4 C 92/2022

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 3 363 m², v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí u , Anonymizováno, úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Tachově dne , datum, domáhal určení, že je výlučným vlastníkem ve výroku uvedeného pozemku. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem nemovitostí v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům čp. 7, zahrady parc. č. , hodnota, , zahrady parc. č. , hodnota, , zahrady parc. č. , hodnota, , kdy tyto nemovitosti tvoří jeden funkční celek. Vlastnické právo nabyl žalobce z ½ přechodem práva v rámci dědictví po otci žalobce , jméno FO, , které bylo projednáno Státním notářstvím v Tachově pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a z ½ nabyl vlastnictví darovací smlouvou ze dne , datum, , kdy darujícím byla matka žalobce , jméno FO, . Rodiče nabyli vlastnické právo k těmto nemovitostem kupní smlouvou sepsanou formou notářského zápisu Státním notářstvím v Tachově pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , registrovanou Státním notářstvím v Tachově dne , datum, , pod. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V roce 2021 žalobce zjistil, že po dobu déle než 50 let právní předchůdci žalobce i žalobce sám, užívají pozemek původního parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nyní označeného jako parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , a to jako zahradu, která je oplocena. Oplocení bylo v průběhu let měněno, zahrada byla osázena ovocnými stromy a pozemek je nyní zapsán na LV Městysu , adresa, . Žalobce se proto dostavil k žalovanému za účelem projednání tohoto stavu, upozornil žalovaného, že považuje pozemek za vydržený, což bylo žalovaným odmítnuto. Žalobce poukazuje na to, že pozemek, který je předmětem sporu, byl zapsán společně s ostatními nemovitostmi, které jsou ve vlastnictví žalobce, na evidenčním listu č. , hodnota, , vedeném tehdejším Střediskem geodezie , adresa, . Žalobce, stejně jako jeho právní předchůdci, byli jedinými, kdo vykonávali oprávněnou držbu k pozemku současného parc. č. , hodnota, , dříve parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce je přesvědčen, že nabyl vlastnické právo vydržením, neboť po dobu delší než 10 let byl v dobré víře, že je oprávněn k výkonu vlastnického práva. Pozemek byl užíván stále stejným způsobem, jako příslušenství k domu čp. , Anonymizováno, . Žalobce je přesvědčen, že by se mohl dovolávat mimořádného vydržení, neboť pozemek užíval jako oprávněný držitel po dobu delší než 20 let, hospodařil na něm a nelze tvrdit, že by tak konal v nepoctivém úmyslu, který by mu měl být znám. Žalovaný hodlá dát předmětný pozemek do nájmu jinému a záměr pronájmu byl schválen na 26. veřejném zasedání Zastupitelstva Městyse , adresa, . Žalobce oznámil žalovanému, že s tímto nesouhlasí.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že tvrzení žalobce nejsou pravdivá. Žalovaný odkázal na ust. § 1089 a § 1090 o.z. s tím, že držba není řádná, pravá a poctivá a soud by měl přihlédnout i k přechodným ustanovením občanského zákoníku. Žalobce i jeho právní předchůdci byli dobře obeznámeni s tím, že pozemek není v jejich vlastnictví. Žalobce najisto zjistil hranice pozemků při komplexní pozemkové úpravě, která byla zahájena v roce 2012 a při realizaci, kdy byli všichni vlastníci vyzváni k seznámení s hranicemi pozemků a která proběhla v roce 2016. Žalobce pozvánku obdržel a nepodal žádnou námitku. Jedná se o pozemek nikoliv nepatrný, který by mohl založit držbu a je v nepoměru k velikosti a tvaru pozemků, které žalobce a jeho právní předchůdci nabyli do vlastnictví. Samotný pozemek je za intravilánem obce a historicky vedla a vede mezi pozemky žalobce a žalovaného komunikace vyznačená na mapě. Žalobce nikdy neplatil daň za pozemek, o kterém tvrdí, že byl v dobré víře jako poctivý držitel. Až po pozemkové úpravě byla komunikace začleněna do ostatních pozemků žalovaného, a to včetně pozemku, na který žalobce uplatňuje právo. Bezplatný převod účelové cesty ze státu na obec se řešil několik let a cesta byla převedena smlouvou v roce 2013. Po dokončení pozemkové úpravy se žalovaný snažil jednat s žalobcem o vyřešení situace, ale protože k dohodě nedošlo, rozhodlo zastupitelstvo o vyhlášení záměru nájmu. Žalovaný proto navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. V rámci závěrečného návrhu žalovaný vznesl námitku promlčení s tím, že tříletá lhůta k podání žaloby uplynula nejpozději dne , datum, .

3. Při jednání dne , datum, byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. K tomu žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem je dán tím, že v katastru nemovitostí je nesoulad se skutečným právním stavem. Dále žalobce uvedl, že o skutečnosti, že není zapsán jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí, se dozvěděl cca před 11 lety v souvislosti s „přeměřováním pozemků“.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník nemovitostí - pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, - zahrada, parc. č. , hodnota, – zahrada a parc. č. , hodnota, – zahrada v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, . Dále bylo mezi účastníky nesporným, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 3 363 m² - zahrada, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na , Anonymizováno, č. , hodnota, . Tyto skutečnosti vyplývají rovněž z informací z katastru nemovitostí.

5. Z notářského zápisu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , narozený , datum, jako prodávající a , jméno FO, , narozený , datum, a , jméno FO, , narozená , datum, jako kupující uzavřeli ve formě notářského zápisu kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti – dům čp. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 1 510 m², stavební parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 212 m², pozemková parcela č. , hodnota, o výměře 532 m², č. , hodnota, o výměře 627 m² a č. , hodnota, o výměře 994 m² v k. ú. , adresa, . Smlouva byla registrována Státním notářstvím v Tachově dne , datum, pod č. Reg. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Celkem se jednalo o pozemky o výměře 3 875 m².

