4 C 196/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 618 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 210,29 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 42 153 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 59 744 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 23 503 Kč a úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 47 711,14 Kč od datum do datum ve výši 2 167,20 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 47 711,14 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 182 016 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 59 744 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 23 503 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným jako klientem uzavřel smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný podepsal dne datum, a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne datum. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 71,04 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 601 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 441 Kč. Žalovaný neplnil řádně, když před zesplatněním úvěru byla uhrazena celkem částka 32 409 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích Anonymizováno a NRKI. Dle ustanovení smlouvy pod bodem 6.3. vzniklo žalobci právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkou úvěru v délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum. Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni datum. Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Dle bodu 6.5. smlouvy žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne datum do úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle čl. 6.1. smlouvy vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 1 497 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v případě žalovaného u splátky č. hodnota, 10 a 11). Podle čl. 6.2. smlouvy vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 800 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v případě žalovaného u splátky č. hodnota, 9, 10 a 11). Splatnost této smluvní pokuty byla stanovena ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný žádnou částku. Žalobce požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu zkapitalizovanou ke dni vyhotovení žaloby, tj. ke dni datum. Úrok za poskytnutí úvěru požadoval žalobce pouze do částky 182 016 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svou neúčast u jednání neomluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je „o.s.ř.“). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, na který žalovaný uhradil celkem částku 32 409 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím podpisu na dálku, kdy na telefonní číslo tel. číslo žalovaným je zaslána SMS zpráva, je vygenerován podpisový kód, vytvoří se platební příkaz a odešle AML platbu ve výši 1 Kč na účet vedený na jméno žalovaného. Jako variabilní symbol je uveden vygenerovaný podpisový kód. Pokud proběhne platba bez chyby, je žalovanému odeslána na jím uvedené telefonní číslo tel. číslo a následně žalovaný odešle SMS se svým jménem, příjmením a podpisovým kódem žalobci. Tím dochází k podpisu návrhu smlouvy a dalších dokumentů ze strany žalobce. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši nominální úrokové sazby 71,04 % ročně. Výše RPSN činila 99,41 %. Úvěr byl splatný ve 48 měsíčních splátkách po 3 601 Kč, kdy ve splátce byl zahrnut měsíční poplatek za pojištění ve výši 441 Kč. Dle článku 6 smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti žalovaného. Dle bodu 6.

1. činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení a je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2. má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitne v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle článku 6.4. byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku 6.5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl tento zesplatněn a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem žalobce ze dne datum. Před zesplatněním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne datum, datum a datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

5. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný podepsal listinu nazvanou „Hodnocení klienta“. Zde bylo uvedeno, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost, nemá další splátky úvěrů, náklady na bydlení činí 8 200 Kč, ostatní náklady činí 0 Kč a životní minimum činí 4 860 Kč. U splátek úvěrů, zápůjčky, leasingu, výživného hypotéky apod neuvedl žalovaný žádnou částku. Příjem u zaměstnavatele činil cca 55 000 Kč. Podle výpisu z účtu za srpen 2022 činil příjem ze zaměstnání žalovaného cca 52 000 Kč. Dle výpisů z účtu za 5/2023 a 6/2023 byly na účet žalovaného přijaty zahraniční platby ve výši 2 007 Kč a 2 349 Kč. Žalobce provedl lustraci v databázi SOLUS s negativním výsledkem.

6. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že pod sp. zn. KSPL spisová značka bylo u Krajského soudu v Plzni vedeno insolvenční řízení žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. KSPL spisová značka – právnická osoba bylo pravomocně rozhodnuto o neschválení oddlužení a zastavení řízení. V insolvenčním řízení byly přihlášeny kromě pohledávky žalobce také pohledávky právnická osoba. ve výši 482 810,85 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum), Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ve výši 8 525 Kč (nedoplatek pojistného z vyúčtování ze dne datum), právnická osoba. ve výši 459 978,13 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru, smlouva o úvěru ze dne datum, smlouva o úvěru ze dne datum, smlouva o bankovních produktech a službách, smlouva o úvěru ze dne datum, smlouva o úvěru ze dne datum, smlouva o kontokorentním úvěru), právnická osoba. ve výši 65 299,12 Kč (smlouva o hotovostním úvěru ze dne datum) a právnická osoba. ve výši 14 149,04 Kč (smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne datum).

7. Při jednání dne datum poučil soud žalobce dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že soud nemá za prokázané, že žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a vyzval žalobce k označení všech důkazů k prokázání tvrzení žalobce o řádném zkoumání úvěruschopnosti s tím, že pokud žádné důkazy nebudou označeny a doloženy může to mít za následek neúspěch žalobce v řízení. Žalobce přes poučení soudu žádné další důkazy neoznačil.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, vráceno mělo být 151 680 Kč a roční úroková sazba činila 71,04 % ročně. Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 99,67 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně.

13. V daném případě žalobce tvrdil, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného z dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Dle soudu je však zřejmé, že žalobce nedostatečně zhodnotil úvěruschopnost žalovaného. V případě příjmu ze zaměstnání vycházel žalobce z vyšší částky, než která vyplývá z účtu žalovaného. Ačkoliv byla smlouva uzavřena dne datum, byl doložen výpis z účtu žalovaného prokazující jeho příjem ve výši 51 998,46 Kč ze srpna 2022, tj. více než rok před uzavřením smlouvy. Dle výpisů z účtu z května a června 2023 je pak patrná pouze zahraniční úhrada ve výši 2 007 Kč a 2 349 Kč. Dále není patrné, zda se žalobce zabýval tím, zda má žalovaný další závazky u bankovních institucí, kdy z insolvenčního rejstříku byly zjištěny další závazky žalovaného u právnická osoba., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a.s. a jméno FO bank, a.s. Žalobce se také spokojil s prohlášením žalovaného, že nemá jiné výdaje než na bydlení a vycházel tak z celkových životních nákladů žalovaného ve výši životního minima 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 8 200 Kč, kdy výše těchto nákladů je dle soudu neúměrně nízká a nebyla žalobcem nijak dále prověřována. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Soud doplňuje, že považuje smlouvu za neplatnou rovněž z důvodu ujednání o výši smluvního úroku. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobce se rozhodl uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 262 310,40 Kč. Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatným právním jednáním také dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Anonymizováno (např. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka), která se týkají věcí téhož žalobce, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy.

15. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal, povinen vydat (§ 2991 o.z.). Soud zjistil, že na poskytnutý úvěr ve výši 50 000 Kč žalovaný uhradil částku 32 409 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy mohl žalobce započítat plnění ve výši 32 409 Kč pouze na poskytnutou jistinu ve výši 50 000 Kč, a k úhradě žalovanému zbývá částka 17 591 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se uvádí, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud současně nemá k dispozici žádné konkrétní a aktuální údaje o příjmu žalovaného, jeho výdajích, vyživovacích povinnostech ani dalších sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno učinit individualizovaný závěr o jeho možnostech splácet poskytnutou jistinu a soud tak pro absenci jakýchkoli skutkových podkladů nemohl určit dobu plnění podle konkrétních osobních a majetkových poměrů žalovaného jinak, než stanovením lhůty k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

16. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může žalobci vzniknout teprve od okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Za tohoto stavu nelze dovodit, že by se žalovaný dostal do prodlení již před vydáním rozhodnutí soudu, ale naopak prodlení žalovaného doposud nenastalo. Žalobkyni tak může vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení teprve od prvního dne následujícího po (případném) marném uplynutí lhůty k plnění určené ve výroku I tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci převážný úspěch (58 %), žádné náklady řízení však neuplatňoval a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.