4 C 460/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO se sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa, obec o zaplacení 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 573 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet číslo pod variabilním symbolem číslo.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 573 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byl stát. instituce proveden převoz žalované do anonymizována tři slova v obec v souladu s ust. § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických anonymizováno službách. Žalovaná pod vlivem alkoholu zjevně nekontrolovala své chování a tím bezprostředně ohrožovala sebe, jiné osoby a dopouštěla se protiprávního jednání. Byla zjištěna hladina 2,33 promile alkoholu v dechu. Náklady za uskutečněný převoz činí 573 Kč. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. je tyto náklady povinna uhradit žalovaná, která tak neučinila ani na základě výzvy žalobce.

2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.

4. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že na Policii ČR bylo dne datum oznámeno, že v ulici ulice u domu adresa v obec, se nachází podnapilá žena. Na místě byla zajištěna žalovaná, orientační dechovou zkouškou jí bylo zjištěno 2,33 promile alkoholu v dechu. Jelikož žalovaná nebyla schopna najít své současné bydliště, přičemž uvedla, že se na adrese trvalého pobytu nezdržuje již více jak 14 let, a nepodařilo se kontaktovat osobu, se kterou žalovaná údajně bydlí, byla Policií ČR převezena do protialkoholní záchytné stanice v obec, kde byla přijata ve 21,40 hod. Náklady na dopravu vozidlem stát. instituce značka automobilu registrační značka byly vyčísleny částkou 573 Kč. Žalovaná byla vyzvána dne datum k úhradě dlužné částky do patnácti dnů od doručení výzvy. Výzvu k zaplacení žalovaná nepřevzala.

5. Podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, podle § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 tohoto zákona, pokud osoba, která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému anonymizováno vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

6. Podle § 89e odst. 1 citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí tato osoba i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se přivodila do stavu opilosti a byla převezena do protialkoholní záchytné stanice. Žalobce má proto ze zákona právo na náhradu za dopravu podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má plně úspěšný žalobce právo na jejich náhradu, kdy náklady řízení spočívají ve dvou úkonech po 100 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu.

9. Podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle § 11 odst. 2 zákona, je žalobce od placení soudních poplatků osvobozen a poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 zákona přechází na žalovanou. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit soudní poplatek 1 000 Kč, vyměřený podle sazebníku 1, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, lze se domáhat jejího splnění výkonem soudního rozhodnutí, nebo exekucí.