6. Ze spisu Státního notářství v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že rozhodnutím Státního notářství v Tachově ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o dědictví po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, tak, že mimo jiné ½ stavební parcely č. , hodnota, s domem čp. , Anonymizováno, a zahrady č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, nabyl do vlastnictví syn zůstavitele , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, výpis z evidence nemovitostí, z evidenčního listu č. , hodnota, s poznámkou, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 2 438 m² (zahrada) nepatřil zemřelému a patří na LV č. , hodnota, . Ze znaleckého posudku vyhotoveného pro účely dědického řízení na objednávku žalobce soud zjistil, že znalec ocenil mimo jiné i pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ohledně oplocení je ve znaleckém posudku uvedeno, že dvůr i zahrady jsou oplocené různým plotem a to od silnice dolní zahrada s pletivem do rámů a žel. sloupků, s kamennou podezdívkou, vjezd do dvora jsou žel. vrata a dřevěná dvířka do zděných pilířů, ostatní plot je tyčkový a pletivo většinou do dřevěných a z části žel. sloupků. Tento pozemek byl původně obsažen i v rozhodnutí Státního notářství, kterým bylo rozhodnuto o dědictví a až následně byl vyškrtnut na základě sdělení Střediska geodézie , adresa, , že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nepatřil zůstaviteli a měl být zapsán na LV č. , hodnota, . Následně je v dědickém spise založen přípis ze dne , datum, , dle kterého je žalobci zasíláno rozhodnutí s vyznačením právní moci, aby se mohl dostavit do , právnická osoba, a požádat o likvidaci vkladních knížek dle rozhodnutí o dědictví. Žalobce doložil do spisu rozhodnutí Státního , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , ve kterém je uveden i pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , avšak bez vyznačené právní moci.

7. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , narozená , datum, jako dárkyně darovala žalobci , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, ½ rodinného domu čp. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, a zahrady parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s tím, že nemovitosti jsou popsány ve znaleckém posudku soudního znalce , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . V rámci znaleckého posudku byly oceněny mimo jiné ploty okolo zahrady v zadní části usedlosti, kdy se jednalo o drátěné pletivo na ocelových sloupcích, které jsou obetonovány, celková výška plotu byla 150 cm a stáří plotu 20 let. Výměra zadního plotu byla 173,60 m. Podle výpisu z katastru nemovitostí byly oceněny pozemky – parc. č. , hodnota, o výměře 1 789 m², parcela č. , hodnota, o výměře 514 m², parcela č. , hodnota, o výměře 339 m² a parcela č. , hodnota, o výměře 1 689 m², celkem , hodnota, m². Byly oceněny rovněž trvalé porosty, a to jabloně 13 kusů, stáří 50 let, hrušeň 1 kus, stáří 50 let, švestka 7 kusů, stáří 50 let, třešeň 5 kusů, stáří 50 let, ořešák 1 kus, stáří 50 let, ořešák 2 kusy, stáří 40 let, jabloň 3 kusy, stáří 30 let.

8. Z předložených kopií katastrálních map k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, sousedí s pozemkem parc. č. , hodnota, .

9. Z kopie katastrální mapy před pozemkovou úpravou soud zjistil, že současný pozemek parc. č. , hodnota, je tvořen původní parcelou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a částí pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (cesta). Dle sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, vznikla parcela č. , hodnota, rozhodnutím Státního pozemkového úřadu o výměně vlastnických práv a právní účinky zápisu nastaly dne , datum, .

10. Z žádosti o zápis obecního majetku do listu vlastnictví ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, v , Anonymizováno, požádal o zápis obecního majetku do listu vlastnictví a to mimo jiné pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

11. Dle žádosti o zapsání vlastnictví k nemovitostem podle § 8 zákona č. 172/91 Sb. ze dne , datum, požádal žalovaný o zapsání mimo jiné pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 2 438 m², zahrada do evidence nemovitostí s tím, že se jedná o majetek obce, který získala do vlastnictví podle § 1 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. (tzv. historický majetek obce).

12. Dle smlouvy o bezúplatném převodu privatizovaného majetku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, byla převedena do majetku žalovaného mimo jiné parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha o výměře 2 321 m² v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, .

13. Z dokladů o inventuře nemovitostí žalovaného soud zjistil, že ke dni , datum, i ke dni , datum, byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrnut v majetku žalovaného.

14. Ze zápisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce jednal s žalovaným ohledně pozemku parc. č. , hodnota, s tím, že žalobci byl nabídnut pronájem pozemku, případně jeho prodej. Žalobce uvedl, že pozemek užívali asi 50 let jako zahradu a domnívá se, že jej vydržel.

15. Dle veřejné vyhlášky Pozemkového úřadu , adresa, ze dne , datum, bylo oznámeno zahájení řízení o komplexních pozemkových úpravách v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, . Pozvánka ke zjišťování průběhu hranic ze dne , datum, na den , datum, byla dle rozdělovníku zaslána rovněž žalobci.

16. Ze zveřejnění záměru obce ze dne , datum, a z usnesení 26. veřejného zasedání Zastupitelstva městyse , adresa, konaného dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že mimo jiné byl na úřední desce vyvěšen záměr pronájmu pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 3 363 m², zahrady v k. ú. , adresa, za účelem užívání zahrady za roční nájemné ve výši , částka, na dobu neurčitou.

