3 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní titul Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec - část obce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, obec o zaplacení částky 5.648,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.700 Kč s úrokem z prodlení z částky 2.700 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 2.948,67 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 2.700 Kč, splatné nejpozději do datum. Dlužná částka představuje zčásti nezaplacenou jistinu úvěru ve výši 2.700 Kč a dále nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.948,67 Kč, to vše splatné do datum. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho. Úvěr byl poskytnut žalované na číslo účtu bankovní účet. Následně byla pohledávka smlouvou ze dne datum postoupena žalobci.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná.

5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo B0006995304240753, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 2.700 Kč dne datum splatný do datum s tím, že smluvní úrok činil 40 % p. a. Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 5.737,44 Kč. Úvěr měl být poskytnut žalované na číslo účtu bankovní účet. Z potvrzení právnická osoba (čl. 30 spisu) vyplývá, že částka ve výši 2.700 Kč byla vyplacena dne datum na číslo účtu 0 - bankovní účet. Následně na základě smlouvy ze dne datum, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou ve výši částky 5.648,67 Kč postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna původním věřitelem oznámením ze dne datum. Dále byla žalovaná vyzývána právním zástupcem žalobce dne datum o úhradu dlužné částky ve výši 15.671 Kč, bezvýsledně.

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky v tomto výroku uvedené byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky soud uložil zaplatit žalované také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Splatnost dlužné částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru zejména části o úhradě poplatku za poskytnutí úvěru, která je v rozporu ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy, kdy daná smlouva je dle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. číslo zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. ve výši částky, specifikované ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. kdy každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze zčásti. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.