3 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec – část obce o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. – z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení – z částky 20 Kč od [datum] do zaplacení a na nákladech řízení částku 600 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalovaná použila dne [datum] veřejný dopravní prostředek žalobce v [obec], aniž by zaplatila stanovené jízdné. Z tohoto důvodu žalobce žalované účtoval k dlužnému jízdnému ve výši 20 Kč také přirážku v částce 1 500 Kč. Dané částky žalovaná ani po zaslané výzvě neuhradila.

2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.

3. Dle ust. § 2550 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z hlášení o přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], že u žalované byla provedena pracovníkem žalobce kontrola v přepravním prostředku, kdy se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Z uvedeného důvodu jí žalobce vyzýval výzvou ze dne [datum] o úhradu dlužného jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč, bezvýsledně.

5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila jízdné za použití veřejného dopravního prostředku žalobce v částce 20 Kč a dále přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč účtovanou dle smluvních přepravních podmínek žalobce účinných od [datum] přílohy [číslo] výňatku z ceníku, když daná přirážka je smluvní pokutou účtovanou žalobcem ve smyslu ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. Dále soud uložil žalované s ohledem na prodlení s úhradou částky dlužné také zaplatit příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení z dílčích dlužných částek a to dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 600 Kč, která tvoří zčásti zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč s tím, že zůstatek v částce 300 Kč je paušální náhradou účtovanou dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.