17. Z historického leteckého snímku (č. l. 55) pořízeného v letech 1947 – 1962 a 1959 (č. l. 81) je zřejmé, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nebyl zaplocen tak, jak je zaplocen nyní a vedla zde cesta, která před pozemkovými úpravami byla vyznačena v katastrální mapě (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Z historických leteckých snímků (č. l. , Anonymizováno, – , Anonymizováno, a , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ) pořízených v letech 1998, 2005, 2011, 2019 a 2022 je zřejmé, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, již byl vymezen a užíván v hranicích dle současného stavu společně s částí cesty (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

18. Z mapy pozemkového katastru k. ú. , adresa, z roku 1838 soud zjistil, že v této době pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, neexistoval a za usedlostí st. parc. č , Anonymizováno, byly parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , pravděpodobně využívané jako pole – orná půda.

19. Z důkazu předloženého žalovaným - náčrtu zjišťování hranic – soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti.

20. Dne , datum, při místním šetření bylo zjištěno, že předmětný pozemek parc. č. , hodnota, je zaplocen drátěným plotem, je zatravněn, využíván k chovu ovcí, uskladnění dřeva a na pozemku se nachází starší ovocné stromy. Cesta (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) není na zaplocené části v terénu patrná. Z fotografií pořízených při místním šetření je patrné, že zahrada parc. č. , hodnota, , která je ve vlastnictví žalobce, je na stranách, kde sousedí s pozemky ve vlastnictví jiných osob, ohraničena kromě drátěného pletiva na železných tyčích také starými kamennými sloupky. U pozemkové parc. č. , hodnota, tyto kamenné sloupky nejsou.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je bratrancem žalobce, od června 2022 je zaměstnancem žalovaného. Svědek uvedl, že na zahradě za domem rodiny , jméno FO, se vždy pěstovali brambory, obilí. Původně byla zahrada oplocená dřevěným plotem, před cca 40 lety byl nahrazen plotem drátěným. Na pozemku jsou ovocné stromy. V současné době má žalobce na pozemku ovce. , adresa, je po celou dobu stejného rozsahu.

22. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je švagrová žalobce, k žalovanému nemá žádný vztah. Svědkyně uvedla, že na předmětné zahradě se vždy pěstovala zelenina, brambory, pšenice. , adresa, byla oplocena drátěným plotem, který se ještě za života otce žalobce měnil. Na pozemku byly i ovocné stromy. Rozsah zahrady byl dle svědkyně po celou dobu stejný.

23. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je neteří žalobce, k žalovanému nemá žádný vztah. Svědkyně uvedla, že zahrada za domem byla oplocená drátěným plotem, byly zde stromy, pěstovali se zde brambory, pšenice, kukuřice, sušilo se seno.

24. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je synem žalobce, k žalovanému nemá žádný vztah. Svědek uvedl, že zahrada je po celou dobu co do svého rozsahu stejná, býval zde dřevěný plot, ale před cca 40 lety se předělal na drátěný s kovovými trubkami. Otec žalobce využíval zahradu k pěstování brambor, buřiny, obilí, sušilo se seno a na zahradě byly ovocné stromy. I v současné době je pozemek využíván jako zahrada.

25. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je bratrem žalobce, k žalovanému nemá žádný vztah. Svědek uvedl, že ve , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, vyrůstal. Když se s rodiči přistěhovali, byla zahrada ve špatném stavu, byl zde dřevěný plot v dezolátním stavu, částečně spadlý, pozemek byl zatravněný, byly zde stromy, ale neprořezané. Svědkovi rodiče na pozemku začali hospodařit, pěstovali zde zeleninu (řepu, brambory, česnek, cibuli, zelí, mrkev apod.). Plot se opravoval až po smrti jeho otce. V současné době má žalovaný na pozemku ovce.

26. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že bydlí ve , Anonymizováno, od svého narození, do roku 2002 byl členem zastupitelstva žalovaného. Svědek uvedl, že žalobce má v současné době na předmětné zahradě ovce a ovocné stromy. , jméno FO, se přestěhovala do , Anonymizováno, v roce 1964 nebo 1965 z , adresa, a dům zakoupili od pana , jméno FO, . Dle svědka , Anonymizováno, a , jméno FO, neměli po válce zahradu, a když se rozdělovaly pozemky, tak si zahradu pronajali nebo přikoupili, o vlastnických vztazích nevěděl. Nyní je zahrada za domem zaplocená pletivem. Za sousedními pozemky vedla cesta, která končila u předmětné zahrady.

27. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že v současné době vlastní ve , Anonymizováno, chalupu. Od dětství jezdil do , Anonymizováno, na prázdniny. Svědek uvedl, že předmětná zahrada byla dle něj vždy ve stejném rozsahu, byly na ní ovocné stromy, pěstovali se zde brambory, pšenice. V současné době má žalobce na zahradě ovce a ovocné stromy. Za svého dětství si pamatuje u zahrady plaňkový plot, nyní je zde pletivo.

28. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že má kamarádský vztah s žalobcem. V mládí, když chodil za žalobcem, byla na předmětné zahradě políčka, pěstovaly se zde např. brambory. Dříve byla zahrada ohrazena dřevěným plotem, nyní je oplocená drátěným plotem. Rozsah zahrady se dle svědka nezměnil po celou dobu.

29. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je dcerou žalobce, k žalovanému nemá žádný vztah. Na zahradě jako rodina vždy pěstovali obilí, brambory, byly zde ovocné stromy. Žalobce má na pozemku drůbež. Rozsah zahrady se dle svědkyně po celou dobu nezměnil.

30. Žalovaný v řízení k důkazu navrhl doklady o placení daní z nemovitostí za období, kdy měl žalobce sporný pozemek užívat, případně daňová přiznání. Žalobce však uvedl, že žádné doklady nemá k dispozici a současně odmítl zprostit mlčenlivosti příslušného správce daně.

31. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. Občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

32. V daném případě se žalobce domáhal určení, že vydržel vlastnické právo k pozemku. Pokud se jedná o soudní rozhodnutí určující právo, které má být zaznamenáno do katastru nemovitostí, kdy tímto způsobem má být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, pak je vždy dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , , spisová značka, ). Je také zřejmé, že žalovaný zveřejnil zájem předmětný pozemek pronajmout. Soud proto dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak, aby vlastnické vztahy k pozemku byly postaveny najisto.

33. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

34. Podle § 3036 o.z., se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

35. Vzhledem k tomu, že žalobce, případně jeho právní předchůdci měli užívat nemovitost již před , datum, , tedy před účinností o.z., vycházel soud z právní úpravy vydržení obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku (dále jen „Obč. zák.“) účinného do , datum, .

36. Podle § 129 odst. 1 Obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

37. Podle § 130 odst. 1 Obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

38. Podle § 134 odst. 1 Obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

39. Základními podmínkami vydržení je tedy oprávněná držba podle § 130 Obč. zák. a uplynutí stanoveného času, po kterou má mít oprávněný držitel věc nebo právo nepřetržitě v držbě. Aby byl žalobce oprávněným držitelem, musí věc nejen fakticky ovládat a nakládat s ní jako s vlastní, ale musí být zároveň v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, že mu věc nebo právo patří. Dobrou víru jako psychický stav nelze přímo dokazovat. Lze na ni usuzovat z okolností, v nichž se tento stav projevuje. Tyto okolnosti musí v případě sporu prokazovat držitel – tedy žalobce. V okamžiku, kdy se držitel seznámí se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří, dojde ke ztrátě dobré víry. Na tom nic nemění ani skutečnost, že držitel bude nadále subjektivně v dobré víře, ke ztrátě dobré víry postačí, jestliže držitel při obvyklé opatrnosti musel dojít k závěru, že mu věc nebo právo nepatří. , adresa, víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, )

40. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem - pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, - zahrada, parc. č. , hodnota, – zahrada a parc. č. , hodnota, – zahrada v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, . z ½ na základě rozhodnutí Státního notářství ze dne , datum, v dědickém řízení po otci žalobce a z ½ na základě darovací smlouvy ze dne , datum, uzavřené s , jméno FO, , která byla matkou žalobce. V rámci dědického řízení byl vypracován znalecký posudek pro ocenění nemovitostí, kdy byla oceněna také parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 2 438 m² a původně byl tento pozemek uveden i v samotném rozhodnutí o dědictví. Uvedený pozemek byl následně z rozhodnutí o dědictví vyškrtnut a žalobci bylo spolu s přípisem ze dne , datum, zasláno opravené rozhodnutí s vyznačením právní moci. V souvislosti s uzavřením darovací smlouvy byl rovněž vypracován znalecký posudek znalce , jméno FO, , ve kterém byl mimo jiné oceněn zadní plot z drátěného pletiva o délce 173,60 m, který pravděpodobně odpovídá oplocení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a dále byly oceněny ovocné stromy, které se s největší pravděpodobností nacházely na pozemku parc. č. 267/3. Samotný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3 však oceněn nebyl a nebyl ani součástí darovací smlouvy mezi matkou žalobce a žalobcem. Z výslechu svědků má soud za prokázané, že jak rodiče žalobce, tak následně žalobce sám, užívali sporný pozemek jako zahradu, rodiče žalobce pěstovali na pozemku zeleninu, obilí, chovali domácí zvířata. Pozemek byl nejprve oplocen dřevěným plotem, který byl vyměněn následně za drátěný. K okolnostem nabytí vlastnického práva k nemovitostem se svědci nebyli schopni vyjádřit. Z historických leteckých snímků má soud za prokázáno, že minimálně ještě v roce 1959 vedla v místě za pozemkem parc. č. , hodnota, cesta a pozemek v rozloze a tvaru, jak je nyní zaplocen, na těchto snímcích není patrný. Dále má soud za prokázáno, že současný pozemek parc. č. , hodnota, vznikl v roce 2021 a jedná se o původní pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (cesta). V katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, probíhali od září 2012 komplexní pozemkové úpravy, kdy sám žalobce potvrdil, že cca 11 let ví, že není uveden jako vlastník sporného pozemku v katastru nemovitostí.

41. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že k nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku vydržením nedošlo. Soud se zabýval především tím, zda se na straně žalobce jednalo o oprávněnou držbu. Všichni svědci vypověděli, že jak žalobce, tak jeho rodiče sporný pozemek užívali k pěstování plodin a ovoce, případně chovu domácích zvířat. Sama tato okolnost, tedy že žalobce a jeho právní předchůdci pozemek po dlouhou dobu obhospodařovali, však nepostačuje k závěru, že se na straně žalobce jednalo o oprávněnou držbu. I pokud byla sporná část pozemku užívána bez toho, aby byl žalobce či jeho rodiče upozorněni na to, že užívají cizí pozemek, nepostačuje toto k naplnění dobré víry. Zde soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, podle kterého “k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené právo k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti v jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno od nepaměti.“42. , adresa, víra žalobce se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva, v daném případě tedy k nabytí pozemku v dědickém řízení v roce 1981 a darovací smlouvou v roce 1994. Jak bylo zjištěno z dědického řízení po otci žalobce, byl sice pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, původně zahrnut do dědictví, avšak následně došlo k opravě konečného rozhodnutí a toto s vyznačenou právní mocí bylo zasláno žalobci. Žalobce tak již od počátku, při zachování obvyklé míry opatrnosti, musel mít pochybnosti o pozemcích, které v rámci dědického řízení nabyl. V darovací smlouvě, která byla uzavřena mezi žalobcem jako obdarovaným a matkou žalobce jako dárcem, pak sporný pozemek vůbec uveden není. Všechny pozemky jsou označeny parcelním číslem a jejich výměrou. V souvislosti s nabytím dědictví i v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy proto bylo na žalobci, aby si v případě pochybností ohledně rozsahu vlastnictví, zejména s ohledem na opravené rozhodnutí o dědictví, zjistil nahlédnutím do katastrální mapy, které pozemky dědictvím nabyl a které na něj byly převedeny darovací smlouvou a nespokojil se s tím, že již jeho rodiče užívali pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, od zakoupení usedlosti čp. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, . Na straně žalobce se tak dle soudu nejednalo o tzv. omluvitelný omyl.

