5 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 75 996,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 35 766,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, tj. co do 39 048,08 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 35 766,75 Kč za dobu od 17. 5. 2025 do 10. 9. 2025, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení 74 814,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 766,75 Kč od 17. 5. 2025. Tvrdil, že účastníci dne 16. 12. 2024 distančně uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovanému měl být poskytnut úvěr s možností postupného čerpání až do 52 200 Kč, žalovaný jej řádně nesplácel. Nevrácenou jistinu žalobce vyčíslil na 35 766,75 Kč, zbytek žalované částky představují smluvní úroky, poplatky a další smluvní plnění. Dále žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného ověřil z údajů spotřebitele, bankovních transakcí získaných službou informování o platebním účtu a z databází. Předložil vlastní výpis o posouzení úvěruschopnosti a obecnou metodiku. Přes výzvu soudu však nepředložil prvotní listiny ani data, z nichž měl před uzavřením smlouvy ověřit konkrétní příjmy, výdaje a závazky žalovaného.

2. Žalovaný se nevyjádřil. Jeho procesní pasivita však nezbavuje soud povinnosti z úřední povinnosti přezkoumat dodržení kogentních pravidel spotřebitelského práva.

3. Ze smlouvy, standardních informací o spotřebitelském úvěru, předpisů denních splátek, potvrzení o výplatě, účetního přehledu, výpisu o posouzení úvěruschopnosti, interní metodiky žalobce, sdělení právnická osoba., ze dne 11. 6. 2026, výpisů z účtu a předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2025 soud zjistil, že mezi účastníky šlo o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, s původním úvěrovým rámcem 17 000 Kč, tvrzeným následným čerpáním až do 52 200 Kč, sjednanou pevnou zápůjční úrokovou sazbou 0,933 % denně a RPSN 1 422,87 %; žalovanému byly úvěrové prostředky vyplaceny a po jeho úhradách zůstalo nevráceno 35 766,75 Kč, avšak žalobcem předložený výpis o posouzení úvěruschopnosti zachycoval pouze evidovaný čistý měsíční příjem 23 266 Kč, spotřebitelem uvedený příjem 20 000 Kč, minimální výdaje 5 110 Kč, rezervu 500 Kč a disponibilní příjem 14 800 Kč, aniž by u pravidelných měsíčních výdajů byla uvedena konkrétní částka nebo označeny prvotní podklady, z nichž měly být údaje ověřeny; interní metodika prokazovala pouze obecně deklarované postupy a nikoli jejich konkrétní použití v této věci, zatímco bankovní podklady si opatřil až soud a neprokazují, co měl žalobce k dispozici před uzavřením smlouvy, a z předžalobní výzvy a potvrzení o jejím doručení vyplynulo, že žalobce požadoval úhradu do tří dnů, přičemž přesný den doručení nebyl bezpečně zjištěn, takže soud s přihlédnutím k datu výzvy a obvyklé době poštovní přepravy podle § 136 o. s. ř. vyšel z možného doručení nejpozději dne 10. 9. 2025.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací; úvěr poskytne jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele jej splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona posuzuje zejména schopnost splácet na základě porovnání příjmů, výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů.

5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou; spotřebitel vrátí poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

6. Povinnost nelze splnit jen zaznamenáním spotřebitelem sdělených údajů ani obecným popisem scoringu. Poskytovatel musí doložit, že před uzavřením smlouvy získal a přiměřeně ověřil spolehlivé údaje o konkrétních příjmech, výdajích a dluzích a individuálně je porovnal. Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2025, č. j. 6 As 175/2024-36. Žalobcův výpis je pouze interním výstupem. Neprokazuje zdroj ani ověření vstupních údajů; obecná metodika neprokazuje její použití v této věci. Žalobce přes výzvu soudu nepředložil prvotní podklady k příjmům, výdajům, dluhům ani výstupy z tvrzených registrů. Neunesl proto důkazní břemeno, že před uzavřením smlouvy úvěruschopnost řádně ověřil. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. K tomuto následku přihlédl soud i bez návrhu. Neplatností smlouvy odpadá titul pro sjednané úroky, poplatky a další smluvní plnění. Žalovaný však přijal peněžní prostředky, které v rozsahu 35 766,75 Kč nevrátil. V tomto rozsahu získal na úkor žalobce bezdůvodné obohacení plněním z neplatného právního jednání podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, při neplatnosti smlouvy pro porušení § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. poskytovateli nenáleží sjednané úroky a poplatky. Soud proto přiznal jen nevrácenou jistinu 35 766,75 Kč a žalobu co do 39 048,08 Kč zamítl. Podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku náleží při prodlení s peněžitým dluhem zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Přesný okamžik doručení předžalobní výzvy nebyl prokázán. Výzva byla vyhotovena dne 5. 9. 2025, s přihlédnutím k obvyklé době poštovní přepravy soud podle § 136 o. s. ř. vyšel z pravděpodobně možného doručení dne 10. 9. 2025. Žalovaný byl proto v prodlení ode dne následujícího, tj. od 11. 9. 2025. Dřívější požadavek na úrok z prodlení soud zamítl. Dále k uvedenému soud podává, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, uvedl, že výzva věřitele sama o sobě prodlení spotřebitele nezakládá, neboť podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel vrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se však k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil a neuvedl žádné údaje o svých osobních, příjmových ani majetkových poměrech. Dobu přiměřenou jeho možnostem proto nebylo možno individuálně zjistit. Za tohoto důkazního stavu soud vyšel z pravděpodobně možného doručení předžalobní výzvy dne 10. 9. 2025 a uzavřel, že nejpozději následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s vrácením neuhrazené jistiny. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

7. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce uspěl přibližně v 47,8 %, žalovaný v 52,2 %. Vzhledem k téměř vyrovnanému úspěchu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.