4 C 278/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované posledně bytem adresa , obec , t.č. neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa , obec o zaplacení 141 884,55 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky 66 884,55 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 664,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 428,25 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 4 937,40 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrokem 29 % ročně z částky 34 937,40 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 275,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 320 Kč a úrokem 29 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 % náhrady nákladů řízení ve výši 2 910,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.</b> 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 141 884,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle této zápůjčky uhradit sjednanou částku 38 903 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a poplatků za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 538 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná půjčku řádně nesplácela a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 45 000 Kč a dlužný poplatek částku 38 903 Kč. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovanou celkem 101 490,55 Kč, kdy součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požadoval zaplacení částky 78 690,55 Kč (dlužná jistina ve výši 45 000 Kč a dlužný poplatek ve výši 33 690,55), kapitalizovaných úroků ve výši 2 320 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 7 275,94 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 45 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a žalovaná se zavázala vedle této zápůjčky uhradit sjednanou částku 39 959 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná půjčku řádně nesplácela a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 34 937,40 Kč a dlužný poplatek částku 28 256,60 Kč Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum] a od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem 15 000 Kč. Žalobce uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nastoupil do práv původního věřitele. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovanou celkem 87 594 Kč, kdy součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce neuplatňuje. Žalobce požaduje zaplacení částky 63 194 Kč (dlužná jistina ve výši 34 937,40 Kč a dlužný poplatek ve výši 28 256,60), kapitalizovaných úroků ve výši 9 428,25 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 664,31 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 34 937,40 Kč od [datum] do zaplacení. Schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku byla dle žalobce prověřena v obou případech na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy informace byly ověřovány doklady uvedenými v zákaznické kartě žalované.

2. Pobyt žalované se v řízení nepodařilo zjistit ani prostřednictvím dožádaného soudu v Polsku. Usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 1. 2022, č. j. 4 c [číslo] – 37 byl proto žalované ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Opatrovník žalované k podané žalobě uvedl, že pokud žalobce požaduje v souvislosti s poskytnutými zápůjčkami i zaplacení dalších částek, které představují přes 80 % zápůjčky, je toto v rozporu s dobrými mravy. Opatrovník žalované je rovněž toho názoru, že sjednaný úrok 29 % ročně z dlužné částky je nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy. Zde opatrovník žalované odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1484/2004. V době uzavření smluv činila roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů 7,19 % (v červenci 2018) a 6,79 % (v říjnu 2018). Sjednaný úrok ve výši 29 % je více než čtyřnásobný a neodpovídá mravním principům společenského řádu. Žalobce po žalované požaduje zaplacení úroku ve výši 29 % z dlužné částky od [datum] do zaplacení, ale současně požaduje i zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 9 %, resp. 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Dvojí zúročení částky je v rozporu s dobrými mravy a žalobce má nárok maximálně na zaplacení zákonných úroků z prodlení. I sjednané RPSN je v rozporu s dobrými mravy, kdy činí 127,12 %. Žalobce nedoložil žádnou smlouvu, ze které by vyplývalo, že žalované byla poskytnuta druhá zápůjčka, kdy byla doložena pouze smlouva ze dne [datum]. Z předložených dokladů vyplývá, že žalovaná měla zájem o poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000, resp. 38 000 Kč, ale zápůjčka byla poskytnuta ve větší výši. Obě zápůjčky byly poskytnuty v rozmezí necelého půl roku a na druhé zápůjčce nebyla zaplacena ani jedna splátka. Úvěr byl tak poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., a smlouvy jsou proto neplatné. Dále opatrovník žalované namítal, že nebyla předložena celá smlouva o postoupení pohledávek a je zřetelné, že se smlouvou bylo manipulováno. Je proto pochybnost o aktivní legitimaci na straně žalobce. Při jednání opatrovník také zpochybnil, zda žalovaná jako cizinka dobře porozuměla ustanovením smlouvy.

