3 C 386/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 3 762 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 762 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 762 Kč od , datum, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 762 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 900 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši 2 568 Kč do , datum, . Jistina ve výši 7 900 Kč byla žalované poskytnuta na bankovní účet dne , datum, . Žalovaná o půjčku zažádala prostřednictvím webové stránky žalobkyně, kde si nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy a nastavila si dle vlastní volby parametry – splatnost a výši zápůjčky. Ve formuláři pak vyplnila své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy a všeobecnými podmínkami. Žalovaná do podání žaloby uhradila celkem 12 200 Kč. Tato částka byla započtena na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně požaduje tedy částku 3 762 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 7 900 Kč, za kterou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 568 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 0 % a RPSN činilo 2 971 %. Splatnost byla sjednána do , datum, . V bodu 2.3. smlouvy byly sjednány pro případ prodlení žalované s úhradou účelně vynaložené náklady ve spojení s upomínáním žalované, kdy za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč. Žalobkyně účelně vynaložené náklady vyčíslila na částku 2 500 Kč. Dále byla pro případ prodlení žalované s plněním závazků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyní byla smluvní pokuta vyčíslená za období od , datum, do , datum, na částku 2 994 Kč. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Předžalobní upomínka byla zaslána dne , datum, .

5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

6. Podle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

7. Podle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 900 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též poplatek ve výši 2 568 Kč. Žalovaná se tak zavázala vrátit celkem 10 468 Kč, kdy poplatek představuje přibližně 32 % z půjčené částky. Dle smlouvy vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč. RPSN činilo 2 971 %. Ke smluvním ujednáním soud uvádí, že samotnou výši sjednaného úroku nelze samo o sobě považovat za rozpornou s dobrými mravy. Při posouzení přiměřenosti smluvních ujednání je však nezbytné vycházet z celkového nastavení smluvního vztahu, neboť jednotlivá ujednání nelze hodnotit odděleně. Pokud soud zhodnotil výše uvedená ujednání ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je právním jednáním, které se příčí dobrým mravům, neboť obsah smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z.

9. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 900 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o. z.).

10. Soud zjistil, že z půjčky v celkové výši 7 900 Kč uhradila žalovaná celkem částku 12 200 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohla žalobkyně započítat plnění v celkové výši 12 200 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy půjčka ve výši 7 900 Kč byla zcela uhrazena. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, kdy žalovaná, která měla ve věci úspěch, žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly.