4 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, obec a číslo zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, obec o zaplacení částky 12 940,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 940,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 940,17 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 245,06 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 446,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení. 1. příjmení žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen a veden běžný účet č. bankovní účet (dále jen„ smlouva o účtu“). Žalovaná však neplnila podmínky smlouvy a na poplatcích dluží žalobkyni částku 2 940,17 Kč, a to za upomínky a měsíční poplatky. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu (dále jen„ smlouva o debetu“), a to až do výše 10 000 Kč. Žalovaná byla povinná hradit úrok z čerpané a dosud nesplacené částky povoleného debetu, přičemž výše úrokové sazby činila 21,90 %. Z důvodu neplnění splátkové povinnost žalované se běžný účet dostal do nepovoleného záporného zůstatku, a proto bylo dne datum zasláno žalované prohlášení o okamžité splatnosti a byla vyzvána k uhrazení dluhu. Žalovaná tak dluží částku 11 245,06 Kč, která se skládá z nesplaceného debetu ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 1 245,06 Kč.

2. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena do vlastních rukou dne datum na adresu jejího současného pobytu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o účtu, na základě které byl žalované zřízen účet č. bankovní účet. V čl. I. odst. 5 smlouvy o účtu byla sjednána povinnost žalované hradit za poskytnuté služby poplatky dle ceníku žalobkyně. V čl. II. odst. 4 smlouvy o účtu byla sjednána povinnost žalované udržovat na účtu kladný zůstatek. V přehledu složek pohledávky po splatnosti k osobnímu účtu je zachycen přehled dlužných poplatků za vedení účtu, a to ve výši 125,17 Kč za listopad 2019, ve výši 315 Kč za prosinec 2019, a za měsíce leden až červen 2020 každý ve výši 250 Kč, a dlužná částka za odeslané upomínky v prosinci 2019 a lednu 2020 ve výši 500 Kč za každou upomínku dle smluvního ujednání. Celkem ve výši 2 940,17 Kč. Ze smlouvy o debetu na běžném účtu ze dne datum, reg. číslo bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpání na běžném účtu, a to do výše 10 000 Kč, zároveň byla sjednána úroková sazba ve výši 21,90 % p.a. Shodně se smlouvou o účtu byla sjednána výše poplatků za vedení účtu a zasílání upomínek. V čl. IV. odst. 1 byla sjednána možnost čerpat povolený debet průběžně, nesměl však přesáhnout výši povoleného debetu. V čl. VII. odst. 1 byla sjednána možnost čerpat debet nepřetržitě po dobu nejdéle jednoho roku. Je-li povolený debet zcela splacen v uvedené lhůtě, tedy alespoň jeden den v roce vykazuje účet nulový nebo plusový zůstatek, může být povolený debet čerpán opětovně dle sjednaných podmínek. Žalovaná však své povinnosti nesplnila a účet se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Žalobkyně dle čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy o debetu využila svého oprávnění a dosud nesplacené částky úvěru prohlásila ke dni datum za splatné. Zároveň žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu, včetně poplatků za vedení účtu a upomínek. Smluvní úrok byl za období od datum do datum vyčíslen na částku 1 245,06 Kč, což vyplývá z detailu složky pohledávky po splatnosti.

5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývající ze smlouvy o účtu soud posoudil dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2664 o.z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. Dle § 2668 o.z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Druhý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývající ze smlouvy o debetu soud posoudil jako uzavřenou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky.

6. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o účtu, na kterém byl ke dni prohlášení o okamžité splatnosti evidován dluh ve výši 2 940,17 Kč za poplatky za vedení účtu a upomínky, a smlouvu o debetu, na které byl ke dni prohlášení o okamžité splatnosti evidován dluh ve výši 11 245,06 Kč za poskytnutý úvěr a smluvní úroky. Žalovaná však dlužnou částku ani zčásti neuhradila, na zaslanou výzvu nereagovala. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení od třetího dne následujícího po zesplatnění celé pohledávky a ve výši dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí věci a žaloba) po 1 620 Kč dle § 7 bod 5 AT ve spojení s § 11 odst. 1 AT a 2 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 5 446,40 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo exekuce.