4 C 90/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 618 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 210,29 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 618 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 618 Kč ve výši 11,50 % ročně od , datum, do , datum, ve výši 178,25 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 19 618 Kč ve výši 11,50 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 1 210,29 Kč, a úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 11 641,79 Kč od , datum, do , datum, ve výši 410,64 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 11 641,79 Kč od , datum, do , datum, ve výši 3,47 Kč, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 9 320 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 262 310,40 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 19 618 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 210,29 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným jako klientem uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, , a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 88 000 Kč. Úvěr ve výši 88 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne , datum, . Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 54,82 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 190 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 636 Kč. Žalovaný neplnil řádně, když před zesplatněním úvěru byla uhrazena celkem částka 224 170 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Dle ustanovení smlouvy pod bodem 6.3. vzniklo žalobci právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkou úvěru v délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni , datum, . Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Dle bodu 6.5. smlouvy žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne , datum, do úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle čl. 6.1. smlouvy vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 5 988 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v případě žalovaného u splátky č. , hodnota, , 28, 29, 30, 31, 32, 37, 40, 42, 43, 45 a 46). Podle čl. 6.2. smlouvy vzniklo žalobci právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 4 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v případě žalovaného u splátky č. , hodnota, - 48). Splatnost této smluvní pokuty byla stanovena ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 3 000 Kč. Žalobce požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu zkapitalizovanou ke dni vyhotovení žaloby, tj. ke dni , datum, . Úrok za poskytnutí úvěru požadoval žalobce pouze do částky 262 310,40 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že v současné době je nezaměstnaný, evidován na Úřadu práce a nemá finanční prostředky na splácení.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 88 000 Kč, na který žalovaný uhradil celkem částku 227 140 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím podpisu na dálku, kdy na telefonní číslo , tel. číslo, žalovaným je zaslána SMS zpráva, je vygenerován podpisový kód, vytvoří se platební příkaz a odešle , Anonymizováno, platbu ve výši 1 Kč na účet vedený na jméno žalovaného. Jako variabilní symbol je uveden vygenerovaný podpisový kód. Pokud proběhne platba bez chyby, je žalovanému odeslána na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, a následně žalovaný odešle SMS se svým jménem, příjmením a podpisovým kódem žalobci. Tím dochází k podpisu návrhu smlouvy a dalších dokumentů ze strany žalobce. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši nominální úrokové sazby 54,82 % ročně. Výše RPSN činila 70,93 %. Úvěr byl splatný ve 48 měsíčních splátkách po 5 190 Kč, kdy ve splátce byl zahrnut měsíční poplatek za pojištění ve výši 636 Kč. Dle článku 6 smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti žalovaného. Dle bodu 6.

1. činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení a je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2. má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitne v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle článku 6.4. byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku 6.5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl tento zesplatněn a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem žalobce ze dne , datum, . Před zesplatněním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , a , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .

4. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný podepsal listinu nazvanou „Hodnocení klienta“. Zde bylo uvedeno, že je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, má další splátky u žalobce ve výši 6 585 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí 2 704 Kč, ostatní náklady činí 0 Kč a životní minimum činí 3 860 Kč. Příjem u zaměstnavatele činil 24 309 Kč. Podle výpisu z účtu činil příjem ze zaměstnání žalovaného za červen 2021 částku 18 972 Kč a za červenec 2021 částku 22 005 Kč. Žalobce provedl lustraci v databázi , Anonymizováno, s negativním výsledkem.

5. Při jednání dne , datum, poučil soud žalobce dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že soud nemá za prokázané, že žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a vyzval žalobce k označení všech důkazů k prokázání tvrzení žalobce o řádném zkoumání úvěruschopnosti s tím, že pokud žádné důkazy nebudou označeny a doloženy může to mít za následek neúspěch žalobce v řízení. Žalobce přes poučení soudu žádné další důkazy neoznačil.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 88 000 Kč, vráceno mělo být 218 592 Kč a roční úroková sazba činila 54,82 % ročně. Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 70,93 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně.

11. V daném případě žalobce tvrdil, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného z dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Dle soudu je však zřejmé, že žalobce nedostatečně zhodnotil úvěruschopnost žalovaného. V případě příjmu ze zaměstnání vycházel žalobce z vyšší částky, než která vyplývá z účtu žalovaného. Dále není patrné, zda se žalobce zabýval tím, zda má žalovaný (kromě jiných úvěrových smluv u žalobce) další závazky u bankovních či nebankovních institucí. Žalobce se také spokojil s prohlášením žalovaného, že nemá jiné výdaje než na bydlení a vycházel tak z celkových životních nákladů žalovaného ve výši životního minima 3 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 2 700 Kč, kdy výše těchto nákladů je dle soudu neúměrně nízká a nebyla žalobcem nijak dále prověřována. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Soud doplňuje, že považuje smlouvu za neplatnou rovněž z důvodu ujednání o výši smluvního úroku. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobce se rozhodl uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 262 310,40 Kč. Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatným právním jednáním také dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), která se týkají věcí téhož žalobce, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy.

13. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 88 000 Kč a žalovaný uhradil částku 227 170 Kč, nezbývá z poskytnuté jistiny k úhradě žádná částka Kč. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, žádné náklady řízení však neuplatňoval a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.