43. Významným hlediskem v tomto řízení je dle soudu i velikost sporného pozemku, který je předmětem žaloby. Žalobce nabyl v dědickém řízení a darovací smlouvou pozemky o výměře cca 4 300 m² a sporný pozemek parc. č. , hodnota, má výměru 3 363 m², tedy cca 78 % výměry všech pozemků ve vlastnictví žalobce. Navíc se jedná o pozemek v terénu přehledný, pravidelného tvaru. I tato skutečnost dle soudu vylučuje dobrou víru žalobce v souvislosti s nabytím sporného pozemku.

44. Žalobce rovněž tvrdil, že pozemek užívali již jeho právní předchůdci, kteří pozemek užívali od roku 1964, kdy zakoupili usedlost čp. , Anonymizováno, s pozemky. V této části soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , případně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kdy námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem. Oprávněný držitel si může započítat do doby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce žalobce uplatňujícího své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může žalobce nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu. Zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen.

45. Pokud by tedy soud vycházel z tvrzení žalobce, že sporný pozemek užívali již jeho právní předchůdci – rodiče žalobce a na jejich straně by mohlo dojít k vydržení, nemělo by to vliv na úspěch žalobce ve věci, jelikož je zřejmé, že darovací smlouvou ani v rámci dědického řízení k převodu (přechodu) sporného pozemku nedošlo. Navíc z provedeného dokazování vyplývá, že ani v případě právních předchůdců žalobce nebyly splněny podmínky pro vydržení, a to zejména oprávněná držba. Rodiče žalobce nabyli vlastnické právo k usedlosti čp. , Anonymizováno, ve Strachovicích s pozemky kupní smlouvou ze dne , datum, . V této kupní smlouvě jsou specifikovány jednotlivé pozemky nejen parcelními čísly, ale i jejich výměrou. Svědek , jméno FO, (bratr žalobce) uvedl, že v době, kdy se s rodiči do , Anonymizováno, přistěhovali, byl sporný pozemek neudržovaný, plot spadlý, stromy neprořezané. Je tedy zřejmé, že o pozemek nikdo delší dobu nepečoval. Pokud se rodiče žalobce přes tyto skutečnosti (přesná specifikace pozemků v kupní smlouvě, zanedbaný sporný pozemek) přesto ujali držby sporného pozemku, navíc nikoliv nepatrné výměry v poměru s pozemky nabytými kupní smlouvou, nemohli být v dobré víře, že jsou jeho vlastníky. Vše spíše vypovídá o tom, že v uvedené době 60tých až 80tých let se zejména na vsi neřešili vlastnické vztahy k tzv. záhumenkům, kdy i s ohledem na výskyt ovocných stromů nemohl být pozemek patřičně využíván pro zemědělské účely Státními statky. Tuto skutečnost potvrdil i svědek , jméno FO, , který uvedl, že již od svého otce věděl, že původní vlastníci - rodina , jméno FO, - si měla sporný pozemek po válce při rozdělování pozemků „pronajmout či přikoupit z důvodu malé zahrady“. Pokud již od počátku nemohla být dána dobrá víra rodičů žalobce, nemohla být tato následně založena tím, že o pozemek pečovali a využívali jej k pěstování zeleniny, ovoce a chovu zvířat, jak vypověděli všichni slyšení svědci. V případě otce žalobce pak k vydržení dle tehdy platné právní úpravy ani dojít nemohlo.

46. Žalobce byl v řízení poučen podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že z provedených důkazů soud nemá za prokázané tvrzení žalobce o dobré víře o tom, že mu předmětná nemovitost, tedy pozemek parc. č. , hodnota, patří, a že je tedy držitelem oprávněným a byl vyzván k označení všech důkazních návrhů k prokázání tohoto tvrzení. Současně byl poučen o následcích neunesení důkazního břemene. Žalobce přes poučení soudu žádné důkazy neoznačil.

47. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s obvyklou opatrností a již od počátku v souvislosti s nabytím vlastnického práva k sousedním pozemkům nebyla dána dobrá víra na straně žalobce ohledně oprávněné držby sporného pozemku. Jelikož nebyly splněny podmínky vydržení a soud neshledal ani podmínky pro mimořádné vydržení, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

48. Pokud žalovaný uplatnil v rámci svého závěrečného návrhu námitku promlčení ohledně podání žaloby na určení vlastnického práva, soud tuto neshledal důvodnou s odkazem na ust. § 100 odst. 2 věta první Obč. zák., podle kterého se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

49. K odvolání žalobce rozhodoval ve věci Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně potud, že zákonné předpoklady řádného vydržení ve smyslu ust. § 1089 o.z. nebyly žalobcem prokázány. Dle odvolacího soudu byl však předčasný závěr soudu prvního stupně, podle něhož nemohlo dojít k mimořádnému vydržení podle ust. § 1095 o.z., kdy zákonnou podmínkou vydržení podle § 1095 o.z. není poctivá držba ve smyslu § 992 odst. 1 o.z., ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, který se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o.z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o.z.). Držba nikoliv v nepoctivém úmyslu tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci je někdo jiný, neznamená bez dalšího, že nemůže splnit zákonné podmínky mimořádného vydržení. Zde odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, .

50. V rámci odvolacího řízení poučil Krajský soud v Plzni žalovaného dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrzení a důkazní ve vztahu k prokázání nepoctivého úmyslu na straně žalobce jako podmínky vyloučení mimořádného vydržení sporného pozemku žalobcem dle § 1095 o.z.

