4 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného posledně bytem adresa , obec zastoupený opatrovníkem advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa , obec o zaplacení částky 11 236,59 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 726 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky 4 510,59 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 145,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 244,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 137,65 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 863,65 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 11 236,59 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 863,65 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 372,94 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 2 244,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 145,75 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 863,65 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 863,65 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které mu poskytla finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, a žalovaný se zavázal vedle této zápůjčky uhradit sjednaný poplatek ve výši 5 330 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 194 Kč a nákladů na administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 204 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný půjčku řádně nesplácel a dluží z ní částku 11 236,59 Kč s příslušenstvím. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele.

2. Vzhledem k tomu, že je žalovaný státním občanem Bulharska, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky.

3. Soudu se nepodařil zjistit pobyt žalovaného, na adrese pobytu již delší dobu nebydlí, což bylo prověřeno [anonymizována dvě slova] [obec]. Pobyt se nepodařil zjistit ani v součinnosti s [anonymizováno] republikou. Žalovanému byl proto dle ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ustanoven opatrovník k zastupování v tomto řízení. Ten na výzvu soudu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Namítá, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč, v podané žalobě však žalobce nárokuje v součtu jen na jistině, poplatcích a úrocích částku 14 627,13 Kč. Dále uvádí, že žalobce nárokuje částku 2 204 Kč za administrativní činnost splácení v hotovosti. V hotovosti však byla realizována pouze jedna splátka a další náklady tak žalobce požaduje neoprávněně. Rovněž tak namítá, že výše úroků byla sjednána neplatně, jelikož úroková míra u spotřebitelských úvěrů v lednu 2018 dosahovala v průměru 8,34 – 19,31 % a tedy sjednaný smluvní úrok ve výši 29 % lze prohlásit za nepřiměřený a v hrubém nepoměru k vzájemnému plnění.

4. Žalobce se v replice k podání žalovaného vyjádřil k výši úroků, se kterou žalovaný nesouhlasí. Uvedl, že smluvní úrok je žalobcem požadován v souladu se smlouvu, přičemž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu v ČR sp. zn. 33 Odo 47/2002 ze dne 4. 3. 2002. Je přesvědčen, že požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Lze připustit, že nepřiměřený úrok nemusí být ani dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K poplatkům pak uvedl, že ujednání o zaplacení poplatku ve výši 5 330 Kč, nelze jako celkem posoudit jako neplatné. Je zcela obvyklé, že zápůjčky bývají poskytovány oproti povinnosti zaplatit úroky a zákonu neodporuje ani sjednání poplatků souvisejících s poskytnutím zápůjčky. Podrobně pak rozepsal, z čeho se skládají jednotlivé položky.

5. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

6. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 5 330 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 194 Kč a nákladů na administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 204 Kč. Celková částka 12 330 Kč měla být uhrazena v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný však zápůjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 274 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovaným s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě právním zástupcem žalobce dne [datum].

7. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.

10. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

11. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah uzavřené smlouvy o zápůjčce, zejména s přihlédnutím k osobě žalovaného, dále k smluvním podmínkám uzavřené smlouvy o zápůjčce, k výši poskytnuté zápůjčky, sjednanému poplatku a s přihlédnutím k dobrým mravům. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč, za kterou se zavázal žalovaný uhradit poplatek ve výši 5 330 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za půjčku neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaných poplatků je zcela nepřiměřená, kdy činí téměř 77 % poskytnuté půjčky. Co se týče sjednaného úroku, neshledal soud, že by jeho výše podstatně přesahovala úrokovou míru, jelikož v době sjednání smlouvy činila úroková míra u spotřebitelských úvěrů v průměru 8,34 % - 19,31 %. Soud však zohlednil úrokovou míru ve spojení s ostatními poplatky a v tomto souhrnu shledal jejich nepřiměřenost, když v celkové součtu spolu se sjednaným úrokem dosahují více jak ¾ poskytnuté půjčky. Předně soud dovozuje, že žalovaný, který je občanem [anonymizováno] republiky, nebude pravděpodobně znalý právních předpisů České republiky a z praxe soudu je i známo, že tito cizinci pobývají na území našeho státu většinou pracovně a dostatečně neovládají český jazyk. Soudu se tak jeví nepravděpodobné, že by žalovaný dostatečně porozuměl všem ujednáním ve smlouvě, včetně toho, co dané poplatky zahrnují a jaké služby budou za tuto cenu poskytovány. Navíc smlouva obsahuje řadu dalších poplatků (smluvní pokuta, poplatek za upomínku, poplatek za zahájení vymáhání aj.), byť je žalobce neuplatňuje touto žalobou. Soud proto považuje smlouvu za značně nevyváženou v neprospěch žalovaného a jako celek v rozporu s dobrými mravy.

16. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům.

17. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

18. Soud zjistil, že z půjčky 7 000 Kč uhradil žalovaný celkem 274 Kč, když žalobce započetl na úhradu jistiny částku 136,35 Kč (zbývá 6 863,65 Kč) a zbylou část na úhradu ostatních poplatků. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započíst plnění v celkové výši 274 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z půjčky 7 000 Kč zbývá k úhradě 6 726 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouva je absolutně neplatná, přiznal žalobci částku ve výši neuhrazené jistiny ze smlouvy, tedy celkem 6 726 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávek ve výši dle § 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbytku žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal, jelikož žalobce měl úspěch zhruba v jedné polovině a shodně tak žalovaný.