5 C 41/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 20 316 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 360 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 453 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne datum Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba., IČ: IČO dne datum žalované poskytla částku 13 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 7 956 Kč .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně společnost právnická osoba. s žalovanou uzavřela Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně dne datum žalované poskytla částku 13 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne datum nevrátila, ani přes písemnou upomínku žalobkyně. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 13 000 Kč a dále poplatku za uzavření smlouvy ve výši 7 956 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 403 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, toto postoupení bylo žalované oznámeno.

5. Podle § 657 občanského zákoníku, účinného do datum, dále jen „o. z.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnutí doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 55 odst. 1 o. z., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

8. Podle § 55 odst. 2 o. z., ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

9. Podle § 56 odst. 1 o. z., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 3 odst. 1 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 52 odst. 1 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 Kč, kterou měla vrátit do datum. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v plné výši, když uhradila toliko částku 640 Kč, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, kdy žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni částku odpovídající neuhrazené jistině a to včetně požadovaného příslušenství, zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle ust. § 517 odst. 2 o. z. ve výši odpovídající nař. vl. Pohledávka za žalovanou byla přitom na žalobkyni platně postoupena dle ust. § 524 a násl. o. z.

13. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu právnická osoba (viz § 51a) a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 51a) a násl. o. z. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 56 o. z., které i demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 56 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 3 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 657 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 39 o. z. ve spojen s ust. § 3 ods.t 1 o. z. ) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši 7 956 Kč na roční procentní úrok (zde 61,20%), je uvedené ujednání pro rozpor s dobrými mravy neplatné, a proto soud v této části žalobu zamítnul.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla co do 60% žalovaného nároku úspěšná a co do 40% neúspěšná, soud jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 453 Kč, představující 20% celkových nákladů řízení, které činí 2 265 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 813 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 316 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 15. adresa stanovené v tomto rozsudku vycházejí z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.