4 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo – obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení částky 4 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 320 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 699,40 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 320 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce duben až prosinec 2020, leden až prosinec 2021 a leden až listopad 2022, každý ve výši 135 Kč měsíčně, celkem tedy dluží 4 320 Kč. Žalovaný oznámil žalobci, že se stal vlastníkem televizního přijímače dne [datum] a splnil tak svou oznamovací povinnost dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobce proto požaduje rovněž úhradu úroku z prodlení, který byl kapitalizován k [datum]. Dále žalobce požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč za vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky, a to dle Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] se společností [právnická osoba]

2. V řízení byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. Žalovaný namítal, že od roku 2018 žije ve společné domácnosti s manželkou, která hradí platby SIPO a veškeré platby byly uhrazeny.

3. K tomuto žalobce doplnil svou žalobu v tom směru, že žalovaný měl povinnost oznámit žalobci jakékoliv změny ohledně údajů o poplatníkovi a měl povinnost se odhlásit v případě, že přestal mít povinnost platit televizní poplatek. Žádnou odhlášku však žalobce neeviduje, ani změnu adresy pro doručování. Do doby odhlášení tak žalovaný zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek.

4. Žalobce se k jednání dne [datum] nedostavil, svou neúčast u jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z předložených důkazů (potvrzení o přihlášení poplatníka ze dne [datum], přehled předpisů a plateb, předžalobní upomínka, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení) bylo zjištěno, že žalovaný se v listopadu 2006 přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný nezaplatil měsíční televizní poplatek za měsíce duben až prosinec 2020, leden až prosinec 2021 a leden až listopad 2022, každý ve výši 135 Kč měsíčně, celkem 4 320 Kč. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný při jednání potvrdil, že se dosud neodhlásil z evidence poplatníků televizních poplatků ani neuhradil dlužné televizní poplatky.

7. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný je dle § 3 odst. 2 a § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích považován za poplatníka televizního poplatku a byl povinen platit stanovený měsíční poplatek žalobci. Žalovaný nezaplatil stanovený měsíční poplatek za období 32 měsíců a dluží žalobci částku 4 320 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svou povinnost dle § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a neodhlásil se z evidence poplatníků za situace, kdy přestal být poplatníkem podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který měl ve věci plný úspěch má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradě za dva úkony (žaloba a předžalobní upomínka) po 100 Kč dle zákona č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu. Oproti tomu soud neshledal účelným náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] I . ÚS 3344/12, ze dne [datum] II . ÚS 1333/14 a ze dne [datum] II . ÚS 405/14). Soud I. stupně tak nemá žádný důvod se od uvedené konstantní judikatury odchýlit. Povinnost uhradit náklady řízení (zaplacený soudní poplatek) ve výši 600 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.