51. Na základě tohoto poučení žalovaný podáním ze dne , datum, doplnil svá tvrzení tak, že po celou dobu žalobce nikdy neplatil za uvedený pozemek daně, z čehož je jisté, že žalobce věděl o tom, že pozemek je obce. U daňového přiznání se vyplňuje jak číslo parcely, tak její velikost a je nemožné zaměnit předmětný pozemek o velikosti 3 368 m² za čtyři parcely žalobce, které mají dohromady 4 331 m². Dále žalovaný odkázal na dědické řízení po otci žalobce, ve kterém mu byla doručena dvě rozhodnutí o dědictví, v prvním byla uvedena předmětná parcela, ve druhém, totožném usnesení, byl předmětný pozemek přeškrtnut, jelikož při zápisu do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že tento pozemek není součástí dědictví. Žalobce vzal opravné rozhodnutí na vědomí, na základě toho podal žádost na finanční úřad, ale v rozhodnutí o placení daně ani v pozdějších úpravách není pozemek nikdy uveden. Žalovaný poukázal na to, že žalobce si pozemek ohraničil až poté, co se stal výlučným vlastníkem pozemku, tedy po roce 1993 a dále prokazatelně připlocoval ještě v průběhu zaměření hranic v rámci pozemkových úprav. Pozemek nebyl vytyčen v terénu, a proto obec trpěla úmyslné nepoctivé chování žalobce. , právnická osoba, prodloužila covidová situace. , adresa, šetřením bylo prokázáno, že oplocení je poskládané z různého materiálu, pozemek byl vysekaný na drn účelově pro místní šetření a v terénu byla zřetelná i cesta ke transformátoru, která tam byla nejméně do konce sedmdesátých let, možná i déle a kterou žalovaný dostal od státních statků až v roce 2012. Předmětný pozemek sousedí s pozemky žalobce na LV č. , hodnota, jen jednou stranou. Zbývající strany si žalobce musel někde zjistit, a to lze jen náhledem do katastru nemovitostí, jelikož se pozemek nachází na hranici intravilánu, kde pozemky v extravilánu již nejsou ohraničené a lze je dovodit jen sporadicky, např. remízky. Žalovaný přenechal žalobci užívání pozemku výprosou, o čemž ho dostatečně často informoval současný i minulý starosta a úřednice úřadu. Jedná se o malý obecní úřad s velkou rozlohou a mnoho věcí bylo domluveno ústně. Žalobce byl ze strany žalovaného mnohokrát poučován o tom, že předmětný pozemek užívá bezplatně na dobu neurčitou. Žalobce využil skutečnosti, že se obec s obyvateli převážně domlouvá ústně a lstí chce z obce vylákat pozemek, o kterém nelze říct, že by nebyl zřejmý. Pozemek je řádně evidovaný, žalovaný ho má zahrnutý ve všech evidencích, daň z nemovitostí z něj neplatí, protože je od daně z nemovitosti osvobozen. Žalobce nejpozději v roce 2016 se seznámil při katastrálním mapování se skutečnými hranicemi jím vlastněných pozemků. Podobné mapování proběhlo i v 90tých letech minulého století, kdy žalobce musel slyšet stejné informace ohledně jím vlastněných pozemků. Žalobce tedy drží pozemek v nepoctivém úmyslu, protože neměl spravedlivý důvod pro uchopení držby.

52. K tomuto žalobce uvedl v replice ze dne , datum, , že žalovanému se nepodařilo prokázat nepoctivý úmysl, jelikož žalobce po celou dobu jednal v dobré víře a prokázání nepoctivého úmyslu je tak nemožné. Žalobce je po celou dobu přesvědčen, že platí daň ze všech nemovitostí, které vlastní, které užívá a které jsou oploceny. V době, kdy žalobce podával daňové přiznání, zahrnul do něj veškeré nabyté nemovitostí, v přesvědčení, že je v nich zahrnut taktéž sporný pozemek. Jelikož se jedná o nepřehledný terén, žalobce ani nenapadlo, že by měl užívat větší výměru než jakou vlastní. Dle žalobce ani skutečnost, že došlo v dědickém rozhodnutí k přeškrtnutí jednoho z pozemků, neprokazuje jeho nepoctivý úmysl, když sice byl nějaký pozemek vyloučen, ovšem žalobce ani nenapadlo, že by se snad mělo jednat o pozemek, který má připlocen, a který jeho rodiče po celý život užívali. Naopak se mohl domnívat, že se jedná pouze o administrativní chybu. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že si předmětný pozemek připlotil až poté, co se stal jeho výlučným vlastníkem. Sporný pozemek byl ohraničen plotem tak, jak je ohraničen dnes již v době, kdy jej kupovali rodiče žalobce. Žalobce pouze vyměnil původní, stářím opotřebovaný plot, za nový. I z uvedeného je zřejmé, že žalobce jednal v dobré víře, když o pozemek pečoval a na vlastní náklady jej zveleboval, například výstavbou nového oplocení. Žalobce rovněž sporuje, že by se mohlo jednat o výprosu. Pokud toto žalovaný tvrdí, pak jednal zcela v rozporu se svými povinnostmi pečovat o obecní majetek jako řádný hospodář. Poprvé, kdy žalovaný zveřejnil svůj závěr pronajmout pozemek, bylo až v roce 2022. Žalovaný nikdy po žalobci nechtěl do roku 2022 nájemné a nepožadoval ani jiné užitky, přestože má žalovaný nakládat se svým majetkem hospodárně. Žalobce je tedy po celou dobu v přesvědčení, že jeho držba nikomu nepůsobí újmu. Žalobce je přesvědčen, že se žalovanému nepodařilo vyloučit, že ze strany žalobce došlo k mimořádnému vydržení pozemku a žalobcem uplatněný nárok je oprávněný.

