3 C 378/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 33 359 Kč s příslušenstvím, částky 24 002 Kč jako smluvní pokuty a smluvního úroku ve výši 72,30% p.a. z částky odpovídající dlužné původní jistině

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 095 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 095 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% p.a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 19 264 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 24 002 Kč a smluvního úroku ve výši 72,3 % ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru, maximálně ve výši 148 176 Kč, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, smluvní pokuty a smluvního úroku tak, jak jsou specifikovány v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] s tím, že žalovaný danou smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve formě finančních prostředků 50 000 Kč za smluvní úrok ve výši 101,79 % ročně, to vše splatné v měsíčních splátkách 3 430 Kč splatných vždy k 20 dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný dle vyjádření žalobce na úhradu závazku ze smlouvy zaplatil celkově částku 35 905 Kč ve třech splátkách v časovém období od [datum] do [datum]. Zůstatek zůstal neuhrazen. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky bezvýsledně.

2. Žalovaný prostřednictvím právního zástupce požadoval zamítnutí návrhu. Poukázal na to, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, když nebyla řádným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného. Dále neplatnost je namítána i ve vztahu k výši smluvního úroku 101,79 % ročně, neboť toto je v rozporu s dobrými mravy a daná smlouva je smlouvou lichevní. V rozporu s dobrými mravy jsou sjednány i sankce s tím, že žalovaný poukázal na jejich četnost a kumulaci. Zde poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 4022/2017 a 20 Cdo 1387/2016. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení s odkazem na skutečnost, že finanční prostředky ve formě úvěru byly žalovanému poskytnuty před více jak třemi roky.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Bulharska, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum], kapitola II, oddíl 4, článek 17, bod 1 písm. c). Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.) právní řád České republiky.

4. Dle ustanovení § 2395 o. z. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve formě finančních prostředků v částce 50 000 Kč s celkovou splatnou částkou včetně pojištění ve výši 123 480 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 101,79 % p.a. a splátka byla vymezena ve výši 3 430 Kč měsíčně. Dle čl. 6 smlouvy byly sjednány v případě prodlení žalovaného v souvislosti s úhradou finančních prostředků ze smlouvy o úvěru sankce a to ve formě smluvních pokut. Dle bodu 6.

1. činila smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně do výše 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dále byla sjednána sankce v případě prodlení a to náhrada účelně vynaložených nákladů, které vznikly žalobci v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, kdy se jednalo o částku 200 Kč. Dle bodu 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se stala dosud celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru a dále dle bodu 6.5 v případě prodlení žalovaného bylo ujednáno, že žalobce má nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou nové jistiny úvěru. Žalobce písemně oznámil žalovanému schválení úvěru dne [datum]. Žalobce předložil žalovanému předsmluvní formulář ze dne [datum], se kterým se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem. Z dokladu / č.l. 12, 13 spisu / ze dne [datum] je patrno že zástupce žalobce doporučil žalobci poskytnutí úvěru žalovanému. Z prohlášení žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že se seznámil s veškerými informacemi žalobce ohledně poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z dokladu / č.l. 27 spisu / vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta na jeho účet uvedený ve smlouvě [bankovní účet] částka 50 000 Kč dne [datum]. Dle výzev žalobce ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný uvědomen o prodlení s úhradou dílčích dlužných částek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, avšak bezvýsledně. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že ke dni [datum] došlo ze strany žalobce k zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Daná částka představuje zůstatek jistiny úvěru po částečné úhradě žalovaným ve výši 35 905 Kč. Z uvedeného důvodu soud proto uložil žalovanému uhradit dlužnou částku ve výši 14 095 Kč a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na obsah smlouvy o úvěru a její ujednání uvedená v bodě 6.4, kdy po zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny a dále také na ujednání ohledně smluvních pokut uvedených ustanovení čl. 6 bod 6.1., náhradu účelně vynaložených nákladů v bodě 6.2. a dále smluvní pokuty v bodě 6.5. ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny úvěru a dále také na výši smluvního úroku sjednaného ve smlouvě v částce 101,79 % p.a., kdy daná ustanovení jsou v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o. z. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Současně soud uvádí, že žalobce zcela záměrně navyšuje zisk z dané úvěrové smlouvy v případě prodlení žalovaného prostřednictvím sjednaných smluvních pokut. Okolnosti, za nichž byla uzavřena smlouva o úvěru, jsou v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Výše smluvního úroku uvedená ve smlouvě což dále soud uvádí, vícenásobně převyšuje sazbu, za kterou banky poskytovaly úvěry v době sjednání smlouvy o úvěru svým klientům. Vzhledem k uvedenému žalobci proto přísluší pouze z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru bezdůvodné obohacení / § 2921 o.z. /, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku a to pouze jeho část po částečně úhradě žalovaným. Dále soud uvádí s poukazem na námitku promlčení vznesenou žalovaným, že daný nárok žalobce není promlčen, neboť subjektivní lhůta a její počátek je stanoven ode dne, kdy se subjekt / žalobce / dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a který subjekt / žalovaný / je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. Tato lhůta tedy běží od právní moci tohoto rozhodnutí.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za stavu, kdy žalobce i žalovaný byli ve věci úspěšní pouze zčásti.