3 C 68/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - část obce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec o zaplacení částky 7 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 325 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 325 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % p. a., to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Návrh žalobce se co do zbytku, to je částky 6 279 Kč s příslušenstvím, zamítá.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalobce do [datum] vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba] uzavřel distančně s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě dané smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 11 200 Kč převodem na č. ú. [bankovní účet]. Dále si účastníci smlouvy sjednali, že žalovaná je povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, což je částka 2 240 Kč. Žalovaná byla povinna také zaplatit úrok v celkové výši 20 % měsíčně. V případě, že se celý dluh stane splatným dle bodu 6.5 smlouvy, byla povinna uhradit úrok ve výši 15 % ročně. Dle vyjádření žalobce žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila částku 9 875 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen.

2. Žalované byla zaslána výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 2395 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalované finanční prostředky do úvěrového limitu 35 000 Kč. Poplatek za čerpání úvěru dle bodu 5 smlouvy (č.l. 16 spisu) byl vymezen ve výši 20 % z vyčerpané jistiny úvěru měsíčně s tím, že dle bodu 5.2 smlouvy se poplatek za čerpání úvěru ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu klienta,tzn.žalované. Dále byl sjednán smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně. Finanční prostředky dle smlouvy měly být poskytnuty na č. ú. žalované [bankovní účet]. Žalované, což je patrno z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] / č.l. 39-41 spisu / byla vyplacena dne [datum] částka 4 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč [datum] částka 200 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč a dne [datum] částka 2 000 Kč a to na č.ú.,uvedeného ve smlouvě o úvěru.. Celkově se jedná o částku, která byla vyplacena žalované ve výši 11 200 Kč. Žalovaná byla upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 12 086 Kč, avšak bezvýsledně.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti, a to tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Důvodem je ta skutečnost, že úvěr poskytl žalobce žalované ve výši 11 200 Kč s tím, že žalovaná zaplatila na závazek ze smlouvy částku 9 875 Kč. Zůstatek z nezaplacené jistiny činí částku 1 325 Kč tak, jak je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku. Soud proto uložil žalované uhradit zůstatek jistiny úvěru v částce 1 325 Kč a s ohledem na prodlení s úhradou této částky také s úrokem z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., když výši reposazby stanovuje ČNB. Co do zbytku, a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a to ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru a dále na stanovení tohoto poplatku dle bodu 5.2 smlouvy (č.l. 16 spisu), kdy poplatek za čerpání úvěru se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta. Toto ustanovení je dle názoru soudu v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu zcela neplatná ve smyslu ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona. Proto žalobci přísluší s ohledem na neplatnost této smlouvy pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 citovaného zákona, což je zůstatek jistiny původně poskytnutého úvěru ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalovaná,která byla z převážné části úspěšná ve věci, náklady řízení nepožadovala.