5 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 10 805,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 666,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 666,61 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně částky 2 243, 62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 910,23 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 895,57, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 278,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 805,80 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu k službě Twisto účet (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl žalované zřízen platební účet, z něhož byla oprávněná realizovat platby a byla povinná řádně a včas hradit vyúčtování takto provedených plateb, vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná v období od , datum, do , datum, provedla 13 plateb v celkové výši 5 666,61 Kč. Žalovaná úvěr neuhradila a byla upomínána k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 5 666,61 Kč, poplatku za službu ve výši 55, 69 Kč, poplatku z prodlení ve výši 2 187,93 Kč. Pro případ prodlení s placením se žalovaná zavázala uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 2 895,57 Kč. Pohledávka vůči žalované byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala.

3. Vhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu, na jejímž základě byl žalované zřízen platební účet s úvěrovým rámcem ve výši 3 000 Kč. Z předložených vyúčtování za měsíce listopad, prosinec 2023 a leden 2024 soud zjistil, že žalovaná v období od , datum, do , datum, provedla jednotlivé platby v celkové výši 5 666,61 Kč, přičemž žalované byly vedle jistiny účtované rovněž poplatky a sankce v souladu se smlouvou a VOP, a to poplatek za službu ve výši 55,69 Kč a poplatek z prodlení v celkové částce 2 187,93 Kč. Podle článku 4. 4. 3 VOP se žalovaná pro případ prodlení se splácením pohledávky zavázala uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Výše smluvní pokuty činí 2 895,57 Kč. Z výzev žalobkyně vyplývá, že žalovaná byla opakovaně upomínána k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, . Splatnost pohledávky nastala dne , datum, .

6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištěn. V řízení žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná uskutečnila platby v celkové výši 5 666,61 Kč za období od , datum, do , datum, .

12. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to i s přihlédnutím k judikatuře SDEU, která zdůrazňuje povinnost věřitele s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet (viz rozsudek SDEU ve věci C-679/18, rozsudek SDEU ve věci C-755/22). Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla dle tvrzení žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. K těmto tvrzením však žalobkyně nepředložila dostatečné listinné důkazy. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř., že by před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena, a to ani jakým konkrétním způsobem tak bylo učiněno. Ze spisu nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně vycházel z dostatečných a ověřených informací o příjmech a výdajích žalované či že by tyto informace byly ověřeny prostřednictvím relevantních databází. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti svého právního předchůdce postupovat při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péči v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a smlouvu proto shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona.

13. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako neplatnou, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalovaná za období od , datum, do , datum, učinila celkem , hodnota, plateb v celkové výši 5 666,61 Kč, přičemž žalovaná tuto dlužnou částku neuhradila. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 5 666,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 278,80 Kč, přičemž tato částka představuje 4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 805 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.