4. Žalobce v replice k vyjádření opatrovníka odkázal ohledně dohodnutého úroku ve výši 29 % ročně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 47/2002, který se zabývá otázkou sjednání smluvních úroků. Zákonné úroky z prodlení požaduje žalobce na základě ust. § 1970 o.z., a v této souvislosti odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 659/2010. Dle žalobce požadovaná výše úroků i nákladů není v rozporu s dobrými mravy, a pokud by soud dospěl k jinému závěru, je povinen zkoumat a posoudit, v jaké výši není rozporná s dobrými mravy a požívá právní ochrany a v jaké výši nikoliv. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, zejména s přihlédnutím k obecně známé skutečnosti, že tyto zápůjčky mají pro věřitele na rozdíl od zápůjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti. Ujednání smluvních stran o povinnosti žalované platit úroky a náklady nelze posoudit jako neplatné podle § 580 o.z. jako celek. Takový závěr by byl možný pouze tehdy, pokud by bylo možné označit jakoukoliv dohodu o úrocích či nákladech ve smlouvě o zápůjčce za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taktomu ale v daném případě není. Úrok byl sjednán mezi stranami dle ust. § 2392 odst. 1 o.z., a je vyčíslený na dobu trvání smluvního vztahu za předpokladu, že splátkový kalendář bude ze strany žalované řádně splácen. [příjmení] za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení je pak paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčky, které budou žalované poskytovány ze strany věřitele minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Představuje cenu plnění dle § 1813 věta druhá o.z. Zde žalobce odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 203/2013. K tvrzení opatrovníka žalované o nepřiměřenosti RPSN žalobce uvedl, že toto představuje pouze jeden z řady ekonomických ukazatelů výhodnosti zápůjčky či úvěru, který má usnadnit spotřebiteli výběr z dostupných produktů, ale jeho výše neříká ničeho o přiměřenosti či mravnosti plnění. Ohledně právního nástupnictví žalobce uvedl, že žalobce nabyl pohledávku se všemi právy a povinnostmi na základě smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že jednotlivé pohledávky byly specifikovány v příloze [číslo] číslem smlouvy, datem poskytnutí půjčky, jménem a příjmením klienta a jeho adresou. Postupovaná pohledávka tak byla identifikována dostatečně určitě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Žalobce, resp. jeho právní předchůdce rovněž splnil svou povinnost dle § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Majetková situace žalované byla ověřena z pracovní smlouvy, výplatních pásek a potvrzení o příjmu a byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalobce v tomto směru odkazuje na ust. § 6 odst. 1 a § 7 o.z. Současně žalobce uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětných smluv. Žalobce je ochoten souhlasit s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 700 Kč, pod ztrátou výhody splátek.

5. Vzhledem k tomu, že je žalovaná státním občanem [země], jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky.

6. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 35 959 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a nákladů za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč RPSN činilo 127,12 %. Dle zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr byla žalovaná zaměstnána na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou jako dělník u [právnická osoba] [obec], s.r.o. Celkové příjmy domácnosti činily 53 816 Kč. Žalovaná dle zákaznické karty předložila pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu za měsíce květen a červen 2018 a výplatní pásky za květen a červen 2018. Dále uvedla, že nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, je svobodná, žije v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost a je majitelkou auta. Dle tabulky umoření k uvedené smlouvě o zápůjčce uhradila žalovaná celkem 15 000 Kč.

7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a na jejím základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny částku 38 903 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 831 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a nákladů za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 538 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč RPSN činilo 95,11 %. Dle zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr byla žalovaná zaměstnána na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou jako dělník u [právnická osoba], s.r.o. Celkové příjmy domácnosti činily 46 243 Kč. Žalovaná dle zákaznické karty předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky za červenec a srpen 2018. Dále uvedla, že nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti, je svobodná, žije v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost a je majitelkou auta. Dle tabulky umoření k uvedené smlouvě o zápůjčce neuhradila žalovaná žádnou částku.

