5 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 11 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 160 Kč od , datum, do zaplacení a částku 7 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 825 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel motorového vozidla RZ , SPZ, neměl v období od , datum, do , datum, , sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 64 dní. Žalobkyně žádala částku 4 160 Kč (počet dnů x denní sazba dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, , splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Dále žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla RZ , SPZ, neměl v období od , datum, do , datum, , sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo tedy nepojištěno celkem , hodnota, dní. Žalobkyně žádala částku 6 825 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatnění práva ve výši 300 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne , datum, . Splatnost příspěvku nastala dne , datum, .

2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.

5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobkyní dne , datum, k úhradě příspěvku do garančního fondu za motorové vozidlo RZ , SPZ, za časové období od , datum, do , datum, (64 dní nepojištění), a dne , datum, k úhradě příspěvku za motorové vozidlo RZ , SPZ, za časové období od , datum, do , datum, (105 dní nepojištění). Příspěvek za motorové vozidlo RZ , SPZ, byl vyčíslen částkou 4 160 Kč a příspěvek za motorové vozidlo RZ , SPZ, částkou 6 825 Kč. Dále byl žalovaný upomínán právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne , datum, a ze dne , datum, , taktéž bezvýsledně.

6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.

7. Podle § 6 odst. 2 POPV se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

8. Podle § 45 odst. 2 POPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

9. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla RZ , SPZ, vozidla RZ , SPZ, , neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv k tomu byl podle § 6 odst. 1 POPV povinen. V důsledku nesplnění této povinnosti vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku, jehož výše odpovídá vyhlášce č. 69/2024 Sb. Z uvedeného důvodu mu žalobkyně vyměřila příspěvek související s nepojištěnými vozidly, specifikovaný shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit částku 4 460 Kč jako příspěvek za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, částku 7 125 jako příspěvek za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, , kdy obě částky představuji součet příspěvku za nepojištění vozidla a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka, a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 585 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.