3 C 359/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 24 223 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 4 223 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 223 Kč od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 608,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 223 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč. Následně, na základě dodatků ke smlouvě, byl úvěr navyšován až do částky 20 000 Kč. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobkyně. Úvěr byl splatný nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr neuhradil a byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, . Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 223 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši 20 000 Kč. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, byla na účet žalovaného připsána částka celkem ve výši 16 000 Kč. Podle výpisu z účtu vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka 4 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 256,90 % ročně a RPSN ve výši 1789,10 %. Úvěr byl splatný nejpozději do , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni.

5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V řízení žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, vráceno mělo být 24 223 Kč a roční úroková sazba činila 1789,10 % ročně.

11. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to i s přihlédnutím k judikatuře SDEU, která zdůrazňuje povinnost věřitele s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet (viz rozsudek , Anonymizováno, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , rozsudek , Anonymizováno, ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla dle tvrzení žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. K těmto tvrzením však žalobkyně nepředložila žádné listinné důkazy. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř., že by před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, a to ani jakým konkrétním způsobem tak bylo učiněno. Ze spisu nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně vycházel z dostatečných a ověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného či že by tyto informace byly ověřeny prostřednictvím relevantních databází. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti svého právního předchůdce postupovat při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péči v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a smlouvu proto shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona.

12. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako neplatnou, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalovaném byly poskytnuty peněžní prostředky celkem ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný ničeho neuhradil. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 608,96 Kč, přičemž tato částka představuje 65,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 970 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 223 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.