53. Z důkazů, které žalovaný označil po poučení odvolacím soudem, soud prvního stupně zjistil následující:

54. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnána u žalovaného od roku 1998 jako účetní. Byla přítomna tomu, kdy se žalobce dostavil k žalovanému a chtěl vyřešit sporný pozemek. Nabízel, že by pozemek odkoupil za , částka, /m², bylo mu však sděleno, že v případě kupní smlouvy je nutné vyhotovit znalecký posudek ohledně ceny pozemku. Dále uvedla, že u žalovaného probíhají každý rok inventury pozemků a pokud byl zjištěn rozdílný stav užívání oproti zápisu v katastru nemovitostí, snažil se žalovaný tyto vztahy narovnat, ať už prodejem či pronájmem pozemků.

55. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je zaměstnána u žalovaného od roku 2001 a má na starosti majetek žalovaného. Ohledně sporného pozemku byla svědkyně přítomna v roce 2012 na místním šetření v souvislosti s pozemkovými úpravami a s žalobcem bylo dohodnuto, že tento pozemek bude vyřešen po pozemkových úpravách s tím, že se žalobce poté dostaví k žalovanému a pozemek odkoupí nebo pronajme. V té době nebylo jisté, zda žalovaný bude po pozemkových úpravách stále vlastníkem tohoto pozemku, zda nedojde ke směně. , právnická osoba, skončily v roce 2021 a svědkyně poté několikrát vyzývala žalobce, aby se dostavil k žalovanému k projednání pozemku. Poté, kdy se žalobce dostavil, nabídl, že by pozemek odkoupil za cenu , částka, /m². U starosty se pak sepisoval zápis z jednání s tím, že se žalobce do podzimu ozve, jak se rozhodl. Svědkyně žalobce opětovně vyzývala, aby se dostavil k jednání, ale protože tak neučinil, byl vyhlášen veřejný záměr o pronájmu tohoto pozemku. Žádný zájemce se však nepřihlásil. Sporný pozemek je tzv. „historickým majetkem obce“ a žalovaný vlastní celkem cca 1 106 ha pozemků.

56. Z výslechu starosty žalovaného , jméno FO, bylo zjištěno, že vykonává funkci starosty žalovaného od voleb v listopadu 2006, předtím působil v letech 1998 – 2002 v zastupitelstvu žalovaného. Uvedl, že žalovanému jako obci bylo doporučeno ze strany Pozemkového úřadu, aby se zdrželi v době pozemkových úprav nakládání s pozemky. Žalovaný v té době řešil hlavně vlastnictví cest a vodních toků a pro tyto účely používal územní rezervy. Nebylo zřejmé, zda sporná zahrada nebude použita jako tato územní rezerva. Žalovaný se vždy snaží vyjít lidem vstříc, aby mohli pozemky, které užívají, užívat i nadále. Žalovaný vlastní velké množství pozemků, situace byla nepřehledná, v 90tých letech se dohledávali pozemky, pracovníci žalovaného nedostatečně znali problematiku, obce identifikovali své majetky, neproběhla digitalizace, byly chyby ve výměrách pozemků. V minulém režimu pak nikdo neřešil připlocení pozemků a až postupně se narovnávaly vlastnické vztahy.

57. Ze žádosti o součinnost ze dne , datum, (č. l. 179) a odpovědi Finančního úřadu (přílohová obálka) soud zjistil, že vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (nyní pozemek parc. č. , hodnota, ) je žalovaný a tento je dle § 4 zákona č. 338/1992 Sb. od daně osvobozen.

58. Dle žádosti o provedení pozemkové úpravy požádal žalovaný dne , datum, o provedení pozemkové úpravy v katastrálním území , adresa, a dle sdělení Státního pozemkového úřadu byly pozemkové úpravy v tomto katastrálním území zahájeny dne , datum, veřejnou vyhláškou.

59. Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

60. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o.z.) ani – pro dobu držby před , datum, – držba oprávněná (§ 130 odst. 1 Obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ) Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je dle dovolacího soudu v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Při výkladu sousloví „nepoctivý úmysl“ je třeba přihlédnout i k principu poctivosti (§ 6 odst. 1 o.z.). Ustanovení § 6 o.z. a na něj navazující § 7 o.z. se hlásí k principům poctivosti a dobré víry. Oba principy spolu souvisejí, avšak zároveň je mezi oběma zapotřebí rozlišovat. Poctivost vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany.

61. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ujal-li se žalobce spolu s pozemky, které nabyl do vlastnictví i držby sousedních pozemků, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o.z., věta druhá, neboť mu „musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak omluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. Jestliže byl tedy poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se držitel bez právního důvodu chopil tak velký, že držiteli muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyl (výměra takto drženého pozemku dosahovala zpravidla výrazně více než 50 % výměry pozemku koupeného či jinak nabytého), pak, nebyly-li tu okolnosti výrazně svědčící v jeho prospěch, jde o držbu nabytou v nepoctivém úmyslu.