8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla zaměstnána na pracovní pozici dělník ve výrobě od [datum] ve [právnická osoba] [příjmení], s.r.o. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou. Dle potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] činil průměrný čistý příjem žalované za období od června do srpna 2018 částku 19 020 Kč. Dle dohody o provedení práce ze dne [datum] byla žalovaná zaměstnána od [datum] na pomocné práce v kuchyni s odměnou 75 Kč/hod. Dle nájemní smlouvy měla žalovaná s ostatními nájemci pronajatý rodinný dům v [obec a číslo] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dále dle nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřela žalovaná nájemní smlouvu na rodinný dům v [obec a číslo] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dle potvrzení o přechodném pobytu na území ČR měla žalovaná přechodný pobyt na území ČR, [obec a číslo] a bylo jí přiděleno rodné číslo.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávky za žalovanou. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne [datum], kdy zásilka bylo podána na poště dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobce dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum].

10. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. V řízení žalobce listinnými důkazy, a to smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou [číslo] která obsahuje seznam postoupených pohledávek, prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. Soud souhlasí s tvrzením žalobce, že postupované pohledávky byly označeny dostatečně určitě, pokud byly označeny jménem a příjmením dlužníka a číslem smlouvy. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek jsou pak, i přes anonymizaci některých pasáží, zřejmé všechny podstatné náležitosti dle ust. § 1880 a násl. o.z.

13. Vzniklé právní vztahy mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřených smluv o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

14. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání původního věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dvě zápůjčky ve výši v obou případech 45 000 Kč, za které se zavázala žalovaná uhradit poplatek v prvním případě ve výši 35 959 Kč a ve druhém případě 38 903 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za zápůjčku neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaných poplatků je zcela nepřiměřená, kdy činí v prvním případě téměř 80 % poskytnuté zápůjčky a ve druhém případě 86 % poskytnuté zápůjčky. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům. Zde soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 2. 2022, č. j. 25 Co 8/2022 – 110, ve kterém se odvolací soud zabýval také hodnocením platnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené na straně zapůjčitele společností [právnická osoba], kdy smluvní podmínky byly s ohledem na formulářové znění smluv právního předchůdce žalobce prakticky totožné. Odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním s tím, že ujednání smlouvy je nutno posuzovat v jejich vzájemných souvislostech a se zřetelem na skutečný, nikoliv jen formálně deklarovaný obsah práv účastníků. Odvolací soud považoval za zásadní, že odměna věřitele má být vyjádřena standardně úrokem a pokud jde o další eventuální poplatky, mají být toliko marginálními, pohybujícími se na úrovni zhruba jednoho až tří procent z částky poskytnutého úvěru. Taktomu v případě smluv uzavíraných právním předchůdcem žalobce není a je evidentní, že právní předchůdce žalobce skryl svoji odměnu nepřípustným způsobem do dalších poplatků.

19. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 90 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).

20. Soud zjistil, že z první zápůjčky 45 000 Kč uhradila žalovaná celkem 15 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započíst plnění v celkové výši 15 000 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy ze zápůjčky 45 000 Kč zbývá k úhradě 30 000 Kč. Z druhé zápůjčky nebyla uhrazena žádná částka a k úhradě tak zbývá 45 000 Kč. Jelikož soud učinil závěr, že smlouva je absolutně neplatná, přiznal žalobci částku ve výši neuhrazených jistin, celkem 75 000 Kč. Zákonný úrok soud přiznal od postoupení pohledávky žalobci.

21. Ve zbývající části, nad rámec toho, co bylo přiznáno výrokem I. tohoto rozsudku, včetně úrokového příslušenství, soud žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce měl v řízení úspěch ve výši 53 % (75 000 Kč) a neúspěch ve výši 47 % (66 884,55 Kč). Po odečtení neúspěchu žalobce od úspěchu žalobce, přiznal soud žalobci 6 % (53 – 47) náhrady nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 5 676 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (za převzetí věci, žalobu, předžalobní výzvu, vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) po 6 780 Kč dle § 7 AT a 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 7 434 Kč. Celková výše nákladů řízení činí částku 48 510 Kč, z čehož 6 % činí 2 910,60 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.