5 C 48/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 12 369,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 369,86 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 208,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1008,33 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8051,35 Kč od 2.12.2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 8051,35 Kč od 2.12.2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 369,86 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 15. 4. 2024 Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků a cen podle bodu 3 Smlouvy o úvěru tak, že uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Úrok byl sjednán ve výši 12 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za správu a vedení účtu, jakož i další případně poplatky. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradil je 10 812 Kč. Pokud úvěr nebo jiná pohledávka ze smlouvy není splacena řádně a včas, je žalobkyně oprávněna kromě řádného úroku účtovat i úrok z prodlení z nesplacené částky a vzniklé náklady spojené se správou úvěru a s případným vymáháním úvěru. Upomínkou ze dne 16. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, což žalovaný neučinil. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni 10. 9. 2025. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 24. 2. 2026. Pohledávka vůči žalovanému byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 11. 2025 s účinnosti od 1. 12. 2025, uzavřenou mezi právnická osoba. a žalobkyní. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 16. 12. 2025. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 051,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 208,33 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 008,33 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 8 051,35 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení a zákonný úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 8 051,35 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

3. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně žalobu doplnila tak, že žádost byla poskytnuta přes mobilní bankovnictví a právní předchůdce žalobkyně vycházel z příjmu žalovaného, který zjistil z výpisu z účtu za předcházející období ve výši 34 172 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný nebyl v aktivním insolvenčním řízení, zaměstnavatel žalovaného také nebyl v insolvenčním řízení, z informací z CBCB byla ověřena předchozí splátková morálka žalovaného a z historie v interní evidenci klientů právní předchůdce žalobkyně ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti a SML pravidly, záznam o exekučním řízení atd. Žalovaný uvedl své výdaje ve výši 600 Kč, žalobce však stanovil jeho výdaje na základě dat sdělených žalovaným (počet vyživovaných osob, způsob bydlení), včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 8 467 Kč. Právní předchůdce žalobkyně rovněž zjistil, že v době úvěrové žádosti měl žalovaný poskytnutý kontokorentní úvěr v ČS s limitem 100 000 Kč a orientační splátkou 3 000 Kč a revolvingový úvěr v ČS s limitem 50 000 Kč a orientační splátkou 1 500 Kč, spotřební úvěr v ČS se splátkou 2 352 Kč a osobní úvěr mimo ČS se splátkou 5 881 Kč. Orientační splátka nového úvěru činila 270 Kč a nové splátkové zatížení činilo 13 003 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 21 169 Kč k pokrytí životních nákladů. K tomuto žalobkyně doložila výpisy z účtu za období předcházející uzavření Smlouvy o úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla v tomto případě řádně prověřena a úvěr nebyl poskytnut v rozporu s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud rovněž neshledal, že by ve smlouvě o úvěru byly jakékoli zneužívající ujednání ve smyslu § 1813 a § 1814 o. z.

4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Mongolska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout, a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval dle smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, uzavřené v Ulanbátaru dne 15. 10. 1976 a publikované pod č. 106/1978 Sb.. Dle čl. 36 smlouvy (1) Smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, než se týká závazků. Podle čl. 37 smlouvy (1) K jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce.

6. Žalovaný je přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky a Okresní soud v Tachově je proto příslušným k projednání dané věci.

7. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 4. 2024 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat úvěr do výše 9 000 Kč. Výše úroku byla sjednána ve výši 12 % ročně. RPSN činilo 42,97 %. Dopisem ze dne 16. 7. 2025 vyzýval právní předchůdce žalobkyně žalovaného k úhradě nesplacené části úvěru. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 24. 2. 2026.

8. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V řízení žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

9. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o. z., podle které vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po zesplatnění úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni i sjednaný úrok, který však žalobce požadoval v žalobě pouze ve výši 11,5 % ročně.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 369,86 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

11. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.