62. Jsou-li tu však objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem, je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

63. S ohledem rozhodnutí odvolacího soudu a na shora uvedenou judikaturu se soud zabýval tím, zda na straně žalobce došlo k mimořádnému vydržení sporného pozemku parc. č. , hodnota, , tedy zda byl žalobci prokázán nepoctivý úmysl, zejména při uchopení držby sporného pozemku v roce 1981. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. , spisová značka, po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, byl na objednávku žalobce vypracován znalecký posudek o ceně nemovitosti čp. 7 v osadě , adresa, . Ve znaleckém posudku byl mimo jiné oceněn pozemek parc. č. 267/3 o výměře 2 438 m² - zahrada. Žalobce tedy musel být dobře seznámen s tím, které pozemky a o jaké výměře jsou oceňovány pro účely dědického řízení. V dědickém řízení byla původně ½ pozemku parc. č. 267/3 zahrnuta do dědictví, avšak následně na základě sdělení Střediska geodézie došlo k opravě rozhodnutí a ½ pozemku parc. č. 267/3 byla z dědictví vyškrtnuta, jelikož nebyla ve vlastnictví zůstavitele. Toto opravené rozhodnutí bylo prokazatelně žalobci doručeno a byl s ním seznámen. Soud v tomto jednání žalobce spatřuje nepoctivý úmysl při uchopení držby. Z katastrálních map i místního šetření je nepochybné, že sporný pozemek je v terénu naprosto přehledný. Ze strany nenavazující na pozemek žalobce má sporný pozemek pravidelný tvar a navíc rozloha pozemků, jejichž mimořádného vydržení se žalobce domáhá, tvoří téměř 80 % rozlohy pozemků, které jsou ve vlastnictví žalobce. Mezi pozemkem parc. č. 267/3 a pozemkem parc. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce navíc vedla cesta (pozemek parc. č. 588/2), která byla ve vlastnictví žalovaného až od roku 2013 a až v rámci pozemkových úprav došlo ke vzniku současné parcely č. , hodnota, , jejíhož vydržení (popř. mimořádného vydržení) se žalobce domáhá. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze uzavřít, že by se žalobce mohl domnívat, že se jedná o pouhé „administrativní pochybení“. Dle soudu se nejednalo o pouhý omyl žalobce, ale s ohledem na průběh dědického řízení (znalecký posudek vypracovaný na objednávku žalobce) a jeho výsledek (oprava rozhodnutí a vyškrtnutí pozemku parc. č. 267/3) nejednal žalobce poctivě (§ 6 odst. 1 o.z.) a vzhledem k poměru výměry nabytých pozemků a pozemku, jehož držby se chopil bez právního důvodu (téměř 80 %) muselo být žalobci jasné, že drží více, než nabyl. Soud proto dospěl k závěru, že se jedná o držbu nabytou v nepoctivém úmyslu.

64. Další skutečností, kterou soud zhodnotil v neprospěch žalobce je to, že ačkoliv se jedná o pozemek velké výměry, žalobce nikdy z tohoto pozemku neplatil daň z nemovitostí. Pokud bylo ze strany žalovaného navrženo vyžádání zprávy od Finančního úřadu ohledně placení daně z nemovitostí žalobcem, žalobce k tomuto neudělil souhlas a tato skutečnost utvrzuje soud v tom, že žalobce si byl vědom, že ze sporného pozemku nikdy daň z nemovitosti nehradil a ani v tomto směru nečinil žádné kroky.

65. Do roku 1991 byl sporný pozemek ve vlastnictví státu. Pro období do roku 1989 pak bylo typické zejména na vesnicích, že lidé využívali k hospodaření i pozemky za jejich usedlostmi a docházelo k „připlocování pozemků“ bez jakéhokoliv právního důvodu s tím, že stát toto jednání toleroval a v obhospodařování pozemků nikdo nezbraňoval. Žalobce sporný pozemek užíval při vědomí, že je ve vlastnictví státu a poté obce, která mu v jeho užívání rovněž nebránila.

66. Pokud žalovaný namítal, že v případě sporného pozemku se jednalo o výprosu dle § 2189 o.z., soud se s tímto právním názorem žalobce neztotožňuje. Mezi znaky výprosy patří mimo jiné absence ujednání doby užívání věci. Sám žalovaný však tvrdil, že výprosa sporného pozemku měla trvat „do skončení pozemkových úprav“ a poté se měli účastníci dohodnout na prodeji či pronájmu sporného pozemku. Tímto však došlo k ujednání doby užívání věci a nejednalo se o výprosu.

67. Soud posuzoval rovněž chování žalovaného, který byl k žalobci velmi benevolentní a danou situaci neřešil. Zde soud přihlédl k postavení žalovaného jako menší obce bez dostatečného odborného personálního obsazení. Z výslechu starosty žalovaného i z úřední činnosti soudu (obdobné případy vydržení) je soudu známo, že přes poměrně dlouhou dobu, která uplynula od roku 1989, dosud nejsou vyřešeny všechny vlastnické vztahy k pozemkům, kde je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí obec a pozemek je užíván jinou, zejména fyzickou, osobou. Příčinou je jednak poměrně rozsáhlý majetek ve vlastnictví obcí, dlouho probíhající pozemkové úpravy i dlouhá absence digitalizace. Zejména v menších obcích je pak spíše pravidlem benevolentní přístup obcí k užívání pozemků ve vlastnictví obce jejími občany. Soud proto přihlédl k tomu, že nejméně od počátku pozemkových úprav cca v roce 2011/2012 bylo oběma účastníkům známo, že pozemek je v katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví žalovaného (obce), ale právě s ohledem na probíhající pozemkové úpravy nebyla situace řešena až do skončení pozemkových úprav v roce 2021.

68. Na základě shora uvedených závěrů proto soud žalobu zamítl, jelikož dospěl k závěru, že na straně žalobce nedošlo k vydržení ani k mimořádnému vydržení sporného pozemku.

69. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný měl v řízení plný úspěch a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému by příslušela dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za jeden úkon právní služby odměna ve výši , částka, dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) AT. Žalovaný však vyúčtoval pouze náklady řízení spočívající v odměně advokáta za deset úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne , datum, , účast na místním šetření dne , datum, , účast u výslechu svědků mimo jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , vyjádření k odvolání žalobce, účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, , doplnění tvrzení ze dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, ) po , částka, v celkové výši , částka, a deseti náhradách hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT po , částka, v celkové výši , částka, . Celková náhrada nákladů řízení vyúčtovaných žalovaným za řízení před soudem I. stupně a za odvolací řízení tak činí , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalovaného.