5 C 189/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 900 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 085 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla RZ , SPZ, neměl v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno celkem , hodnota, dní. Žalobkyně žádala částku 3 900 Kč (počet dnů x denní sazba dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.) za období od , datum, do , datum, a částku 7 085 Kč za období od , datum, do , datum, a 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, a ze dne , datum, . Splatnost příspěvku z první pohledávky nastala dne , datum, , a splatnost příspěvku z druhé pohledávky nastala dne , datum, .

2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.

5. Z Registru silničních vozidel a z výzev žalobkyně, ve kterých jsou zachyceny údaje o vozidlu, provozovateli, počtu nepojištěných dnů a výši příspěvku má soud za prokázané, že žalovaný byl ve vymezené době provozovatelem předmětného motorového vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v tomto období nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, , na které nereagoval.

6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.

7. Podle § 6 odst. 2 POPV se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

8. Podle § 45 odst. 2 POPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

9. Dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném přede dnem , datum, , kterou se provádí POPV, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 ve výši 65 Kč. Dle § 6 citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem vozidla RZ , SPZ, žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 6 odst. 1 POPV pojištěno být muselo, má žalobkyně vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce č. 69/2024 Sb. Žalovaný tento příspěvek neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní vyzván. Soud přiznal žalobkyni dle § 45 POPV2 ve spojení s § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb., taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 585 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.