4 C 213/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 42 894 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 29 894 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 965,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 700,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 162,44 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 17 456,45 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 457 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Tachově č. ú. 3703-723 401/0710, variabilní symbol var. symbol.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 42 894 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost právnická osoba., IČ IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota a poskytla mu úvěr ve výši 22 000 Kč (dále jen „smlouva“) v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit úrok v pevné výši 1 116 Kč, částku 10 780 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částku 3 038 Kč jako úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částku 3 960 Kč jako úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště. Celkově se žalovaný zavázal uhradit částku 40 984 Kč v měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na den datum. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil, když poslední splátka ve výši 3 000 Kč byla uhrazena dne datum. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila 17 456,45 Kč na jistině, 705,99 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, 8 233 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, 2 387,13 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a 3 111,43 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště. Neuhrazená jistina se od datum úročí úrokem z úrokovou sazbou ve výši 8 %, kdy tato byla sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku porušení smlouvy vzniklo žalobci také právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve Smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena žalobci. Toto postoupení se stalo účinným ke dni datum a postoupení bylo oznámeno žalovanému písemně. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.

2. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k posuzování úvěruschopnosti žalovaného při poskytování shora uvedených úvěrů žalobce doplnil žalobu tak, že žalovaný v žádosti o úvěr č. hodnota uvedl, že je od datum zaměstnán na dobu neurčitou s příjmem 28 456 Kč a výše jeho výdajů činí 12 656 Kč, je svobodný a bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Příjem žalovaného byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními lístky. Výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Stejným způsobem bylo postupováno u úvěru č. hodnota, kdy žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem 29 929 Kč a výdaje 8 607 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. právnická osoba nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svou neúčast u jednání neomluvil. Soud proto věc projednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

5. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč. Finanční částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částku 18 894 Kč a byly tvořeny úrokem ve výši 1 116 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 038 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 960 Kč. Celkový úvěr ve výši 40 894 Kč byl splatný ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč. Ve smlouvě, strana 1, se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou jakékoliv splátky úvěru je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Dále byl sjednán poplatek ve výši 1 500 Kč za odeslání oznámení o postoupení úvěru při prodlení inkasnímu pracovníkovi, která se skládá z účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dále jsou sjednány poplatky za upomínky ve výši 750 Kč za každou z nich, kdy tato částka se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši 250 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dle transakční historie byla uhrazena celkem částka 9 000 Kč.

6. Dle žádosti o úvěr ze dne datum byl žalovaný zaměstnán od datum u zaměstnavatele Anonymizováno, Anonymizováno.r Anonymizováno Anonymizováno. s průměrným příjmem 29 819 Kč. Jeho výdaje na bydlení činily 5 000 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč a žalovaný nesplácel žádné stávající půjčky. Žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů a neměl žádnou vyživovací povinnost. Údaje o příjmu žalovaného byly doloženy pracovní smlouvou a výplatními lístky.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován oznámením ze dne datum. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne datum.

8. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

13. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplynulo, že vycházel z konkrétních a ověřených údajů o příjmech, výdajích, existujících závazcích a platební morálce žalovaného, nikoli pouze z jeho neověřeného prohlášení. Takový postup odpovídá požadavku odborné péče formulovanému judikaturou (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Žalobce současně unesl důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti, neboť předložil konkrétní podklady k posouzení úvěruschopnosti, a nelze proto dovodit porušení zákonné povinnosti se sankčními následky podle § 87 citovaného zákona (Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-449/13).

14. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. V daném případě má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, vrácena měla být kromě jistiny částka 18 894 Kč. Smlouva o úvěru obsahuje řadu poplatků a sankcí, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud tedy posuzoval, zda poskytnutá plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Ačkoliv výše sjednaných úroků není v daném případě nepřiměřená, v souhrnu se sjednanými poplatky činí náklady za úvěr téměř 86 % poskytnutého úvěru. Posuzovaná smlouva o úvěru je proto jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z.

17. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost právnická osoba. poskytl žalovanému na základě smlouvy finanční prostředky v celkové výši 22 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal, povinen vydat (§ 2991 o. z).

18. Soud zjistil, že z úvěru ve výši 22 000 Kč uhradil žalovaný dle přehledu splátek 9 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započíst plnění v celkové výši 9 000 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z poskytnutých finančních prostředků ve výši 22 000 Kč zbývá k úhradě částka 13 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně částky 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, jelikož žalovaný, který měl v řízení převážný úspěch, žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly.

20. Výrokem III. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku dle Položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo exekuce.