5 C 105/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 12 896 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 208 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 208 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 896 Kč s přísl. a nahradil jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota ( dále jen „smlouva“), na základě která právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 8000 Kč, a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 60 týdenních splátkách po 245 Kč, a to spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6688 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1022 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98% ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1520 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč. Uvedené částky se žalovaný zavázal uhradit do datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum. Od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku 1792 Kč. S ohledem na uvedené se žalobkyně touto žalobou domáhá po žalovaném úhrady částky 12 896 Kč s přísl., představující dlužnou jistinu ve výši 7 023,97 Kč, dlužný poplatek ve výši 5 872,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 646,10 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 5508,23 Kč, úrok ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 023,97 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 023,97 Kč od datum do zaplacení. Uvedené částky žalovaný neuhradil ani přes písemnou upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle ust. § 115a) o. s. ř. , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, proto soud předpokládal dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o půjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvy se základní skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, vzal soud za zjištěné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny souhrnný poplatek ve výši 6688 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Žalovaný však půjčku řádně nesplácel, do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil pouze částku 1 792 Kč a po postoupení neuhradil žádnou částku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemnou upomínkou, na kterou nereagoval.

5. Dle ust. § 657 z. č. 40/1964 Sb. v rozh. znění, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Dle ust. § 658 odst. 1 cit. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla v souladu s ust. § 657 a 658 z. č. 40/1964 Sb. v rozh. znění, uzavřena smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku ve výši 6688 Kč nicméně soud nepovažuje za platné ujednání, když dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o půjčce je v této části neplatná (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ve smlouvě o půjčce není vysvětleno, z jakých konkrétních částí a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá. Jedná se tudíž o ujednání neurčité, kdy není vůbec zřejmé, zač má žalovaný poplatek platit. I pokud by se jednalo o smluvený úrok dle § 658 z. č. 40/1964 Sb. v rozh. znění, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, byl by takový úrok sjednán ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními instituty, a v daném případě by se tak rovněž jednalo o ujednání, které je neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ust. § 39 z. č. 40/1964 Sb. v rozh. znění. V daném případě se totiž jedná o vztah spotřebitele a podnikatele, za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) a nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem „souhrnný poplatek“ se bude, byť jen zčásti, skrývat smluvní úrok. Vzhledem k tomu tedy, že žalovanému byla zapůjčena částka 8 000 Kč a tento uhradil 1 792 Kč do doby postoupení pohledávky, nezbylo soudu než žalobu posoudit jako důvodnou co do částky 6 208 Kč s přísl, a to zák. úrokem z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle sut. § 1970 NOZ ve výši odpovídající ust. § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a co do zbylé části žalobu zamítnout. Pro úplnost pak soud podává, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu ust. § 1879 NOZ. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, a to s ohledem na úspěch a neúspěch stran sporu ve věci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.