3 C 52/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení částky 13.805,03 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 805,03 Kč s úrokem ve výši 1 276,55 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 774,4 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky 11 181,58 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % p. a. a na nákladech řízení částku 7 914,8 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] s úvěrovým limitem 10 000 Kč a stanovenou měsíční splátkou ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaný svou povinnost splácet úvěr neplnil řádně a včas. Splatný úvěr doposud neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 905,03 Kč, smluvních poplatků v částce 1 500 Kč a smluvní pokuty v částce 2 400 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní úrok a úrok z prodlení.

2. Žalovanému byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Žalovaný se na výzvu ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. nevyjádřil s tím, že žalobce na výzvu ve smyslu § 115 a o. s. ř. reagoval již v žalobě souhlasným stanoviskem. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 2395 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli pod [číslo] smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s kreditním limitem u kreditní karty ve výši 10 000 Kč za smluvní úrok ve výši 22,99 % p. a. Minimální splátka byla stanovena ve výši dvou procent z vyčerpaného úvěrového rámce. Celková částka splatná žalovaným byla vymezena ve výši 11 876,52 Kč. Žalovaný však řádným způsobem úvěr nesplácel.Žalobce ke dni [datum] pohledávku ze smlouvy o úvěru zesplatnil s tím, že dlužná částka k uvedenému datu činila 15 081,58 Kč, splatná nejpozději do [datum]. Žalovaný byl upomínán žalobcem dne [datum] o úhradu částky 3 229 Kč, avšak bezvýsledně.Před tím dne [datum] byl upomínán o úhradu částky 227,86 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu vyhotoveného žalobcem (čl. 76 spisu) vyplývá, že úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy ze dne [datum] s minimální splátkou 200 Kč a celkovou dlužnou částkou ve výši 15 844,08 Kč.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobce poskytnuty finanční prostředky specifikované shora ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o úvěru, které však žalovaný řádným způsobem neuhradil. Dlužná částka je součtem dlužné nezaplacené jistiny ve výši 9 905,03 Kč, dále částky 1 500 Kč jako poplatků za přečerpání úvěrového rámce a to v pěti případech (31. 10., 30. 11., 31. 12. vše 2019, 31. 1. a 29. 2. vše 2020 – á 300 Kč) a dále poplatků za upomínky v částce 2 400 Kč (4× á 600 Kč), účtovaných dle sazebníku poplatků žalobce. Proto soud uložil žalovanému uhradit dané částky a dále také se smluvním úrokem, vyplývajícím ze smlouvy o úvěru a pro prodlení žalovaného také s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 7 914,8 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 1 660 Kč, přiznaných dle ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.