4 C 368/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO se sídlem adresa, PSČ, obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno se sídlem adresa, obec proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa, obec o zaplacení 12 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 800 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, a poskytla mu úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce, kde se zaregistroval zadáním osobních údajů, a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla schválena jeho žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného. Žalovaný úvěr neuhradil a byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne datum. Celková výše nároků žalobce činí 12 800 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Na výzvu, která byla žalovanému doručena do jeho aktivní datové schránky postupem dle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a na soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.

4. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Z bankovního výpisu právního předchůdce žalobce bylo zjištěno, že částka byla vyplacena na účet uvedený žalovaným dne datum. Splatnost spolu se sjednaným poplatkem ve výši 2 800 Kč byla sjednána ve smlouvě na den datum. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dne datum. Žalovaný byl upomínán k úhradě, naposledy právním zástupcem žalobce dne datum.

5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávek prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.

8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla právnímu předchůdci žalobce jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný však dlužnou částku ani zčásti neuhradil. Soud proto žalobě v této části v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu proto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu á 300 Kč) dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo tedy počítáno i s právem na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Žalovaný má tedy povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, a to dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Soud se neztotožnil s vyčíslenými náklady řízení právního zástupce žalobce a aplikoval ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ze své rozhodovací praxe má soud za prokázané, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové). V době vydání tohoto rozhodnutí jsou u zdejšího soudu vedena další řízení o žalobách s identickým obsahem u odlišných osob žalovaných. Množství úprav textu je minimální, kdy jsou v podstatě měněny pouze údaje o úvěrové společnosti, dále úvěru, resp. zápůjčce a údaje o splácení. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci k soudnímu exekutorovi.