4 C 187/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul Kateřiny Edlové a přísedících Vlasty Platzerové a Josefa Langmajera ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, obec zastoupený advokátem titul. jméno příjmení se sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 13 029,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce titul. jméno příjmení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný u žalobce pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako projektový vedoucí. Pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době ke dni datum. Žalobce poskytl žalovanému k dočasnému užívání značka automobilu anonymizováno 6 slov, registrační značka, jehož vlastníkem je právnická osoba, a.s. IČO. Mezi právnická osoba, a.s. a žalobcem byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu motorového vozidla, na základě které poskytla žalobci vozidlo pro žalovaného a žalovaný měl vozidlo v užívání od datum do datum. V této době žalovaný spáchal dopravní přestupek, a to dne datum v 16: 25:57 hodin v obec, ulice ulice, spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti, kdy bylo naměřeno 72 km/h. právnická osoba byla jako vlastníkovi a provozovateli vozidla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a tato v souladu s čl. IV. odst. 10 nájemní smlouvy vyúčtovala náklady na pokutu žalobci. Žalobce pak škodu, která mu v důsledku toho vznikla, vyúčtoval žalovanému fakturou číslo ze dne datum, se splatností datum. Tato faktura však ze strany žalovaného nebyla nikdy uhrazena. Žalobce dále uplatňuje vůči žalovanému zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Svou nepřítomnost u jednání žalovaný neomluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u žalobce jako projektový vedoucí se dnem nástupu od práce dne datum. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dle zrušení pracovního poměru ze dne datum byl pracovní poměr žalovaného zrušen ve zkušební době, kdy toto zrušení převzal žalovaný osobně dne datum. Ze smlouvy o nájmu motorového vozidla č. spisová značka ze dne 27. 4. 2016 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba, a.s. jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem. Předmětem této smlouvy bylo vozidlo značka automobilu anonymizováno 5 slov, registrační značka. Dle č. IV odst. 10 nájemní smlouvy se žalobce zavázal uhradit veškeré sankce uložené správním orgánem za spáchané přestupky, příp. trestné činy uložené v době trvání nájmu motorového vozidla, a to do 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení pronajímatelem. Podle protokolu o převzetí nového vozu značky anonymizováno převzal žalovaný vozidlo dne datum. Dle protokolu o vrácení vozidla vrátil žalovaný vozidlo dne datum. Z příkazu stát. instituce ze dne 14. 8. 2017, č. j. spisová značka soud zjistil, že právnické osobě právnická osoba, IČO byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč za přestupek spočívající v tom, že jako provozovatel motorového vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka nezajistila, aby při užití tohoto vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť nezjištěný řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o 19 km/h. Daňovým dokladem – fakturou číslo ze dne datum byla žalobci přefakturována částka ve výši 1 500 Kč za náklady na pokutu ze dne datum. Daňovým dokladem – fakturou číslo ze dne datum se splatností datum pak žalobce vyfakturoval částku 1 500 Kč (náklady na pokutu) žalovanému. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky.

4. Podle § 250 odst. 1, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP) je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

5. Podle § 257 odst. 1, odst. 2 ZP je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

6. Po provedeném řízení a zhodnocení důkazů má soud za prokázané, že žalovaný pracoval u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne datum a pracovní poměr žalovaného skončil ke dni datum. Z protokolu o převzetí a z protokolu o odevzdání vozidla má soud za prokázané, že žalovaný užíval v době od datum do datum vozidlo příjmení jméno kombi anonymizováno 5 slov, registrační značka, jehož vlastníkem byla právnická osoba, a.s. IČO. Příkazem stát. instituce byla právnická osoba, a.s. jako vlastníkovi a provozovateli vozidla uložena pokuta za přestupek spáchaný dne datum, tedy v době, kdy vozidlo užíval žalovaný. V souladu s nájemní smlouvou ze dne datum vyúčtovala tuto pokutu právnická osoba, a.s. žalobci jako nájemci a žalobce se domáhal zaplacení této částky po žalovaném, který byl v předmětné době jejím zaměstnancem. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 250 a násl. ZP. Žalobci jako zaměstnavateli vznikla v daném případě škoda v celkové výši 1 500 Kč, kdy uhradil pokutu, která vznikla porušením povinnosti žalovaného dodržovat povolenou rychlost na pozemní komunikaci. Žalovaný způsobil přestupek při plnění svých pracovních úkolů, kdy jako řidič řídil vozidlo, které bylo v nájmu žalobce. V daném případě byla škoda způsobena z nedbalosti a s ohledem na výši škody byla splněna i podmínka ust. § 257 odst. 1, odst. 2 ZP. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobci náhradu škody na základě zaslané výzvy, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ust. § 4 ZP a § 1970 občanského zákoníku, podle kterého jde-li o prodlení s plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto všech důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku.

8. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení měl plný úspěch ve věci žalobce a soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, v odměně advokáta za pět úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, vyjádření na výzvu soudu, žaloba a jednání dne datum) po 1 000 Kč dle § 7 AT v celkové výši 5 000 Kč a pět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT ve výši 1 500 Kč. Dále spočívají náklady řízení v náhradě jízdních výdajů. Zástupce žalobkyně vyúčtoval jízdné za jednu cestu k Okresnímu soudu v Tachově z obec do obec a zpět v roce 2021 v celkové délce 354 km ve výši 2 541,60 Kč. Tato výše odpovídá průměrné spotřebě vozidla anonymizováno, registrační značka dle technického průkazu podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Podle § 14 odst. 1 písm. a) AT soud přiznal za promeškaný čas za cestu z obec do obec a zpět rozsahu 9 půlhodin po 100 Kč ve výši 900 Kč. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Celková výše nákladů řízení tak činí částku 13 029,30 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení spočívající v ½ úkonu – přípis soudu s dalším důkazem, kdy tento úkon soud nepovažuje za úkon potřebný k účelnému uplatňování práva, jelikož žalobce mohl důkazní návrh učinit již v rámci podané žaloby případně vyjádření ze dne datum. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost, uložená ve výroku rozsudku, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.