5 C 127/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 126 549,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 126 549,40 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 031,09 Kč, s úrokem v částce 1 591,69 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 658,36 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 34 658,36 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 742,44 Kč, s úrokem v částce 2 831,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 738,16 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 26 738,16 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 128,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se touto žalobou domáhá zaplacení dvou pohledávek, které jí byly postoupeny společností právnická osoba na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne datum. Obě pohledávky vznikly z titulu smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným Jméno žalovaného, přičemž žalovaný přestal řádně a včas splácet sjednané měsíční splátky. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného žalobkyně požaduje zaplacení dlužných jistin ve výši 34.658,36 Kč a 26.738,16 Kč, dlužných poplatků ve výši 40.127,00 Kč a 25.025,88 Kč, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jakož i zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků ve výši 12,75 % ročně z obou jistin od data splatnosti do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. První smlouva č. hodnota byla uzavřena dne datum, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných poplatků a úroků ve výši 49.048 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3.711 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Druhá smlouva č. hodnota byla uzavřena dne datum, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 34.000 Kč, kterou se zavázal splatit včetně poplatků a úroků ve výši 38.405 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3.017 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Obě smlouvy byly uzavřeny v písemné formě, jejich součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně dokumentu. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že byl seznámen s obsahem smlouvy, že poskytl pravdivé informace o své finanční situaci a že si je vědom všech rizik spojených s úvěrem. Tyto skutečnosti vyplývají ze samotných smluv o spotřebitelském úvěru a zákaznických karet, které byly předloženy jako důkaz. Žalovaný přestal plnit své závazky ze smluv, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne datum. K datu datum byla dlužná jistina ze smlouvy č. hodnota vyčíslena na částku 34.658,36 Kč a dlužný poplatek na částku 40.127 Kč. Ze smlouvy č. hodnota činila dlužná jistina 26.738,16 Kč a dlužný poplatek 25.025,88 Kč. Po tomto datu žalovaný na pohledávky ničeho neuhradil. Tyto skutečnosti jsou doloženy zákaznickými kartami a vyčíslením pohledávek. Obě pohledávky byly postoupeny žalobci, společnosti Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností téhož dne. Postoupení bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem, což je doloženo oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Žalobce tak prokázal svou procesní legitimaci. Před podáním návrhu byl žalovaný vyzván k plnění dle § 142a o. s. ř. předžalobní výzvou obsahující skutkový a právní rozbor věci, zaslanou na jeho poslední známou adresu. Tato výzva byla doložena včetně dokladu o odeslání. Dle ust. § 84 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Dle ust. § 85 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, spotřebitel je povinen poskytovat pravdivé informace potřebné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Dle ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, poskytovatel je povinen ověřit informace získané od spotřebitele, pokud jsou pro posouzení úvěruschopnosti podstatné. Dle ust. § 87 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, poskytovatel je povinen uchovávat záznam o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele po dobu trvání smlouvy a nejméně po dobu 5 let od jejího ukončení. Dle ust. § 88 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, poskytovatel nesmí poskytnout spotřebitelský úvěr, pokud na základě posouzení úvěruschopnosti zjistí, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Dle ust. § 89 z. č. 257/2016 Sb. v rozh. znění, porušení povinnosti podle § 84 až § 88 nezpůsobuje neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud se nejedná o závažné porušení, které by vedlo k rozporu se zákonem nebo dobrými mravy. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval následující právní hodnocení. Smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny po nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy po 1. 12. 2016. Žalobce v návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, přičemž žalovaný poskytl pravdivé informace, které byly ověřeny. Tato skutečnost je doložena zákaznickou kartou a smlouvou. I kdyby soud shledal, že nebyla dostatečně prokázána odborná péče při posouzení schopnosti splácet, nejedná se o absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení. V důsledku prodlení vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zároveň na úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 12,75 % ročně. Tyto úroky byly řádně vyčísleny a doloženy. Žalobce je tedy oprávněn požadovat zaplacení dlužné jistiny, poplatků, kapitalizovaných úroků, zákonných úroků z prodlení a úroků sjednaných ve smlouvě, jakož i náhradu nákladů řízení, které byly vyčísleny v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a doloženy příslušnými doklady. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 128,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126 549,40 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 890 Kč ve výši 4 176,90 Kč. Lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.