], kdy navrhovatel je nově veden jako [anonymizováno] insolvencí [právnická osoba], [IČO] jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] a [celé jméno žalobkyně], kdy [celé jméno žalobkyně] byla povinna dle uvedeného rozhodnutí uhradit [právnická osoba] insolvencí [právnická osoba], jako insolvenčnímu správci dlužníka [právnická osoba] za poskytnuté služby elektronických komunikací částku ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že co do částky 1 048 Kč s příslušenstvím byl návrh navrhovatele [právnická osoba], zamítnut. Dále byla [celé jméno žalobkyně] povinna uhradit navrhovateli náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva ve výši [částka] a správní poplatek v částce [částka]. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení o rozkladu. Ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] je patrno, že nelze rozhodnout z kopie podpisu žalobkyně na smlouvě o dodávce služeb [anonymizováno] direct ze dne [datum] včetně kopie sporného podpisu žalobkyně na dodatku [číslo] z téhož dne, zda jsou kopiemi jejích pravých podpisů či zda se jedná o kopie padělků, psaných se snahou o nápodobu. Z písemného vyjádření [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že navrhuje, aby žaloba v předmětné věci byla zamítnuta. Daný úřad poukázal na to, že trvá na závěrech rozhodnutí ze dne 30. 7. 2021 [číslo jednací], kterým bylo změněno rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]. [anonymizováno] – [příjmení]. Argumentace žalobkyně uvedená v žalobě byla již ČTÚ vyvrácena s tím, že námitky žalobkyně směřovaly proti prvostupňovému rozhodnutí ve správním řízení. Pokud se jedná o doručování písemností, bylo provedeno v souladu s právními předpisy a bylo doručováno na adresu trvalého pobytu žalobkyně. Pokud bylo doručeno fikcí, nemůže to jít k tíži správního orgánu. Žalobce by měl vysvětlit proč písemností přeposlané provozovatelem poštovních služeb nepřevzal na doručovací adrese. Pokud se jedná o opravné usnesení, které bylo vydáno ve správním řízení, bylo opraveno pouze chybně vložené jméno jiné osoby [jméno] [příjmení] a údaje na to navazující, nic více. Provedenou opravou nebyla napravována jakákoliv nepřezkoumatelnost. Rozhodnutí vydané správním orgánem v prvním i druhém stupni jsou přezkoumatelná. V případě platnosti uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum], zde správní orgán posoudil v prvním stupni smlouvu jako platnou. Správní orgán neměl pochybnost o platnosti uzavřené smlouvy. Žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že by měla být daná smlouva neplatná. Součástí smlouvy o poskytování služeb byly [anonymizováno] podmínky [právnická osoba] Česká republika a.s. z nichž vyplynulo, že byl sjednán mezi účastníky smlouvy režim zákona č. 513/91 Sb.. Neúspěch žalobkyně ve správním řízení byl způsoben dlouhou pasivitou žalobkyně a její nekonkrétní a nepodloženou argumentací, nikoliv chybným postupem správního orgánu. Žalobkyně byla v průběhu prvostupňového správního řízení pasivní a své připomínky uplatnila až v rozkladu.

4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ustanovení § 244 a následujících o. s. ř. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně vyhovět nelze. Soud vycházel z následujících skutkových zjištění a k nim provedených důkazů.. [anonymizováno] [datum] byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] [IČO] smlouva o dodávce služeb [anonymizována dvě slova] s žalobkyní a to v režimu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku číslo 513/91 Sb. taktéž jako dodatek [číslo] z téhož dne k uvedené smlouvě. Tuto smlouvu podepsala žalobkyně, i když dle znaleckého posudku vypracovaného ve věci nešlo jednoznačně určit, zda na kopii smlouvy byl podpis žalobkyně případně se jednalo o falzum. Soud však dovozuje platnost smlouvy z vyjádření žalobkyně ze spisu zdejšího soudu 22 C 1163/2010 ze dne 31. 1. 2011 č.l. 39 uvedeného spisu/, kde žalovaná v řízení, v němž byla posuzována i platnost uvedené smlouvy, uznala svůj dluh ve vztahu ke [právnická osoba] a.s. ve výši 7 980 Kč s tím, že následně zdejší soud v uvedené věci vydal rozsudek pro uznání dne [datum] který byl doručen žalobkyni dne [datum]. Z obsahu smlouvy o dodávce služeb shora uvedené je také patrno, tak jak již bylo řečeno shora, že daná smlouva byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku číslo 513/91 Sb. Dle uvedeného zákona je u nároků z této smlouvy vymezena promlčecí lhůta, kterou zpochybňovala žalobkyně, v ustanovení § 390 obchodního zákoníku číslo 513/91 Sb. a to 4 roky. Dle názoru soudu by byla aplikace občanskoprávních předpisů možná v případě, že určitou otázku by nešlo řešit podle obchodního zákoníku. V daném případě tak, jak již bylo uvedeno shora, smlouva o dodávce služeb uzavřená mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku číslo 513/91 Sb. a tudíž promlčecí lhůta pro uplatnění nároků z této smlouvy byla čtyřletá. Tzn. nárok, který byl řešen v rámci správního řízení v souvislosti s dodávkou služeb žalobkyni, promlčen nebyl. Dále soud uvádí, že žalobkyně předmětnou žalobu podala ve lhůtě uvedené v ustanovení § 247 odst. 1 a o. s. ř. za stavu, kdy sama žalobkyně uvedla, že rozhodnutí o rozkladu jí bylo ČTÚ doručeno dne [datum]. Uvedené rozhodnutí ze dne [datum] bylo vypraveno ČTÚ téhož dne, tj. [datum]. Dále soud uvádí, že žalobkyně měla možnost využít svých práv v rámci správního řízení s tím, že soud neshledal důvod pro to, aby rozhodnutí správního orgánu citované ve výroku tohoto rozsudku nahradil svým rozhodnutím, že návrh navrhovatele [právnická osoba] vůči žalobkyni, se zamítá. Pokud se jedná o nedostatek aktivní legitimace žalovaného jako navrhovatele ve správním řízení, zde soud uvádí, že žalobkyně nepředložila v řízení důkaz o tom, že by pohledávka původního věřitele nebyla platně smluvně postoupena na žalovaného. Tato skutečnost zůstala v předmětném řízení pouze v rovině tvrzení. Dále soud uvádí, že žalobkyně v návrhu na zahájení řízení-v petitu chybně specifikovala č.j. rozhodnutí ČTÚ ve znění opravného rozhodnutí č.j.133 589/2010 na místo správného č.j.133 598/2010. Pokud se jedná o námitku žalobkyně ohledně doručování obsílek ve správním řízení, zde soud uvádí, že tyto byly doručovány na poslední známou adresu žalobkyně.

5. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovanému jako zcela úspěšnému ve věci přiznal na nákladech řízení částku 8 712 Kč, sestávající se z částky 6 000 Kč za 4 úkony pr. služby stanovené dle ust.§ 9 odst.1 ve spojení s ust. § 7 bod 4 vyhl.č.177/1996 Sb., částky 1 200 Kč za 4 RP – §13 odst.4 téže vyhl. a 21 % DPH –ve výši 1512 Kč § 137 odst.3 obč.s.ř.

6. Soud v předmětném řízení rozhodl také o nákladech státem zálohovaných, které vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Znalečné, které požadovala přiznat znalkyně, byly uhrazeny ve výši 10 113 Kč ze státních prostředků. Proto s poukazem na procesní výsledek řízení byla žalobkyni uložena povinnost uhradit tyto náklady ČS státu na účet Okresního soudu v Tachově.